Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Kateřina Vincourová přistála v PLATO na létajícím cedníku, který léčí obsese umělců

Kateřina Vincourová přistála v PLATO na létajícím cedníku, který léčí obsese umělců

20.3.2015 06:08 Obraz & Slovo

Už jste někdy seděli na koncertu vážné hudby a místo soustředěného poslechu jste trpěli červenými ponožkami violoncellisty? A dovedete si představit, jak violoncellistu trápí znuděný divák? Nová instalace významné vizuální umělkyně Kateřiny Vincourové v PLATO léčí právě tyto drobné obsese.

Zvětšit obrázek

Z vernisáže umělkyně Kateřiny Vincourové v PLATO.
Foto: Martin Popelář

Čtvrteční vernisáž Kateřiny Vincourové v Galerii města Ostravy PLATO začala niternou rekapitulací z úst umělkyně, v níž divákům osvětlovala vznik právě vystavované instalace nazvané Nahlížet nasloucháním (Listening Eyes). Všechno se vlastně odvíjelo od setkání hudebního skladatele Miroslava Srnky a jmenované výtvarné umělkyně.

Vincourová se totiž začala Srnkovi svěřovat, co jí vadí, když navštíví koncert vážné hudby. Vysvětlovala mu třeba, co vše jí od soustředěného poslechu dokáže odvádět, jaké náhlé impulsy a pocity to způsobují: „Třeba ponožky hudebníků, na které se musím při koncertu dívat. Většinou se vůbec nehodí k botám, což mě prostě irituje. Jako vůbec všechno to oblečení muzikantů od pasů dolů.“ Vincourové ale něčím vadí i samotné pódium, které muzikanty nekriticky zbožšťuje a staví na piedestal, zatímco divák zůstává v ponížené úloze.

vincourova

Šéf vítkovického PLATO Marek Pokorný a Kateřina Vincourová na vernisáži. (Foto: M. Popelář)

Hudebnímu skladateli Srnkovi zase vadí, že posluchač bývá během koncertu dosti nesvobodným tvorem. Rád by, aby divák mohl kdykoliv „vypnout“ a nerušeně na chvíli zmizet z koncertního sálu a stejně nenápadně se vracet. „Těmto myšlenkám jsme pak chtěla dát vizuální podobu. Napřed jsem si představovala jakýsi balvan, v němž by hudebníci byli nějak zapíchnuti,“ s úsměvem vyprávěla Kateřina Vincourová.

Umělkyně ale nakonec původní ideu revolučně otočila a z těžkého balvanu udělala vzdušný a lehký létající talíř. Nebo spíše létající cedník, neboť v talíři chtěla mít řadu otvorů pro muzikanty i posluchače. A právě takový cedník nakonec ve čtvrtek přistál v Galerii města Ostravy PLATO, aby experimentálně léčil popisované obsese umělců i diváků.

Do středu cedníku pak skutečně usedli hudebníci a spustili jednu Srnkovu nekonečnou skladbu, avšak nohy jim při preludování koukaly ven z objektu. Diváci sledující koncert skrz otvory v talíři si tak sice nemuseli prohlížet ponožky virtuózů, ale ani o tuhle „radost“ nutně nepřišli, stačilo si prostě vlézt pod cedník.

vincourova (5)

Z vernisáže umělkyně Kateřiny Vincourové v PLATO. (Foto: Martin Popelář)

Vlastně jde o určité klání v tolerantnosti. Muzikanti dávají netušenou svobodu divákům a posluchači se za odměnu nenudí na vrzajících židličkách a dírou v cedníku koncert opustí, kdykoliv se jim zlíbí. Svým způsobem je to vynález zralý na patentování. A nadneseně řečeno, významem jde o něco tak převratného, co si zaslouží srovnání třeba s kinoautomatem ze světové výstavy v Montrealu v roce 1967.

Ale dobrá, v tomto případě je to jen výtvarná či designová instalace, nikoliv prototyp vynálezu. „Nicméně je to objekt lehce přenosný a kamkoliv transportovatelný, takže může posloužit v nejrůznějších prostředích,“ líčila Vincourová během vernisáže výhody instalace. Než však bude létající cedník vlastnit každý kulturní dům v republice, dostatečně ho umělci i veřejnost vyzkouší právě v PLATO. Už v pondělí 23. března třeba do cedníku usedne Pěvecký sbor Gymnázia Olgy Havlové a 5. dubna skupina Já si sednu tady, což je lehký punk. Jak ale říká kapela, tentokrát to bude „lehký punkrock v ufonu“.

vincourova (2)

Z vernisáže Kateřiny Vincourové v PLATO. (Foto: Martin Popelář)

Galerie PLATO hlásá, že je platformou pro všechny druhy současného umění a institucí zkoumající průniky či soužití výtvarné tvorby s ostatními druhy kumštu: od divadla přes literaturu až po film či hudbu. PLATO navíc na vše nahlíží i očima filozofa, sociologa či psychologa a v tomto směru je aktuální instalace Kateřiny Vincourové ternem, neboť prvotním cílem celého projektu je právě výzkum koexistence jednotlivých uměleckých žánrů. A na některém z koncertů pořádaných v létajícím cedníku teď může být součástí tohoto experimentu vlastně kdokoliv.

Kateřina Vincourová: Nahlížet nasloucháním/Listening Eyes, Galerie města Ostravy PLATO

*

UDÁLOSTI V OBJEKTU KATEŘINY VINCOUROVÉ:

Pondělí 23. 3. v 17.00: Pěvecký sbor Gymnázia Olgy Havlové
Čtvrtek 26. 3. v 9.00:  Zaříkávání Májem (kakofonní řezničina v podání studentů Jazykového gymnázia Pavla Tigrida v Ostravě)
Středa 1. 4. v 18.00: Aprílový ODVAZ divadla a improvizace
Pátek 3. 4. v 19.00: Prýskač, psychedelie, grunge, rock, studenti Gymnázia Hladnov
Sobota 4. 4. v 19.00: Sirotčinec akusticky, heavy rockabilly, něco mezi Tarantinem a Korn, studenti DAMU
Neděle 5. 4. v 17.00: Já si sednu tady, lehký punk-rock
VÝZVA PRO UMĚLCE: Možnost koncertu nebo performance v objektu Kateřiny Vincourové. Zájemci, pište na: dita.eibenova@plato-ostrava.cz

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.