V zaniklém kině Alfa složili tanečníci poklonu avantgardě z Bauhausu

Festival se v Ostravě koná již podruhé, přičemž tato mezinárodní přehlídka současného tance, nového cirkusu a pohybového divadla si zatím hledá svoje publikum. Do někdejšího kina Alfa proto ve čtvrtek dorazila sotva třicítka diváků, vesměs mladých tanečníků, v publiku byl ale spatřen třeba i Milan Weber, kurátor nejstarší soukromé galerie v Ostravě – Výstavní síně Sokolská 26. Představení slovenské taneční skupiny Neskorý zber totiž bylo poctou jedné podstatné meziválečné výtvarné skupině – německému Bauhausu.

Místo pro celou produkci bylo vybráno s historickou citlivostí, z níž skoro mrazilo. Kino Alfa se ve třicátých letech minulého století dočkalo avantgardní funkcionalistické přestavby, kterou zrealizovali legendární bratří Šlapetové, jenže pak uhodilo kladivo normalizace. A proměna z osmdesátých let je brutální ukázkou toho, jak si normalizace představovala kulturní stánek, jednomu se tu prostě ani dnes nedýchá nadvakrát dobře. Zvláště, když si představí, že v osmdesátých letech se v Alfě (pardon, tehdy to byl kulturní dům Družba) konaly i přednášky z marxismu-leninismu pro budoucí učitele.

Z představení v bývalé Alfě v Moravské Ostravě. (Foto: Petr Kiška)

Samotná skupina Bauhaus měla podobný osud. Mezinárodní avantgardní seskupení po nástupu Adolfa Hitlera k moci (1933) prohlásili nacisté za takzvané „zvrhlé umění“ a celý Bauhaus rozprášili. Těžko říct, kdo z diváků vnímal tyto souvislosti, alespoň na autora tohoto textu však tanec v Alfě působil i jako temná zádušní mše za umělecké oběti všech totalitních režimů.

Členové souboru Neskorý zber v Ostravě. (Foto: Petr Kiška)

Představení začalo bajkou, tancem lišky, jelena a sovy, přičemž návratem do bajky i skončilo. Ano, aktérům skutečně šlo i o poučení, byť v podobě jinotajných baletních kreací, přičemž asi nejsilnější částí byl tanec do rytmu slavné skladby německého dadaisty Kurta Schwitterse Sonate in Urlauben, které se přezdívá Ursonata a jejíž textová část zní i takto:

Fümms bö wö tää zää Uu, 
pögiff,  
kwii Ee.
Oooooooooooooooooooooooo,
dll rrrrr beeeee bö 
dll rrrrr beeeee bö fümms bö,                                     
rrrrr beeeee bö fümms bö wö…

Působivý balet podbarvený Schwittersovou experimentální hudbou bylo možno číst různě, historik umění v něm v každém případě našel i onen nástup nacismu, který udusil svobodné německé umění. Krutost, násilí, hajlování, i to se dalo vyčíst z pohybů tanečních mistrů.

Členové souboru Neskorý zber v Ostravě. (Foto: Petr Kiška)

O mistry šlo v pravém slova smyslu. Monika Čertezni, Danko Raček a Anna Sedlačková patří ke zkušeným slovenským tanečníkům, přičemž diváky mohl trochu překvapit jejich věk. „Proto se také jmenujeme Neskorý zber, česky Pozdní sběr, protože naše skupina chce být příkladem i dalším vysloužilým baletním mistrům, že tančit mohou i ve vyšším věku,“ vysvětlili umělci v diskusi po představení.

Ze čtvrtečního představení v rámci přehlídky Move Fest. (Foto: Petr Kiška)

Celý kus dostal název „O (O ako Schlemmer) Reloaded“, který si pohrává se jménem jednoho z podstatných umělců Bauhausu – Oskarem Schlemmerem, což byla vpravdě renesanční osobnost: sochař, učitel, choreograf, tanečník, skladatel, designer grafiky, knižních obalů a nábytku. V roce 1922 se třeba Schlemmer ve Stuttgartu podílel na produkci proslulého Triadického baletu (Triadisches Ballett) hudebního skladatele Paula Hindemitha.

Bauhaus, to byla skupina vynikajících mistrů, v jejichž čele stál rektor Walter Gropius a po jeho boku tvořili pedagogický sbor takoví umělci jako Paul Klee, Wassily Kandinsky či Josef Albers, jejichž jména se během představení v Alfě občas ukázala i na plátně. Shrnuto, podtrženo a sečteno: Skvělý počin v unikátních kulisách, který si určitě zasloužil větší pozornost kulturně zhýčkaného ostravského publika.

Festival Move Fest Ostrava pokračuje až do neděle. Více informací ZDE.