Martin Popelář svými drásavými snímky mimoděk zahájil festival OstravaPhoto

Stěny videoartové galerie V rámci v ostravském klubu U Peciválů zdobí kromě nových fotografií také málo podařené repliky obrazů renesančních mistrů, přičemž nejvýraznější je pokus o kopii slavného díla Pietra Brueghela V zemi peciválů. Originál tohoto díla je na jedné straně výsměšnou alegorií obžerství či lenosti, zároveň ale obraz až s dokumentární přesností vykresluje tehdejší dobové reálie, typologii obyvatel i bezděčnou radost žití v jinak krutém světě.

A na tom se od Brueghelových dob nic nezměnilo. Lidstvo stále miluje lenost a sní o pečených holubech padajících do huby ve vysněné „Zemi peciválů“. Jenže obyčejný člověk si podobné představy plní jen v jakýchsi záblescích, když si třeba občas zajde na pivo. A právě tyhle krátké radosti bravurně dokumentuje ostravský fotograf Martin Popelář, třeba na snímku, jenž zpodobňuje muže s půllitrem piva a malým dítětem v náručí. Anebo s muzikanty a lahváči ve vlaku. Vše v  ironických brueghelovských rámech, se špínou, zkaženými zuby i oblaky cigaretového dýmu…

Martin Popelář je spoluzakladatelem známé fotografické Galerie Fiducia a s fotoaparátem denně prochází městem, aby v divadle či kdekoliv jinde splnil zakázku, díky níž uživí své malé děti. Jeho volnou tvorbu přitom návštěvníci ostravských galerií neviděli už neuvěřitelných dvacet let, Popelář tu naposledy samostatně vystavoval někdy kolem roku 1998 v dnes už neexistující Galerii Budoucnost. Retrospektiva padesáti snímků schovaná do šesti videorámečků v galerii V rámci je proto mimořádnou příležitostí poznat Martina Popeláře i jako bytostně pábitelského dokumentátora.

Stejně jako Bohumil Hrabal totiž i Popelář především miluje surrealistické náhody ve stylu „setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole“. A takový je třeba snímek kamionu v příkopě, který v chumelenici pomalu zapadá sněhem, kolem ale nezúčastněně prochází dědeček s vnukem. A stejně působí i klučina na železniční trati nebo snímky z cyklu Lidé Hlučínska, které kdysi Martin Popelář vytvořil v rámci projektu, jehož patronem byl Jindřich Štreit.

Popelář je pokorným pozorovatelem lidského hemžení, přičemž spoušť mačká nenuceně a jen občas, skoro jako když pije pivo a k vypití půllitru prostě potřebuje pouhých sedm až osm výrazných hltů. Cvak, cvak, cvak, cvak, cvak, cvak a cvak. Tomuto výraznému autorovi už ostravské nakladatelství Protimluv mělo dávno vydat monografii a galeristé by ho určitě měli vystavovat častěji než jednou za dvacet let.

Středeční vernisáž fotografií Martina Popeláře se ale mimoděk stala i předskokanem čtvrtečního zahájení festivalu OstravaPhoto, který postupně představí devatenáct výstav (jedna z nich už dokonce běží v Popelářově Galerii Fiducia). Zdaleka ne vše, co diváci uvidí na festivalu, ale bude o fotografii v tradičním slova smyslu. Hlavně počítačové technologie totiž celý obor posunuly různými směry, třeba až k výtvarným instalacím nebo dokonce k performancím. Kdo má ale rád černobílou klasiku, nechť tedy v rámci festivalu nevynechá galerii V rámci.

*

Martin Popelář: Fotografie. Galerie V rámci, otevřeno denně od 10.00 do 24.00, do 2. července.