Se zakladatelem kapely The Places o chystaném albu i hraní v berlínských ulicích
18.12.2014 00:01 Aleš Honus Hudba Rozhovor
Ostravská kapela The Places nahrává v kopřivnickém studiu Animan své nové album. Nad tvůrčím procesem drží ochrannou ruku Tomáš Neuwerth, bratr vyhledávaného českého producenta Dušana Neuwertha a člen kapel Nierika, Umakart nebo Kafka Band. Deník Ostravan.cz si o připravovaném albu povídal s Martinem Hampelem, který je zakladatelem, bubeníkem a srdcem The Places. Řeč přišla i na nedávný „výlet“ části kapely do Berlína i na chystaný vánoční koncert, který se bude konat v sobotu v ostravském klubu La Cachimba.
Kapela The Places, bubeník a duše kapely Martin Hampel zcela vlevo.
Foto: Adel Kocmánková
Kapela The Places v současné době nahrává své nové album možná trochu překvapivě v Kopřivnici pod dohledem Tomáše Neuwertha. Jak vlastně došlo k té spolupráci?
Tomáš Neuwerth našel naše dosavadní nahrávky na Bandzone a napsal nám, jestli bychom se nechtěli podívat do jeho studia. Původně jsme tam měli udělat jen pár písniček, nakonec z toho ale vznikne celé album.
Jak jste s nahráváním daleko?
Myslím, že zatím ještě máme více před sebou než za sebou… V létě a na podzim jsme nahráli základy písní a pokračovat budeme hned po Novém roce. Během první poloviny příštího roku pak budeme pilovat detaily. On nám do toho Tomáš docela hodně mluví, takže postupně předěláváme aranže.
V čem budou aranže a vůbec celkové vyznění vašich písní jiné, než jsou fanoušci zvyklí z dřívějších nahrávek?
Změna vyplývá jednak z toho, že máme nového basáka, takže ty písničky mají trošku jiný drive, ale kromě toho přistupujeme i trošku jinak ke skládání. Tomáš nám v tom docela hodně pomáhá, písničku si poslechne nejdříve jen s kytarou, potom s celou kapelou a následně se bavíme o tom, co by konkrétní skladbě slušelo nejvíce. Jeho zásada je, že dobrá písnička dokáže obstát i v doprovodu kytary. Myslím, že na novém albu bude více akustických pasáží a určitě to album bude zvukově pestřejší.
Zmínil jsi, že vám do toho Tomáš Neuwerth hodně mluví. Do čeho mluví nejvíce?
Jako bubeník samozřejmě nejvíc mluví do bicích a myslím, že je to ku prospěchu věci. Hodně jsem se od něj naučil, protože mi ukázal, jak i složitější věci zahrát úsporněji. Snažíme se aranže písní dělat spíše minimalisticky – nikoliv tam nacpat všechno za každou cenu, ale podřídit vše tomu, aby píseň fungovala jako celek.
Kdy by mohlo nové album vyjít?
Vypadá to, že v první polovině příštího roku to ještě nestihneme, je před námi ještě hodně práce. Kromě toho budeme chtít udělat zajímavý obal a zajistit distribuci, takže bych to viděl na začátek září.
Jak vůbec v kapele The Places probíhá proces tvorby, kdo je autorem repertoáru?
Dříve to fungovalo tak, že jsem nosil většinu nápadů na kytaře, šlo o různé hudební motivy, ke kterým se každý přidával se svým nástrojem. Teď se snažíme ve zkušebně více jamovat, třeba baskytarista začne něco hrát, do toho se přidá druhá kytara a až je struktura písně hotová, naše zpěvačka Eva k té melodii napíše texty. Eva je autorkou většiny našich textů.
Ve vaší hudbě slyším inspiraci britskou kytarovou scénou. Čím se vy jako kapela snažíte být nejvíce ovlivněni?
Pokud mám mluvit za sebe, tak jsou to určitě kytarovky, ale poslouchám i jiné žánry jako drum´n´bass nebo jazz. Myslím si, že The Places jako celek asi nejvíce inspirují takové kapely, jako jsou Coldplay a U2.
Před nedávnem jste byli v Berlíně, kde jste provozovali tzv. busking, tedy hraní na ulici. Co vás to napadlo? A proč zrovna Berlín?
Vzniklo to z chvilkového hecu. Někdo jen tak řekl, že bychom mohli někam vyjet, a já jsem spontánně řekl Berlín. Možná proto, že jsem tam už předtím dvakrát byl jako turista. Hned jsme začali zjišťovat, jak se tam dostat co nejlevněji a kde co nejlevněji spát. Chtěli jsme si vyzkoušet, jaké to je – předtím jsme měli zkušenosti jenom s Ostravou a s Festivalem v ulicích…. A myslím, že by si něco podobného měla zkusit každá kapela. Hráli jsme každý den na několika místech. Když jsme hráli na Wilmersdofer Strasse, šli kolem nějací kameramani s technikou a mikrofony. Nejprve jen prošli kolem, pak se vrátili a začali nás natáčet. Bohužel jsme si na ně nevzali vizitky, takže vůbec netuším, pro koho to natáčeli a zda se to někde vysílalo… V ulicích Berlína jsme prodali docela hodně cédéček, turisté se zastavovali, poslouchali a občas hodili nějaké to euro. Byla to opravdu zajímavá zkušenost, Berlín je multikulturní město, kde jsou lidé všemu otevření. Rádi bychom se tam ještě vrátili.
Ostravané vás teď budou moci slyšet v sobotu na speciálním vánočním koncertu v novém klubu La Cachimba. Jak bude program tohoto koncertu vypadat?
La Cachimba je úplně nový podnik, takže se tam docela těšíme, stejně jako na kterékoliv místo, kde jsme ještě nehráli a kde to neznáme. Zatím netuším, jak to proběhne, protože ten prostor je velice komorní. Je tak malý, že budu mít bicí soupravu očesanou na minimum a budeme hrát co nejvíce akusticky. Gabka Kožušníková, která klub vede, nás zvala už na zahájení sezóny, bohužel to z časových důvodů nevyšlo, a tak jsme se domluvili na vánočním koncertu. Rozhodně to bude pro naše fanoušky zajímavé a neobvyklé.
A nějaké další koncerty už jsou na obzoru?
Začátkem příštího roku budeme hlavně ve studiu a budeme se soustředit také na to, abychom nazkoušeli nové věci. Navíc bychom rádi do Velikonoc zveřejnili klip na jednu z písní, které už máme nahrané. Takže koncertů bude méně, ale budeme se snažit v příštím roce dostat na více festivalů než v minulosti. Snad nám k tomu pomůže i chystaný videoklip.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.