V nové pohádce Mráček a Mračoň se součástí děje stávají i všechny děti v hledišti

Scénář na motivy pohádky Petra Dvorského napsala a režie se ujala Lenka Sedláčková. Hudbu k inscenaci napsal Michal Sedláček. Dramaturgyní inscenace je Jana Pithartová a jednotlivé role ztělesňují Božena Homolková, Lenka Macharáčková, Lenka Pavlíčková, Ondřej Beseda a Jiří Krupica.

Z nové pohádky Divadla loutek Ostrava Mráček a Mračoň. (Foto: R. Polášek)

Hraje se na ploše alternativní scény Divadla loutek, na které je postavena dřevěná maketa barevného dětského pokojíčku. Má však dvě stěny, mezi nimiž je prostor pro herce. Diváci – děti a třeba i jejich táta či máma nebo babička či dědeček – si sedají na polštářky přímo uvnitř pokojíčku. Začne představení a scénický prostor se promění v kouzelný dětský pokojíček, ve kterém se začnou dít věci …

Alternativní scéna Divadla loutek se proměnila v pokojíček. (Foto: Roman Polášek)

Lenka Sedláčková spolu s inscenačním týmem, ve kterém nechybí autor scény Tomáš Volkmer a autorka scény a loutek Gabriela Bernardová, jde vstříc nejmenším divákům jevištním tvarem, který je způsobem zvolené komunikace vnímám a přijímán jak těmi nejmenšími, tak i nejstaršími diváky.  Velkým dílem se však na komunikativnosti inscenace podílí i hudba Michala Sedláčka, neotřelá, vynalézavá, rytmicky živá a melodicky nápaditá, a zároveň atmosférotvorná. Malí diváci sice zpočátku jen sedí a dívají se, co se to kolem nich děje, ale herci je pomalu zcela nenásilným způsobem vtáhnou do děje a do přímé účasti na něm. V tomto je inscenace přímo metodickou ukázkou toho, jak lze zapojovat děti do dění na jevišti.

Přes pokojíček se přežene i bouřka s deštěm. (Foto: Roman Polášek)

Díky tématu pohádky i jejímu obsahu, který je malým dětem zcela srozumitelný, se každé dítě postupně uvolňuje a aktivně reaguje na podněty zvenčí. Děti se tak postupně stávají účastníky bouřky s deštěm, souboje malého mráčku s velkým mrakem, poznávají životodárnou sílu slunce i hloubku vesmíru. Vidí, jak jim před očima vyrůstají barevné květinky, ba dokonce se sami stávají poletujícími motýlky.

Hlavní devizou této inscenace však je to, že děti jen nesedí a nedívají se, jak je někdo baví, ale samy se na všem, co se kolem nich děje, podílejí. Doslova dojemný byl při páteční premiéře výkřik malého děvčátka ve chvíli, kdy dětmi postavený sněhulák měl být na návrh jednoho z dospělých herců před slunečními paprsky ukryt zavřením do ledničky. „To ale nemůžete!“ vykřiklo dítě vedeno oprávněným strachem před něčím takovým, jako je v dětském vědomí zavření do mrazivého prostoru.

Z nové ostravské pohádky Mráček a Mračoň. (Foto: Roman Polášek)

Představení má řadu emocionálně velmi silných a dojemných okamžiků, zároveň je velmi veselé a hlavně je navýsost hravé. Takto vydařená inscenace, určená hlavně těm nejmladším divákům, je v současné nabídce divadel hrajících pro děti v České republice naprosto ojedinělá.