Petr Lysáček vystavuje v Besedě experimentální básně v obrazech

Lysáček dokáže použít k „malbě“ cokoliv. Kus starého hadru, korálky, dílky z dětských stavebnic, dýňovou polévku, ústřižek krajky. Autor klidně využije i stopy mamutů z Landeku, uhelné kaly, ubrus z hostince U Křižánka, operační roušku, cigaretový dým, staré tapety, volební hlasy, rovnoběžky i poledníky nebo jezevčí chlupy. A samozřejmě barvy.

Jako jeden z mála vizuálních tvůrců Lysáček dokazuje, že ani po padesátce se není nutno brát smrtelně vážně, na rozdíl od mnohých kumštýřů, kteří jsou do svého díla ješitně zahleděni dokonce již v pětadvaceti nebo třiceti letech. Lysáček si totiž i z pozice váženého intermediálního umělce dovolí prohlašovat: „Umění není. Umění je všechno. Umění jsem já. Nejsem, neexistuji. Běžte všichni k šípku.“

Petr Lysáček: Zparchantělý diamant

Zatímco mnohé Lysáčkovy instalace a performance bývaly vesměs až filozofujícími apely, jimiž umělec reagoval na vymknutou současnost, nyní ve svých obrazech nadšeně pátrá po prapodstatě výtvarné tvorby. Lysáček zkouší být pravěkým jeskyním malířem i insitním pokušitelem nad paletou s barvami. Artbrutovým výrobcem obrazů i zběsilým dítětem, které rodiče nechali řádit v pokojíčku. Je to novodobý Duchamp i sibiřský ikonopisec a ze všeho asi nejvíce experimentální básník, který je ovšem líný psát.

I když ne tak úplně, už názvy Lysáčkových obrazů jsou vlastně experimentálními verši. A z jednotlivých veršů lze vlastně složit i docela zajímavou experimentální poezii, jak si to nyní dovolíme zkusit. Nechť tedy Petr Lysáček promine.

PETR LYSÁČEK: VYKONAVATEL

SKLENĚNÁ JABLÍČKA
ZPARCHANTĚLÝ DIAMANT
ABSTRAKT
KLASICKÉ TÉMA POD ROUŠKOU
KOSMICKÉ PRDY
VLÁKÉNKO – JEŽÍŠ
JISTOTA – THE END

Lysáčkova výstava ale určitě není jen projevem čiré básnické radosti a nadšení z experimentování. Expozice v Besedě dostala název NEJEZ CHLEBA LAM ŽELEZO, což je vlastně dost znepokojující výzva pro lidstvo. A vystavené obrazy v duši návštěvníka galerie určitě nezanechávají klid, spíše neklid a rozervanost. Chléb je mír, železo válka.

Petr Lysáček: Vildefrau

Lysáčkův výzkum prapodstaty tvorby je žhavě aktuální, jinak to autor ani neumí. Ježíš se tu střetává s Mohamedem, pravda se lží, čirá krása s kýčem, samopaly s květinami a konečnost s naivní vírou ve věčnost. Autor paroduje svět vezdejší, televizní a nákupní kulturu i nelidskost čipové éry, aniž by dával nadějí, že to bude někdy lepší. Nebude! A to je dost zásadní pravda, za kterou se je do Galerie Beseda určitě dobré vypravit.

*

Petr Lysáček: NEJEZ CHLEBA LAM ŽELEZO. Galerie Beseda (Jurečkova 18, Ostrava), výstava potrvá do 27. března.