Slovenská hvězda Katarína Hasprová si zahraje v Ostravě v Sunset Boulevard

Prý jste vyměnila termín svatby za casting do muzikálu. Stálo vám to za to?

(Smích) Každý se mě na to ptá. Víte, nejednalo se o termín ostravského castingu, šlo o jiný muzikál. O Bídníky, které máme dělat v Bratislavě na Nové scéně. Je to úžasný projekt a dokonce si mne vybrali, ale momentálně se objevily nějaké problémy a vlastně ani nevím, jestli se ten záměr uskuteční. Doufám, že ano. Je to krásný světový titul, a když vás do něj vyberou …Bylo by mi velmi líto, kdyby to nevyšlo.

Myslel jsem si, když jsem četl v médiích tu zmínku o posunutém termínu svatby, že to bylo kvůli muzikálu Sunset Boulevard v Ostravě.

Sunset Boulevard mi spadl, jak se říká, přímo z nebe. Vůbec jsem nevěděla, že to tady budete dělat, ani jsem nesledovala na internetu nějaké konkurzy. Oslovilo mne přímo Národní divadlo moravskoslezské.

Na to jsem se chtěl zeptat. Ostrava má sice velmi dobré divadlo, ale také dost špatné životní prostředí. Proto jsem se ptal, jestli vám to stálo za to, hlásit se o roli zrovna tady. Teď ale vím, jak to bylo… Jela jste do Ostravy s chutí?

Ano, zejména poté, co jsem byla v obraze, když jsem se dozvěděla, jaké krásné světové muzikály se tady začaly dělat. Do Ostravy jsem se ale těšila i proto, že nedaleko Ostravy mám rodinu, mého strýce Josefa Haspru, někdejšího výborného fotbalistu. Takže tady nejsem úplně sama.

Znala jste příběh muzikálu Sunset Boulevard, než vás ostravské divadlo oslovilo?

Znala jsem z doslechu, ale ne až tak dopodrobna. Takže jsem si hned sehnala materiály, poslechla si hudbu, zhlédla jsem i slavný film Billyho Wildera a byla jsem nadšená. Zároveň jsem začala cítit velký respekt. To je velká postava.

Máte na mysli hlavní roli, tedy Normu Desmondovou.

Ano.

To je v podstatě tragická postava…

Ano, je, ale v některých situacích vypadá komicky. Vlastně se pohybuje na hraně mezi komikou a tragičností. Je tak trochu praštěná, žije jakoby mezi realitou a snem. Takže působí dojmem, jakoby byla mírně, jak se říká, střelená. Její příběh je vlastně velmi smutný. Norma je bývalá filmová hvězda, o kterou už nikdo nemá zájem.

S lidmi z ostravského realizačního týmu se setkáváte poprvé?

Začátky vždy bývají těžké. Nikoho jsem blíže neznala, až na pár výjimek. Choreografa Pavlíka Strouhala znám z pražského Drákuly, znám i několik interpretů, zjistila jsem, že tu máte dost Slováků… Tomáše Savku znám z muzikálu Romeo a Julie. Jsem ale nadšená z přijetí, kterého se mi tady dostalo. Od celého realizačního týmu. Jsou to velmi srdeční lidé. A mám pocit, že to, co dělají, je opravdu hodně baví. Všechno je naprosto profesionální, od kostýmů přes produkci až k hudebnímu nastudování. Je to prostě fajn.

Máte za sebou účinkování ve velkých komerčních muzikálech, jako jsou například Drákula nebo Kleopatra. Jaké vidíte rozdíly mezi takovými tituly a vskutku světovými muzikály, jak je zrovna třeba Sunset Boulevard?

Já bych zrovna Drákulu nenazvala komerčním muzikálem. Ten muzikál byl sice komerčně úspěšný, ale myslím si, že měl i velice dobrou uměleckou úroveň. Někteří lidé považují třeba Kleopatru za komerci. Je pravda, že tam zrovna není moc činohry, je to spíše založeno na melodiích a zpěvu, ale Kleopatra má krásné melodie. Byla jsem šťastná, že jsem tu roli mohla zpívat jako první Slovenka.

U postavy Normy Desmondové si ale činoherního herectví dost užijete…

Ano, to je velmi náročná postava, kde herečka musí ukázat, že umí nejen dobře zpívat, ale i hrát. To mne láká. Jsem z divadelní rodiny, takže doufám, že se na mne něco z herectví nalepilo …

Cítíte se více zpěvačkou, nebo herečkou?

V muzikálu to musí být padesát na padesát. Když je někdo slabší zpěvák a dobrý herec, nebo i naopak, tak to diváci hned poznají. Kdyby muzikálový herec dobře hrál, ale slaběji zpíval, bude vám na jeho výkonu něco vadit.

Vy jste se připravovala na brněnské JAMU přímo na muzikálové herectví?

Ano, odešla jsem z Bratislavy právě proto, že moje maminka byla v té době velmi slavná herečka a já jsem nechtěla, aby mne s ní pořád spojovali a porovnávali. To byl jeden důvod. A ten druhý bylo právě muzikálové herectví, které se na území bývalého Československa vyučuje pouze na JAMU.  Dostala jsem se v Brně do dobré třídy Radka Balaše a jeho ženy Yvony, a to mne velice bavilo. Já jsem byla v Brně šťastná. Vlastně i Ostraváci jsou Moravané, vy jste si prostě s námi Slováky takoví bližší.

Váš tatínek, pan režisér Pavol Haspra, už bohužel nežije. Pozvala jste maminku na premiéru do Ostravy?

Tatínek bohužel zemřel už před deseti lety na velmi rychlou leukémii. Je mi to velice líto, vím, že by byl velmi šťastný, kdyby mne viděl. Doufám, že maminka přijede. Pozvala jsem ji.

Je k vám hodně kritická, když posuzuje vaše výkony na jevišti?

Já to dělám tak, že v Bratislavě ji zvu i na generálky. Aby mi svým odborným okem jako herečka posoudila, co a jak dělám, a třeba mi i poradila. Snažím se její připomínky a rady využít, i když mi říká, že většinou všechno propláče, když vidí, že se mi daří.

Roli Normy Desmondové s vámi alternuje Hana Fialová, dvojnásobná držitelkou užší nominace na Cenu Thálie. Půjdete se na ni podívat?

Ještě nevím, která z nás bude zpívat první a která druhou premiéru.  Když mám tu možnost a jsem ve svém městě, vždy se chodím podívat na svoje kolegyně. Tady ale hlavně okamžitě nastupuju do už rozjetého vlaku dalšího muzikálu, musím spěchat do Bratislavy, kde jsem dostala roli Marie Magdaleny v muzikálu Jesus Christ Superstar. Takže si nevydechnu ani týden.

Bratislava v tomto případě předběhla Ostravu!

Vím, že i vy tady se na tenhle slavný kus chystáte. Ano, Bratislava je v tomto případě rychlejší. Ale vy se také dočkáte.