Svérázná písničkářka Mucha vydýchala Hudební bazar v Ostravě
22.1.2015 00:00 Petra Filipová Hudba Recenze
Příznivci nekorektního humoru a především brněnského garážového „punku“ v podání Nikoly Muchy se ve středu večer sešli v ostravském klubu Hudební bazar. Doprovodnou kapelu Muchy tvoří zkušení muzikanti Petr Zavadil z kapely Ty syčáci, bubeník Štěpán Svoboda z kapely Budoár staré dámy a baskytarista Martin Kyšperský z alternativně-folkové skupiny Květy. Toho ale Ostraváci po boku Muchy nezastihli.
Písničkářka Mucha během středečního koncertu v Hudebním bazaru.
Foto: Petra Filipová
Muzikantka dostála svým slibům a vyjela na své malé moravskoslezské turné, které mělo proběhnout již loni na podzim. Celý koncert se nesl v duchu vzájemně se prokládajících písniček ze dvou desek, jež se linuly dobře ozvučeným sálem.
Texty písní z prvního alba Slovanská epopej zpěvačka rázně chrlí do publika. Nahrubo maže chleba s „marmeládů“, jindy zase vaří tučnou porci guláše, syrově vypráví o své nechuti k některým mužským zlozvykům anebo křičí do publika:,,Je mi blbě!“
Nezapomíná ani na svou legendární parodii youtubovského klipu Boží království vaří, ve kterém se zpovídá ze své fatální lásky k Ježíši. Takto nám jsou bez okolků dávkovány zcela otevřené zpovědí, které doprovází dunivé, místy správně „špinavé“ zvuky víceméně punkových melodií.
Hlubší touhu porozumět nastíněným problémům cítíme z písní z druhého alba Josefene, vydaného loni na podzim. Píseň Bere je hudební náloží němčiny, citoslovcí a místy absurdně vkládaných veršů. Dále si Mucha nepřímo utahuje z Erikovy vášně pro underground, slovenština pak celý song zaobalí do satirického hávu. Automatická už ale řeší problém ženské submisivity vůči mužům, kterým žena strojově posluhuje.
Při vynikající Nepojedeš nikam zase vyvstává představa nepoznaného, již ztraceného mládí všech svobodných matek. Dále je v reggae rytmu upozorňováno na problém užívání narkotik nebo na současný boom veganů v písni Vege. Jakmile však zaznívá Jako ty, pojednávající o ženské oddanosti milostnému vztahu a následném vzájemném odcizení, zůstáváme překvapení nad tím, jak blízko má tato píseň k love songu, jenž svým vážnějším vyzněním přidává na hloubce i ostatním hudebním kouskům.
Druhé album je vyzrálejší také po hudební stránce. Punkově inovativní kytaře sekunduje nezvykle chytře zvýrazněná basová linka, to vše podtrhuje strhující rytmus bicích nástrojů. Mucha svou hrou a hlavně zpěvem kapelu nenechává v popředí, s každou hláskou nasazuje přesnou intonaci a také písním na míru ušité svébytné frázování.
Skupině se podařilo chytře navázat na pryštící rebelii z první desky, albem Josefene totiž začíná do budoucna jistě zajímavá bigbeatová cesta samorostlé zpěvačky se zvonivým hlasem a vlasy podobně rozvrkočenými jako měla za mlada Edith Piaf. Zpěvaččina mužská opora přitom stojí po jejím boku i ve chvílích, kdy všechny chlapy háže do jednoho pytle a nenechává na nich nit suchou. Tímto členové ukazují svůj nadhled a vzájemnou semknutost.
Nutno dodat, že publikum v Hudebním bazaru se bavilo nejen díky dobře odehranému koncertu, ale také díky vtipným komentářům samotné zpěvačky, mířeným na česko-slovenskou pop kulturu, vydýchaný sál, ale i na jednoho skandujícího člena z publika.
To by jinak nebyla Mucha.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.