Nová nahrávka hobojisty Foltýna strhuje muzikalitou i odvážným výběrem skladeb

První nahrávka nás zavádí do doby vrcholného baroka. V šlechtické kapele hraběte Václava Morzina se nacházel na postu houslisty jistý František Jiránek. V matriční knize pana hraběte je tento zápis z 27. ledna 1728: Jiránek, F. musicus Pana hrabgiete z Morzynu. To už měl za sebou třicetiletý umělec dvouletý studijní pobyt v Benátkách u samotného Antonia Vivaldiho. To však nic neměnilo na skutečnosti, že byl po návratu v Morzinově kapele placen celkem mizerně: 120 zlatých ročně. Kupříkladu takový fagotista Antonín Möser pobíral rovných 400 zlatých! Po rozpuštění Morzinovy kapely Jiránek působil v Drážďanech, kde se zavedl nejen jako houslista, ale také jako skladatel. Z drážďanského období pochází Koncert B – dur Jk 17. Tradičně třívětý koncert s řazením vět rychlá – pomalá – rychlá odkazuje v melodické invenci k Vivaldimu, ale vzhledem k tomu, že Jiránek odcházel do Drážďan jako čtyřicetiletý zkušený muzikant, můžeme v jeho skladbě rovněž hledat ozvěnu instrumentální hudby hrané v tehdejší Praze.

Jaká asi mohla být hudební dráha zapomenutého českého kantora, houslisty, regenschoriho a hráče na dechové nástroje Antonína Skružného? Zemřel na epidemii cholery ve dvaatřiceti letech. Z jeho nevelkého díla Dušan Foltýn oživil dvouvětý Koncert C – dur. Neobyčejně čistý, pastorální sólový part poskytuje dostatek příležitosti k sólové virtuozitě. Druhá věta je rondem, které v svižném 6/8 rytmu vystihuje jak bezprostřední veselí, tak smutek a melancholii záměnou tónorodu z dur na moll.

Další skladbou se hobojista Foltýn vrací zpět do Ostravy. Rudolf Kubín patří k nejvýznamnějším hudebním osobnostem Ostravy 20. století. Studiem u Aloise Háby získal povědomí o čtvrttónové kompoziční technice, v dalším hledání vlastního výrazu jej oslovil především Paul Hindemith. Při poslechu Malé suity, však slyšíme zcela osobitou melodickou invenci (zejména v překrásném Menuetu), dokonale zvládnutou formu a osobitost. Křísit instrumentální hudbu Rudolfa Kubína napsanou do počátku 2. světové války, může být pro Ostravu a její interprety v budoucnu vzrušujícím objevem (řada nástrojových koncertů, písňových cyklů, ale také opereta Ženich z prérie nebo jednoaktová dramatická pantomima Vetřelec). Malá suita poskytla Dušanu Foltýnovi možnost projevit jeho vynikající hudební cítění. Zde už nezáleží na technické zdatnosti umělce (ne především!), ale na perfektní volbě rejstříků a jejich dynamického a barevného odstínění. To vše Foltýn dokazuje znamenitě.

Fantazie pro hoboj a smyčce Eiréné je pro mne pomyslným vrcholem alba. Sugestivní skladba ostravského (dále však v Praze etablovaného) rodáka Otmara Máchy, je totiž velmi působivá. Foltýn v ní exceluje v úzkostně rozechvělých vysokých tónech, které překvapivě nejsou ostré, ale syté a nosné. Máchova Fantazie na dvanáctiminutové ploše přináší nezvykle dramaticky účinnou hudbu. Všudypřítomná melancholie je v účinném kontrastu k harmonicky nezvykle progresivním postupům, které působí až současným dojmem (rychlá část v 6:17, která je ihned opakována, evokuje zřetelně harmonie používané v současných odnožích metalové hudby!). Fantazie pro hoboj je skladba doslova eruptivně nabitá emocemi a Foltýnovi s Janáčkovým komorním orchestrem se povedlo mimořádně kvalitní nastudování.

Poslední skladba Magikon patří dámě. A ne ledajaké. Sylvie Bodorová je femme fatale české hudby posledních desetiletí. Díky mnohočetným studiím kompozice u nás i v zahraničí a mimořádné senzitivitě autorky je každé její dílo neuvěřitelně emotivním zážitkem, v kterém obvykle převáží světlejší stránky člověka. Po úvodních partiích, kde je exponován především sólový hobojový part, začíná v části 6:24 hravé taneční téma ve smyčcích, na které se napojí hoboj pohádkově žertovnou melodií. To je jádro magikonu. Kouzlo pozvolna dohasíná v zpomaleném tepu a zjasnění smyčců. I zde osvědčuje hobojista Foltýn dokonalou nástrojovou erudici, jak v úvodní záhadné zvukomalebné melodii, líčící tajemný Magikon, tak v dalším vývoji skladby, kde je komornímu smyčcovému orchestru přidělena rovnoprávná úloha nositele hudebního významu.

Dušan Foltýn si přizval na nahrávku vynikající hosty: dirigent Petr Chromčák a Janáčkův komorní orchestr se ukázali být znamenitými partnery. CD je graficky působivé a obohacené o zasvěcené průvodní slovo doktora Jiřího Čecha. Vznikla reprezentativní nahrávka, která se může směle zařadit mezi počiny nejvýznamnějších českých umělců současnosti.

Česká hudba pro hoboj a komorní orchestr: (Dušan Foltýn – hoboj, Janáčkův komorní orchestr, dirigent Petr Chromčák). Nahráno: Dům kultury města Ostravy, Ostrava, 2014. Celkový čas: 58:15. Vydal: Stylton Ostrava