Malíř Václav Buchtelík píše básně černým perem i térem a nemá rád marné kecy

Hlavně malířským ateliérem Daniela Balabána už prošlo několik výrazných literárních talentů, například autorka skrytá za umělecký pseudonym Ei (v současné době zrovna vystavující v Galerii Beseda), jež se nebojí poezie ani prózy. Básně však píše i přímo Balabán, a to většinou na dekadentní notu, rýmy temné jak noc nad Ostravou. „Tma ve tmě, / ve mně tma. / Mariánskýma Horama / padám,“ veršuje v jedné své básni.

Ačkoliv Balabán učí studenty malbě, nějak mimoděk je asi ovlivňuje i v literární tvorbě. Podobné nevlídno a neutěšeno je totiž slyšet i z veršů Balabánova žáka Václava Buchtelíka. „Co napíšu si na černý papír / Černým perem? / Co namaluji večer / Bez měsíce térem?“ přemítá Buchtelík z pozice malíře i poety, přitom v obou případech stejně bezútěšně. A když už máme ten květen, tak se dá říci, že až „máchovsky ponuře“.

VÁCLAV BUCHTELÍK: Z MARNÝCH KECŮ BOLÍ HLAVA

Rozmluva na téma
Které budí ze sna
S podivným člověkem
Havraní hejno
Za chvíli se rozletí
O smrti
Buďme navždy prokletí

*

Chci být krajtou
A polykat lidská těla
Mrtvá či sotva bdělá
Co ze sna procitají
A zase usínají
V zatracení!

*

Stíny se lámou
V patrech nad náměstím
Já s přítelem
A neznámou dívkou
Sedím výš na soklíku
S příjemnými křesly
Jen obrysy slídí
A v hlavě secesní dekor
Kroutící se
Za zvuků plačících lidí
Tyto obrazy hoří
Jako vlasy rusovlasých děvek
Na obrazech pokřivených mistrů
Z jihu
S polámanými prsty
Rozevlátými rouchy
V odstínu vyschlé krve
A přesto čerstvě vyteklé
Z tepen mých!

*

Symbolicky vkládám prsty
Do děr malířského stojanu
Strkám je tam
Smrkám je tam
Plivu po nich
A vnikám skrze k umění

*

Co napíšu si na černý papír
Černým perem?
Co namaluji večer
Bez měsíce térem?
Já s mým stínem
Po tmě nevidíme
Proč se na to nevyserem

*

Lvi, lvi, lvi
Křičí, trhají, hryžou, mají hlad
Hryžou 56 žeber
Slabých zeber!

*

Chtěl bych vraždit
A nožem jejich oči dráždit
Taky jazyk vyříznout
Do prdele zarazit
Pak na štítky k nohám
Poznačit je
Parazit

*

Padá na mě magma splínů
Z marných keců bolí hlava
Dám ti k svátku roubík z blínu
Jen se hubou nadechni
Vychutnej si hada