Smaltovnu obsadili špičkoví malíři a Lubomír Typlt chválí bombastické Vítkovice

Předák ve smaltovně společnosti Vítkovice Power Engineering Jiří Hudeček dozírá na vypalování smaltů s malbami umělců už devátý rok. „Něco se mi líbí, něco ne,“ přiznává a podívá se k automatické lince, která smalty právě přesouvá do pece. „Ale jo, dá se to. Třeba ty hlavy jsou pěkné, viděl jsem tu i nějaké stromy, přírodu mám rád,“ vypráví. Pro zaměstnance smaltovny jsou umělci v hale vítaným zpestřením. „Ale někdy nám dávají zabrat, je to docela honička,“ vypráví předák. Po lince jede do pece jeden smalt za druhým, mnozí malíři totiž tvoří „jak o dušu“.

Smalt je celistvý, hladký a lesklý povlak silikátového skla natavený na kov, který se vypaluje při teplotě vyšší než 800 stupňů Celsia. „Na světě jsou jenom tři místa, kde umí velkoformátové smalty vypalovat,“ říká vítkovická mluvčí Eva Kijonková.

Umělecké smalty míří do pece na vypálení. (Foto: Ivan Mottýl)

Kurátorkou projektu je pražská vizuální umělkyně Veronika Holcová. „Ostrava je sice od Prahy trochu vzdálená, ale vedu ji jako velice průbojné a kulturní město. Často si říkám, že je nutné Ostravu poznat zblízka,“ vyprávěla Holcová kulturnímu deníku Ostravan.cz v rozhovoru vydaném v únoru.

A tohle poznání se právě odehrává. „Je to hrozně zajímavá zkušenost. Mám průkazku ke vstupu do fabriky jako každý jiný dělník, v hale běží normální provoz, ale my tu děláme takzvaně umění,“ vypráví Holcová o kontrastech této nové zkušenosti, přičemž fabrika do rozhovoru specificky hučí. „Malíři jsou zvyklí na ticho svých ateliérů, což je úplně něco jiného než tovární hala,“ dodá.

A jak Veronika Holcová sestavila tvůrčí tým sympozia? „Oslovila jsem malíře, jejichž tvorby si vážím, a kteří mě zajímají i po lidské stránce. Určující pro mne bylo poskládat skupinu tak, aby vznikla atmosféra, která se pozitivně odrazí v naší tvorbě,“ říká. Všichni účastníci si podle ní s technologií rychle porozuměli, naprosto suverénně se prý rozmaloval třeba Josef Bolf.

Malíř Josef Bolf ve smaltovně. (Foto: Ivan Mottýl)

Malíře Bolfa chvíli pozorujeme a jeho tempo si žádostí o rozhovor nedovolíme narušit. Zato Lubomír Typlt si zrovna jde doplnit barvy, takže je požádán o výklad nad rozmalovanými smalty. Jak je vidno, pokračuje v cyklu s tématikou dětí, který v poslední době představuje i v galeriích. „Ve smaltech dále rozvíjím to, co dělám jindy na plátna. Technika smaltu ale od malíře vyžaduje, aby předem věděl, co bude dělat. Smalt je úplně něco jiného, než s čím jsem zvyklý pracovat,“ vysvětluje. To dokazuje i náčrt položený na těžkém kovovém plátu, na němž vidíme skupinu školáků.

Nejde ale o nějaký idylický dětský výjev. Partička se škorpí, tváře některých školáků jsou dost agresivní. „Každý máme nějaké zkušenosti z dětství, já vycházím z té své. Není to rozhodně idylický čas, spíše vzpomínka na dost agresivní prostředí,“ říká Typlt. Děti jsou k sobě skutečně dost kruté, ubližují si. „Patřil jsem spíše k těm mučeným dětem než k těm agresivním. Žádná traumata jsem však z toho neměl,“ vypráví malíř. Inspirace pro současnou tvorbu to je ale výrazná.

Lubomír Typlt je z atmosféry ve smaltovně nadšen. „V hale je příjemný ten vnější tlak, tady si nemůžete zalézt jako do ateliéru. Všichni vám koukají pod ruce, je to adrenalin.“ Chválí i přestavbu areálu vysokých pecí, koksovny a Dolu Hlubina, jak ji realizuje slovutný architekt Josef Pleskot. „Pokud jde o architekturu, tak nemají Vítkovice v Čechách konkurenci. Pan Pleskot tady momentálně vytváří nejlepší architekturu v zemi.“

Malíř Lubomír Typlt v ostravské smaltovně. (Foto: Ivan Mottýl)

Malíř často dlouhodobě pobývá v Německu, například v Berlíně, přičemž proměna Dolních Vítkovic mu připomíná obdobné unikátní projekty odehrávající v nejbohatší zemi Evropské unie. „Co se děje ve Vítkovicích, to je naprosto bombastický,“ prohlásí Typlt spontánně. V Ostravě jsou však slyšet směrem k Dolním Vítkovicím i kritické hlasy. Například okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu, který založila kulturní aktivistka Ilona Rozehnalová, odmítá v Dolní oblasti výstavbu vědecké knihovny, která má rovněž vzniknout podle projektu architekta Pleskota.

„Z vnějšího pohledu jsou pro mě Vítkovice úžasné. Podobné spory jsou ale asi normální, takže pokud tento projekt někdo kritizuje, je to jeho problém,“ přemítá Typlt.

Sám se mimo Ostravu setkává výhradně s pozitivním hodnocením proměny Dolní oblasti. „I to množství lidí, které teď touží vidět Vítkovice, dokazuje, že jde o velmi rozumný projekt.“

Nad umělci bdí už devátým rokem dílenský předák Jiří Hudeček. (Foto: Ivan Mottýl)

Provoz smaltovny mezitím dále frčí, blíží se konec ranní šichty. Je středa 29. dubna 2015, slavnostní zakončení sympozia je plánováno na páteční předpoledne.

*

Výtvarné sympozium SMALT ART VÍTKOVICE. Účastníci: Veronika Holcová, Lubomíra Typlt, Josef Bolf, Jana Vojnárová, Monika Žáková, Jan Vytiska, Pavla Malinová, Martin Froulík,  Ondřej Basjuk a Šárka Koudelová.

Výsledky sympozia budou představeny na vernisáži 1. května v 11 hodin přímo ve zmíněném smaltárenském provoze (budova Vítkovice Power Engineering, Ruská ulice). Na sympozium pak naváže výstava VÍTKOVICE SMALT ART 2015, která bude zahájena začátkem léta a bude situována do Dolních Vítkovic. K výstavě vyjde katalog.