Koncert z filharmonického cyklu Jeunesses musicales ukázal výkvět hudebního mládí

Kdo si vyhledal na internetu stránky Janáčkovy filharmonie, mohl v aktuální nabídce spatřit rozevřenou náruč Marka Prášila. Tento výborný mladý dirigent do ní pojal hned pět mladých umělců.

Jako první se představila flétnistka Michaela Koudelková. A zavedla posluchače do barokního světa. Každý, kdo hrál barokní koncerty, sonáty nebo suity, dobře ví, jak obtížná je jejich interpretace. Někdy mne napadá, že lidé v baroku nedělali nic jiného, než pracovali a hráli. Neměli žádné další možnosti.  Nic je neobtěžovalo.

A proto musím poprvé smeknout před Michaelou Koudelkovou, která nastudovala koncert pro sopraninovou flétnu, smyčce a basso continuo ryšavého pátera Antonia Vivaldiho. Mladá sólistka s autorem Čtvero ročních období strávila mnoho času. Jen tak se totiž pozná, když chce člověk na pódiu zahrát všechno najednou. Ukázat to nejlepší! Michaela trochu uspěchala první větu, kdy se rytmicky z počátku rozcházela s orchestrem. Druhá a třetí věta však už byly jistější a ozdoby a fráze byly artikulačně precizní.

Mikuláš Koska je hornista z velkého města. Učí jej v Praze ten nejpovolanější hornista ze všech – Radek Baborák. Však také jistota byla na Koskovi znát již z příchodu. Nepotřeboval ani ladit, což se mu hned z kraje koncertu Reinholda Glièra pro lesní roh a orchestr vrátilo, protože jeden z prvních tónů nebyl příliš intonačně vydařený. Poté však předvedl krásnou paletu romantických odstínů, pohlídal si i ty nejvyšší tóny a koncert odehrál neskutečně dynamicky. Zkrátka, dobrý učitel se nezapře! Smeknul jsem podruhé. A po něm byl poločas.

Po přestávce se objevily na pódiu rovnou dvě slečny. Lenka Schichová a Jana Matějková zahrály Concerto da camera pro flétnu, anglický roh a smyčcový orchestr od Arthura Honegerra. A zahrály hudbu tohoto skladatele velmi dobře. Říkáte, že nevíte, o koho jde? Tak si představte, že tento autor napsal oratorium Jana z Arcu na hranici! A je to skladba, která se zařadila mezi největších deset skladeb století! Honegger byl brilantní skladatel a jeho komorní tvorba, ač se neobjevuje tak často na pódiích, je zkrátka vynikající. Provedení koncertu bylo znamenité, smyčcový orchestr pod vedením Marka Prášila vystihl všechny nuance rafinované a citlivé skladby.

Závěr koncertu patřil romantice. Marie Pawlowská zahrála s Janáčkovou filharmonií koncert pro klavír a orchestr Edvarda Griega. Její robustní tón se hezky snoubil s citlivou dynamikou tak, že ani ucho běžného posluchače nepostřehlo drobné chyby, které sólistka v druhé a třetí větě nasázela. Tyto marginálie však byly kompenzovány precizní výstavbou frází, opravdu jemnou dynamikou a závěrečným přídavkem.

Mladí sólisté dokážou zaujmout. Jen ten kumšt nesmí chybět. A toho je někdy bohužel málo. Na čtvrtečním koncertě byl naštěstí přítomen. Mladí umělci jsou na dobré cestě.