Ostrava hostí světové architekty. Bohužel jen na výstavě v Domě umění

Vlastně jsou to výstavy, z nichž dosti bolí hlava. A hlavně v prvním poschodí Domu umění je to skoro na migrénu, neboť je jasné, že podobných staveb, jaké na fotografiích a modelech představuje amsterdamské architektonické studio NL Architects, se Ostrava hned tak nedočká.

A přitom šance byla. Když se Ostrava v roce 2010 ucházela o titul Evropského hlavního města kultury 2015 a město vyhlásilo urbanistickou soutěž na přestavbu Černé louky na „kulturní klastr“, zúčastnila se klání i citované holandská kancelář. Jenže ocel tehdy bitvu o hlavní město kultury projela s pivem (Ostravu vypoklonkovala Plzeň) a Černá louka zůstává dodnes podivným parkovištěm v ruinách někdejšího výstaviště.

Obchodní centrum podle návrhu holandských architektů.

Co vše dokázalo amsterdamské studio vyprojektovat pro movité státní i privátní zákazníky, to nahlíženo přes ostravské proluky v návštěvníkovi skutečně znásobuje marnost. Vždyť v proluce hned za Domem umění měla už dávno stát ojedinělá dostavba Domu umění s pracovním názvem Bílý stín od architekta Josefa Pleskota a proluce u krajského úřadu zase měla vévodit Černá kostka čili nová vědecká knihovna.

Dosti ale hořekování, tonoucí se musí chytat i stébla. „Výstavu Archikultura 2015 finančně podpořilo město Ostrava i kraj, takže doufám, že se tahle podpora projeví i v architektuře samotné,“ vznesl na vernisáži zbožné přání ředitel Domu umění Jiří Jůza.

Ze čtvrteční vernisáže v ostravském Domě umění. (Foto: Ivan Mottýl)

To, že jsou architektuře věnovány všechny sály v Domě umění, je pro realizátory Archikultury 2015, jimiž jsou architekti a kunsthistorici z občanského sdružení Kabinet architektury, zavazující skutečnost. Praví kumštýři totiž mají v galerii až do 7. června stopku, přitom v českém prostředí není vůbec obvyklé, aby instituce podobného typu jako Dům umění věnovaly zrovna architektuře tolik prostoru a času.

Ne vše se ale povedlo, což návštěvník pocítí především na výstavě představující japonského architekta Masaharu Takasakiho, která je k divákovi velmi nevstřícná, neboť fotografie realizovaných staveb nejsou opatřeny žádnými popisy (alespoň autor tohoto textu je nenašel). Možná se realizátorům zdálo, že už samotné snímky velmi originálních a až snových staveb mohou být i něčím jako uměleckým artefaktem, jenže návštěvník architektonické výstavy má jasné požadavky: Kde to stojí? Kdy to bylo postaveno? Kdo si to postavil a za kolik?

Z výstavy věnované Masaharu Takasikimu. (Foto: Ivan Mottýl)

Zatímco strhující japonská architektura vlastní instalací hodně utrpěla, bilanční expozice představující život a dílo Alfreda Neumanna (1900-1968) je velmi působivá. A to především díky monstrózním modelům geometricky odvážných chatiček z mořského letoviska v Izraeli, které Neumann navrhl v roce 1960.

Životní pouť Alfreda Neumanna je vůbec velkým příběhem 20. století a něčím připomíná pouť jiného židovského architekta, jemuž se Kabinet architektury věnoval už loni – Ericha Mendelsohna. Neumann je navíc přímo spojen s moravskou půdou, jeho matka vyrůstala na Vysočině a budoucí světový architekt dospíval v Brně.

Z výstavy věnované Alfredu Neumannovi. (Foto: Ivan Mottýl)

Už před druhou světovou válkou pak Neumann působil v Paříži a v Jihoafrické republice, konec války zažil v terezínské pevnosti a posléze se vystěhoval do Izraele. Dílo tohoto kosmopolitního „Brňáka“ ovšem Česko dosud příliš nezná, což ostravská výstava zachraňuje i vydáním skoro dvousetstránkové monografie.

Z výstavy věnované Alfredu Neumannovi. (Foto: Ivan Mottýl)

Archikultura 2015 přivedla do Ostravy přední světové architekty, kteří ale ve městě svými stavbami nezaplní jedinou proluku, jichž je v širším centru dost a dost. V Dolní oblasti ve Vítkovicích sice ze soukromé iniciativy Jana Světlíka už jedna světová stavba vznikla (Gong z dílny Josefa Pleskota) a další se snad chystají, město i kraj poněkud spí. Finančním přispěním na výstavu Archikultura 2015 totiž nelze alibisticky zakrýt, že Ostrava architektonicky ustrnula.

Všechny tři výstavy budou v Galerii výtvarného umění otevřeny do neděle 7. června 2015, a to denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin. Pro děti a studenty jsou připraveny také doprovodné zábavně-vzdělávací programy a výtvarné dílny. Výstavu věnovanou osobnosti Alfreda Neumanna doplňuje také katalog. Plné vstupné do celého Domu umění činí 50 Kč a zlevněné 25 Kč. O nedělích je volný vstup.