Jana Šrejma Kačírková je v Donizettiho opeře oslnivou Marií Stuartovnou

Scénu a kostýmy navrhla Eva Jiříkovská. Scénografka důmyslně pracovala s motivem krinolíny, respektive s krinolínovou spodní výztuží, jejíž konstrukce je hlavním scénografickým prvkem, dovedeným až do překvapující scénograficko-režijní tečky v závěru inscenace.

Režisérka Linda Keprtová patří k nejmladším operním režisérkám v České republice. Co umí, částečně ukázala již v době studií na Janáčkově akademii múzických umění v oceňované inscenaci opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa.

Její režie v případě Marie Stuardy si také zasluhuje velké uznání. Keprtová se vyhýbá všem zbytečným maličkostem, její režie je téměř minimalistická a soustředěná hlavně na výstavbu působivého hudebního dramatu. Jediný prvek, který režisérka používá pro ozvláštnění dění na jevišti, jsou malá oranžová košťátka, barevně rezonující s barvou vlasů Marie Stuartovny. Košťátka jsou používána v různých scénách jako symbol, a pokud mají vyjadřovat v metafoře pevnost postoje Marie Stuartovny, která by byla schopna vymést z království veškerou lidskou zlobu a zášť, pak je tento symbol dobře čitelný.

V obou Donizettiho operách zpívala hlavní role dvojnásobná držitelka Ceny Thálie Jana Šrejma Kačírková (v té aktuální má dvě alternace). Jestliže díla italského belcanta nejsou na našich operních scénách často uváděna, pak je to hlavně kvůli jejich náročnosti, která vyžaduje speciální pěveckou techniku. Navíc, nechce-li inscenační tým zůstat pouze u důrazu na zpěv a vyžaduje po zpěvácích a pěvkyních i věrohodné herecké výkony, pak je těžké najít ideální představitele pro takové pojetí, které se navíc na zahraničních scénách už stalo zvykem.

Nutno říci, že Jana Šrejma Kačírková v obou případech dokázala, že techniku italského belcanta ovládá skvěle a umí vedle bezchybného zpěvu dát postavě i potřebný dramatický výraz ve věrohodně projevených emocích.

Jana Šrejma Kačírková (vlevo) a Jana Kurucová v opeře Marie Stuarda. (Foto: M. Popelář)

Partnerkou Kačírkové v roli anglické královny Alžběty byla při premiéře slovenská pěvkyně Jana Kurucová. Také její projev byl plný vášnivých emocí, a obě představitelky těchto hlavních rolí sklízely zasloužený potlesk téměř po každé árii.

Hlavní mužskou roli dala režisérka inscenace italskému tenoristovi Lucianu Mastrovi. Jeho výkon nebyl sice tak oslnivý jako u obou výše jmenovaných partnerek na scéně, nicméně i v tomto případě ocenili diváci především krásnou barvu Mastrova hlasu.

Výraznou postavu vytvořila i Erika Šporerová v roli Mariiny chůvy Anny Kennedyové, pozadu nezůstal ani Jan Šťáva coby představitel hraběte ze Shrewbury.

Dirigent Tomáš Brauner vedl orchestr ke svižnosti a k velkému dynamickému rozsahu, tradičně výrazné byly i sbory pod vedením sbormistra Jurije Galatenka.

Pokud si ostravská opera vydobyla za několik posledních let pověst jedné z nejlepších operních scén České republiky, pak Maria Stuarda tuto pověst jen potvrzuje.