Závěrečný galakoncert festivalu Souznění vyvrcholil oslavou narozenin Dana Bárty

Kvality cimbálové muziky Valašský vojvoda jsou znalcům folklorní scény v celé České republice dostatečně známy a soubor ani tentokrát nezklamal. Zejména mužský pěvecký sbor potvrdil bezchybnými intonacemi v sólech i sborovém zpěvu stále stoupající úroveň. Perličkou na celém vystoupení byla píseň z nového cédéčka, které mělo být sice vydáno v uplynulém týdnu, nicméně umělecký vedoucí Valašského vojvody Zdeněk Tofel omluvil zdržení ve výrobě a vyslovil naději, že deska spatří světlo světa nejpozději do letošních Vánoc. Píseň, podle které se celý nový nosič jmenuje, Byltě jeden člověk byla předvedena včetně pohybové složky. Originální choreografie, ve které si přijde tanečnice ztělesňující smrt pro lidskou duši, aby ji přece jen nakonec odevzdala Bohu, zapadla svým, i když odvážným až kontroverzním obsahem, do ročního období, ve kterém se lidé více než jindy zabývají duchovní stránkou života.

Velké uznání publika si vysloužil Dětský folklorní soubor Ondrášek. Zejména pěvecký projev dětí plný energie, za kterým stojí odchovankyně Věry Šejvlové Leona Konopáčová, si vysloužil dlouhotrvající potlesk.

Na festivale vystoupil také soubor Flautus Vocis. (Foto: Werner Ullmann)

Komorní soubor staré hudby Flautus Vocis ze slovenského Strečna předvedl renesanční sborové zpěvy doprovázené flétnami. Výpravné kostýmy však nedokázala nahradit absenci většího množství energie, které by celému vystoupení prospělo. Pravdou však je, že právě jedna z písní tohoto souboru upozornila svým obsahem na radostný charakter třetí adventní neděle.

Prácheňský soubor písní a tanců ze Strakonic předvedl propracovaný ženský sborový zpěv s velkou dynamickou škálou a výraznými sólovými i sborovými party. Vystoupení okořeněné dudáckou muzikou bylo plné krásných, i když (až na jednu výjimku) méně známých vánočních koled.

Moldavští hudebníci z oblasti nedaleko Kišiněva ze souboru Vatra Horelor téměř roztančili publikum v hledišti. Temperamentní písně z východní části Karpatského oblouku v provedení muziky hrající ve složení cimbál, kontrabas, kytara, píšťalka, akordeon a dvě trumpety se staly i podkladem pro výrazný mužský taneční a pěvecký sborový projev.

Členové moldavského souboru Vatra Horelor. (Foto: Werner Ullmann)

Druhou část koncertu zahájili pořadatelé zveřejněním průběžného výsledku charitativní sbírky, ve které Charita Frenštát pod Radhoštěm pod záštitou biskupa Františka Václava Lobkowicze sbírá peníze pro sedmiletého Viktora trpícího vzácným onemocněním pohybového ústrojí. Zatím se podařilo shromáždit necelých 12 tisíc korun a sbírka dále pokračuje. Cílem je zakoupení chodítka, které by Viktorovi usnadnilo školní docházku. Biskup Lobkowicz také z jeviště popřál přítomnému Viktorovi, aby v souladu se svým křestním jménem nad svou nemocí zvítězil.

Dan Bárta & Illustratosphere sice nezahráli ani jednu vánoční koledu, což učinili snad všichni před nimi vystupující, popravdě řečeno to však návštěvníci koncertu ani neočekávali. To, na co se naopak všichni těšili, známé velké hity hlasového kouzelníka, zazněly a nadchly nejen fandy ojedinělého zvuku kapely i zpěvákova projevu, ale i ty, kteří třeba Dana Bártu viděli a slyšeli poprvé. Vedle meditativních písní zazněly i latinskoamerické rytmy, které si Dan Bárta užil ve svém pohybovém a tanečním projevu. I v tomto případě se mnohým divákům určitě chtělo vstát ze sedadel.

Dan Bárta obdržel dort ve tvaru valašského klobouku. (Foto: Werner Ullmann)

Dan Bárta navíc slavil své pětačtyřicáté narozeniny, čehož organizátoři koncertu využili a připravili malé překvapení v podobě dortu, který vypadal jako valašský lidový mužský klobouk.  Bárta se přiznal, že při prvním pohledu na tu dobrotu si chtěl klobouk nasadit na hlavu, nicméně že dárek, i když s lítostí, bude určitě sněden.

Multižánrová podoba festivalu Souznění, který v uplynulém týdnu kromě Ostravy zpříjemnil advent také ve Frýdku-Místku, Václavovicích a Kozlovicích, je příležitostí k setkání různých podob hudebního, pěveckého a tanečního projevu. Vysoká interpretační úroveň všech účinkujících, a to bez ohledu na fakt, že mnozí patří mezi lidové neprofesionální umělce, však každoročně činí z tohoto festivalu ozdobu předvánočních dnů. Tak tomu bylo i letos.