Čtyřicátý Janáčkův máj začal pohádkově. Po fanfárách Sinfonietty přišla Šeherezáda

Koncert započal úvodním slovem Jiřího Vejvody, který postupně přivítal na pódiu ministra kultury Daniela Hermana a primátora Ostravy Tomáše Macuru. Z obou řečníků zaujala kultivovaná promluva ministra kultury Daniela Hermana, jehož kratičký vytříbený projev vystihl přesně smysl a význam festivalu.

Janáčkova Sinfonietta zní na prvním festivalovém koncertě každý rok. Tentokrát se však novému šéfdirigentu Försterovi povedlo připravit opravdu svébytné a originální pojetí. Fanfáry Allegretta první věty začaly sice v pomalejším tempu, než jak bývá zvykem, ale zato přesně a konkrétně. Rozšířená baterie žesťových nástrojů se skutečně vyznamenala.

Heiko Mathias Förster na zahajovacím koncertu Janáčkova máje. (Foto: Petr Grimm)

Andante druhé věty zapůsobilo svou potemnělou barvou, která přinesla neočekávané věci: jednak se dynamicky prosadily i nástroje, které se běžně v této skladbě sluchově tolik neregistrují. Zvláštní jakoby šedá, monolitní výstavba Förstera připravila spíše koncentrovanou ukázněnost než strhující lyričnost. A neznělo to vůbec špatně.

Celkově kohézní spojení všech pěti vět bylo provázáno pomalejšími tempy s důrazem na rytmickou přesnost a barevné modulace. Závěr Andante con moto přinesl velkolepou gradaci. Försterova taktovka byla pozorná a dirigentovi nic neuniklo. Není to muž okázalých patetických gest. Možná některá jeho provedení provází mírná těžkopádnost, avšak po stránce barvy a rozvržení dynamické a tektonické stavby celku se jedná o promyšlenou strategii s jasně rozeznatelným rukopisem.

Heiko Mathias Förster na Janáčkově máji. (Foto: Petr Grimm)

Ten se spolehlivě otiskl i do druhé skladby večera – Šeherezády N. Rimského-Korsakova. Jedna z nejpopulárnějších romantických skladeb přenesla posluchače do Orientu. Nádherné houslové sólo evokující postavu krásné princezny vystihl s lyrickou rozechvělostí koncertní mistr Pavel Doležal.

V dalších větách se náročnými sóly představili také další členové orchestru, za všechny bych vyzdvihl Jiřího Hanouska (violoncello) Daniela Svobodu (klarinet) a Jiřího Dřevjaného (fagot), kteří své party zahráli znamenitě. Velký prostor Šeherezáda poskytuje také bicím nástrojům, které mají zejména v poslední větě Allegro molto žně. A bicí sekce Janáčkovy filharmonie opravdu dokázala, že patří k nejlepším v republice.

Heiko Mathias Förster na Janáčkově máji. (Foto: Petr Grimm)

Försterovo nastudování Šeherezády provázely vynikající výkony členů orchestru. Fascinující gradace poslední věty ukázala Janáčkovu filharmonii v nejlepším světle.

Festival byl zahájen opravdu pohádkově. Doufejme, že pohádka bude mít dalšími koncerty letošního Janáčkova máje také pokračování.