Hradecký slunovrat je tišší alternativou festivalu Hrady.cz, říká zakladatel Vašek Müller

Jak jsi přišel na to, založit si vlastní specifický hudební festival?

Vzniklo to tak, že jsem si vymyslel komorní oslavu svých kulatin, kde zahrají kamarádi jako Karolína Kamberská, Petr Linhart, Petr Sedláček, no a trošku se mi ta oslava rozrostla.

Prozraď něco o ambicích Hradeckého slunovratu. Jaký chce být a jaký bude?

Chceme hlavně, aby byl pestrý. Myslím si, že pohled na populární hudbu se zásadně změnil, když skončil gramofonový průmysl. Myslím, že je dokonce i překonaná doba čistě hudebních festivalů. Žánrové festivaly ty asi fungují, ale festival dnes by měl být spíš kulturní. Jsou tam důležité i další linky: Hradecký slunovrat doprovodí spousta diskuzí, divadlo, přijede gastropunker Roman Kopřiva a podobně. Díky tomu, že zámek je rozlehlý, se můžeme rozkročit do větší šíře.

Hudební část Slunovratu je asi přece jen tou nejpodstatnější částí. Koho bys rád vypíchnul, na co upozornil?

Obecně jsme to trochu přehnali, těch hudebních bloků je asi padesát. Snažil jsem se při dramaturgii zaměřit se na ty, kteří mají zajímavé a hlavně aktuální desky, což je případ Lenky Dusilové. Je to i případ dua Kieslowski či Františka Segrada, který vydal loni desku, která dost hýbala hudebním prostorem. Podobné je to u Půljablkoně, které jsem loni produkoval desku, nové alba vydala také skvělá opavská kapela Ladě, postfolklorní Ponk či muzikant Pavel Tabásek. Pak jsou věci, které mě vysloveně baví a které mám rád, třeba Post-hudba. Což není tak známá věc, ale jsem rád, že jsme je dotáhli.

Na své si přijdou i děti?

Ano. Jsme domluveni s Montesori spolkem z Opavy, který pro ně bude organizovat aktivity. Rodiče se nemusí bát přijít na festival s dětma.

Festival má tři scény. Mě zaujala Open scéna – jakási obdoba ostravského Festivalu v ulicích, která je zdarma a volně dostupná. Jak probíhal výběr účinkujících? Může si zahrát každý, kdo umí něco zabrnkat?

Loni jsme měli na Open scénu moc hezké ohlasy. Dělali jsme konkurs a přihlásila se nám strašná spousta muzikantů, ze kterých jsme vybrali asi dvacet. Jsou to i jména, která jsou na jiných festivalech v programech, nejsou to žádní začátečníci. Vystoupí tam například Irenne Petrik, která se mi moc líbí. Výborná kapela je XXLive, kterou jsme přesunuli z Open scény na nádvoří, ve folkových kruzích jsou známí Monty a Nekapela. Je tam několik písničkárů s loopery a takovými moderními věcmi. Teď jsem byl na rozhovor v Rádiu Proglas u Milana Tesaře, což je podle mě největší český znalec nekomerční hudby s největším archivem a říkal, že by na Slunovrat přijel jen kvůli Open scéně, což mě velmi potěšilo.

Jak jste připraveni na případnou zradu počasí?

Máme připravenou mokrou variantu a celý festival se může přesunout dovnitř. Máme k dispozici Velkou dvoranu Červeného zámku, dá se použít kočárovna a další.

Další raritou bude výstava. Prozraď o ní něco víc. Vím, že je svázaná se smutným výročím…

V pátek 12. června by měl Filip Topol padesát let. Takže jsme se domluvili s bývalým manažerem Psích vojáků Romkem Hanzlíkem a ve vinných sklepech bude výstava k padesátinám Filipa Topola. Autentické záznamy textů, fotky a další různé věci.

Některé festivaly nabízejí i poetickou scénu s básníky. Neplánuješ rozšířit Slunovrat o něco podobného?

Určitě ano. Loni už jsme něco podobného zkusili a mělo to velký úspěch. Kamarádka Petra Lazárková si fotí různé básničky, které rozvěsila po celém areálu. Letos zde bude mít autorské čtení básník a zpěvák Jan Kunze. Kytarista a písničkář Honza Žamboch má zase cyklus inspirovaný různými básnířkami.

Na festivalu má být pokřtěn malovaný deník Martiny Trchové. Mohl bys přiblížit, oč jde?

Martina Trchová je zpěvačka, malířka a písničkářka, která poté, co vystoupila loni na Hradci s programem Vzpomínka na Zuzanu Navarovou, odletěla do Ladakhu v Malém Tibetu, kde na indicko-pákistanské hranici učila ve škole děti. Tam, kde my méně talentovaní na cestách fotíme, Martina maluje. A teď jí vychází knížka malovaných deníků z Malého Tibetu, kterou na festivalu v pátek v kavárně Café Jen pokřtíme.

Festival má také řadu diskuzních bloků, o čem si mohou účastníci Slunovratu povídat?

Michal Berg si připravil diskuzi a přednášku o Carlu Weisshunovi, abychom to tahali více k regionu. Michal Němec z Jablkoně se v diskuzi pokusí nastínit rozdíl ve vnímání hudby v Česku a v zahraničí. Michal s tím má dlouholeté zkušenosti. V devadesátých letech sjezdil s Jablkoní kus světa. Na diskuzní scéně vystoupí moje dlouholetá kamarádka Karolína Kamberská. Výsostná intelektuálka, která teď vaří na Primě, což je strašně hezký osud. Ona byla vždycky miláčkem elity, vyšla ji sbírka básní, Sestry Steinovy byly velmi ceněny, nazpívala titulní píseň k americkému filmu, byla hlavní tváří a hlasem izraelského projektu Mother Tongue. Je si s ní o čem povídat a bude samozřejmě také hrát.

To je skutečně zajímavý program! Předpokládám, že se na závěr vytasíš s nějakou perličkou?

Ano, majitelky kavárny Café Jen udělají kávový workshop, bude tam degustace káv a ochutnávka. Vypíchl bych také, že Miroslav Houška, manažer výtvarných aktivit Jaromíra Švejdíka a kurátor nesmírně úspěšných warholovských výstav po celé republice, bude mít přednášku Má léta s Andy Warholem. Chtěl bych poděkovat té spoustě lidí, kteří do toho jdou zadarmo a s nadšením, jaké se hned tak nevidí. A z nejužšího týmu zde nepadly jména Jany Šoupalové, Zuzky Bubelové a Zdeňka Svánovského, kteří udělají spoustu práce a nerad bych zapomněl na kastelána Radka Přibylu. Jak dobře víš, na zámku pobývali Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt, Niccolo Paganini, Cosima Wagnerová, Sidonie Nádherná, Rainer Maria Rilke… A v tradici tohoto místa jakožto otevřeného centra kultury a umělecké inspirace kastelán Radek Přibyla pokračuje. Už jen kvůli zdejšímu geniu loci stojí za to přijet.