Bratři Hádkové v Cinestaru uvedli Kobry a užovky, kde jim sekundují skvělí ostravští herci

Samotný příběh z prostředí dvacetitisícového zapadákova, který by se mohl odehrávat i na nějaké ostravské sídlištní periferii, sice svým scénářem zdaleka neoslní, ale zaujme především díky hereckým výkonům. Matěj i Kryštof Hádkovi si to vyzkoušeli bezprostředně po novinářské projekci, na kterou zavítala také skupina jejich početných fanynek.

„Máme se o něco radši, náš vztah je jednodušší,“ vysvětlovali bratři na zvědavé dotazy. „Kobra plive a užovka proklouzne a zmizí, moje postava tam plive, takže je to příznačné, že dostala takovou přezdívku,“ rozklíčoval metaforický název filmu Kryštof Hádek, který hraje toho zlého z dvojice. „Práce to byla dobrá, hrozně příjemná, rok před tím jsme se dohodli a u natáčení už jsme si neměli moc co říkat,“ dozvěděli se diváci od režiséra Jana Prušinovského.

Jednu dívku v publiku ale nejvíce zajímalo, jak vznikala scéna s permanentní erekcí, kdy asociální Kobra místo drog omylem spolyká balík viagry. Jedna z nejvtipnějších situací v jinak průměrném snímku vznikla s pomocí srolovaných novin nacpaných do ponožky. „Ani pornoherce jsme nepotřebovali, přesto byl přítomný na scéně a dostal i zaplaceno, přijel a odjel,“ usmíval se Prušinovský.

Přestože v přislíbené delegaci neměli chybět ani „Ostraváci“ Lucie Žáčková a Jan Hájek, oba nakonec chyběli. Což je škoda, protože právě jejich podíl na tragikomickém sociálním dramatu byl vedle Hádkových nejvýraznější. Jan Hájek ve filmu ztvárnil automechanika Tomáše, nejlepšího kamaráda od Užovky (Matěj Hádek), který nakonec musí jít sedět, protože málem k smrti umlátí retardovaného Kobru (Kryštof Hádek), protože olizoval jeho manželku (Lucie Žáčková).

Zajímavé propojení i se skutečnými reáliemi, protože Hájek a Žáčková tvořili dříve manželský pár. V tomto případě to Janu Prušinovskému vyšlo, kromě skutečné herecké-bratrské dvojice dokázal vychytat i takové partnerské nuance, které evidentně pomohly jinak pokulhávajícímu příběhu o rychlém zbohatnutí na prodejně s luxusním oblečením uprostřed zapadákova.

Takže Jan Hájek i Lucie Žáčková výrazně přispěli k autenticitě hereckého projevu a jiskření jejich postav, které se hádaly i milovaly, dostalo onen známý punc autenticity. Škoda, že větší prostor nedostal Jan Vápeník v roli majitele diskotéky, ale i těch pár replik, které pronese na plátně, vzbuzuje pozornost. Scénář bohužel poněkud zahodil šanci rozvinout jeho specifickou postavu.

Film samotný vzbuzuje spíše rozpaky a zdaleka nesahá tak vysoko jako příbuzná excelentně podaná dramata z periferie Poupata s Ostravákem Vladimírem Javorským nebo nedávná neherecky důsledná Cesta ven od Petra Václava Přemyslem Burešem.

Zdá se, že tým kolem „hadího filmu“ si výrazně ulehčil práci a spoléhal mnohem více na nedotaženou zábavnou notu. Ale to publiku nijak nevadilo, protože dívky měly jednoznačně svůj cíl: „Máte krásné písmo, jak se vám líbily fialové vlasy?“ vyzvídaly na Kryštofu Hádkovi.

Nejpřínosnější nakonec byla diskuse po filmu, kdy oba ústřední protagonisté Matěj a Kryštof Hádkovi velice vstřícně zavzpomínali na svá ostravská léta. „Před patnácti lety jsme ve Vítkovicích točili, je tam stará čtvrť postavená Brity, pak si pamatuju Stodolní a z nedávné doby vzpomínám na Absintový klub Les,“ pronesl Kryštof Hádek.

Stejně tak i jeho bratr velmi rád vzpomíná na ostravská filmování. „S Honzou Dolanským a Jiřím Svobodou jsme tady před patnácti lety natáčeli Udělení milosti se zamítá. Strašně rád vzpomínám na zdejší industriální zónu. Stodolní tenkrát začínala, kdežto dnes už je zprofanovaná a řekl bych, že už žije jenom ze své pověsti. Tehdy jsme tam chodili po natáčení a přišlo mi, že to tam strašně žije. A pak jsou v Ostravě také krásné holky, šťastně figurálně řešený a většinou s nějakým malým tetováním… Na viditelném místě. Jak říkají Slováci, Ostrava má svoje čaro,“ dodala hvězda a ten večer jednoznačně idol ostravských dívčích srdcí.