Album kapely Šamanovo zboží Příběh kuřete bylo pokřtěno vajíčkem
3.5.2015 18:07 Kristýna Trochtová Hudba Recenze
Ostravská experimentálně rocková kapela Šamanovo zboží debutovala v roce 2013 eponymním EP a po téměř dvou letech se vrací s konceptuálním albem Příběh kuřete. Fyzickou podobu své rockové opery slavnostně pokřtila v sobotu v sále Staré arény.
Z koncertu kapely Šamanovo zboží ve Staré Aréně.
Foto: Kristýna Trochtová
Říkají si Šamanovo zboží, jsou z Ostravy a svůj žánr nazývají dadarockem. Upřímně, těžko bychom v ocelovém městě hledali podobně originální a svérázný zjev. V době, kdy je progresivní rock už poněkud vyčpělý a ve své podstatě už vůbec ne progresivní, je Šamanovo zboží tak trochu darem z nebes. Pro své neotřelé fúzování stylů a instrumentální kouzlení (nikoli však exhibice) si podle mě právě oni tuto „nálepku“ více než kdo jiný zaslouží. Křest jejich prvního dlouhohrajícího alba byl mým prvním živým setkáním s touto kapelou a mé pocity z něj byly natolik pozitivní, že se jistě nejednalo o setkání poslední. Šamanovo zboží si to zkrátka dělá po svém, a to proklatě dobře.
Jak kapela slíbila, ve Staré aréně zazněla rocková opera Příběh kuřete v celém svém rozsahu, v celé své kráse. Úvod tedy logicky patřil hlasu Lukáše Balabána, jenž na albu zastává roli vypraveče. Poměrně velkým překvapením bylo, že ač byl Lukáš na křtu fyzicky přítomen, jeho text byl pouštěn z nahrávky – a nejednalo se pouze o Intro, nýbrž i o jeho ostatní monology. Tento fakt jsem sice nepochopila, nicméně určitě přispěl k plynulosti celého vystoupení.
Po Intru už se rozezněly tóny první skladby na albu Na dvorku a mně se již po chvíli na tváři ustálil úsměv. Velmi příjemné bylo zjištění, že kapela zní naživo úplně stejně jako na nahrávce – zpěv Jakuba Nováka byl naprosto čistý a přesný, party ostatních hudebníků byly dohnány k albové dokonalosti. Některé technicky složitější části skladeb navíc byly zahrány s lehkostí a viditelnou pohodou v duši. Hudební projev Šamanova zboží byl jednoduše skvělý. Musím vyzdvihnout, že se kapela rozhodla neměnit aranže a posluchač tak měl pocit, jako by poslouchal studiové nahrávky.
Již zmiňovaný hlas Jakuba Nováka mě neustále doháněl a dohání k údivu. I jeho vizuální prezentace, která se zprvu zdála být velmi skromná, jej během koncertu vykreslila jako frontmana se vším, co by měl mít. Perfektní komunikace s publikem i se spoluhráči, navíc takřka dokonalý pěvecký projev, mírně odkazující na Ivana Gajdoše z Bratří Orffů. Jakub Novák je nevídaným hudebním talentem a zpěvákem, ze kterého již při prvním tónu cítíte silné charisma.
Podobný pocit jsem celý večer měla i z nováčka v šamaní sestavě, který na postu kytaristy nahradil Honzu Čapka. Daniel Franiok byl po celou dobu zřejmě tím nejvýraznějším prvkem sestavy a díky své perfektní kytarové hře i velmi svéráznému projevu na „pódiu“ neustále ohromoval. Hlavně díky jeho zapřičinění bylo vystoupení kapely velice energické a neustále šlo dopředu, takříkajíc výborně odsýpalo.
U rytmiky v režii Kamila Tomka a Pavla Jurečky opět nemám co vytknout. Stejně jako na desce, i naživo bylo zřejmé, že se jedná o vynikající muzikanty, kteří mají v kapele nezastupitelnou roli. Kamil Tomek bezchybně odehrál své hravé, groovující baskytarové linky a bubeník Pavel Jurečka dokázal, že i jeho muzikantský um vysoce převyšuje průměr ostravské scény.
Zde se nabízí logická otázka – jak je možné, že se o této kapele mimo město prakticky vůbec neví?
Samotný křest cédéčka probíhal velmi netradičně – a nic jiného se asi ani nedalo čekat. Křtu se totiž zhostilo plyšové kuře-maňásek a pod vedením Kamila Tomka album pokřtilo nikoli šampaňským, nikoli pivem ani žádnou lihovinou, nýbrž rozbitým vejcem. Ano, vejcem. Vypadá to, že Šamanovo zboží bude brzy udávat nové trendy.
Celé vystoupení kapely bylo velmi sympatické a v žádném momentu nepřestalo bavit. K mnoha vrcholům večera jednoznačně patřila skladba Überstadt, dost možná nejprogresivnější a zároveň nejsvižnější kompozice celé rockové opery, a dále samozřejmě hit Velkoměstská s proměnlivou rytmikou a zkreslenou (povětšinou slapovanou) baskytarou. Skladba Velkoměstská je v kontextu alba jedinečnou záležitostí, kde je vše dovedeno k naprosté dokonalosti a vše má své místo. Důmyslné kytarové vyhrávky i neuvěřilné dynamické předěly, stejně tak extatické bicí a výborné vokály. S trochou nadsázky by se vlastně dalo říct, že vrcholem večera byl celý set Šamanova zboží, vystoupení totiž nemělo jedinou slabou chvilku a neustále něčím překvapovalo, ohromovalo a dojímalo. Protože to osazenstvo naplněného sálu Staré arény zřejmě cítilo stejně, vytleskalo si i dva přídavky. Tím prvním byl najazzlý Cizinec, druhým nová skladba Marsyas. Oba dva výborné kousky od začátku až do konce.
Šamanovo zboží mi tímto koncertem navrátilo důvěru v lokální kapely a svým novým albovým počinem nastavilo konkurenci momentálně vznikajícímu Siddhárthovi od skupiny Jeseter. Závěr je jasný – Příběh kuřete je naživo stejně působivým a dechberoucím opusem jako na studiové nahrávce, ovšem umocněný pořádnou dávkou charismatu každého člena kapely.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.