CD Ostrov smyčců je působivá kolekce na rozloučenou se skvělou pedagožkou Hanouskovou
10.12.2014 00:26 Milan Bátor Hudba Recenze
K pomalu končícímu Roku české hudby 2014 nepatří jen jednorázové koncerty, uctění památky českých skladatelů či pietní setkání. Významným příspěvkem k 90. výročí ZUŠ V. Kálika v Opavě je nové jubilejní CD a DVD nazvané poeticky Ostrov smyčců. V podtitulu stojí: Letopisy komorních orchestrů ZUŠ Václava Kálika Opava. Ty byly více než dvacet let spojeny s postavou Nadi Hanouskové. A že se nejedná o nic lokálního, ale o opravdu důležitou součást Roku české hudby? Pojďte se přesvědčit s námi.
Naďa Hanousková se svými žáky.
Foto: Archiv ZUŠ V. Kálika v Opavě
Tradice smyčcových orchestrů, působících při opavské lidové škole umění (dnes ZUŠ), je stará více než padesát let. Zásadní osobností, která svými zkušenostmi a hudebním rozhledem určila směr, byl skladatel a klavírista Jaroslav Foltýn. Vzpomínáte si na Čapkův poslední román? Zajímavá náhoda. Ale zanechme pohádek a klamných iluzí.
V roce 1992 se stala vedoucím smyčcového orchestru Naďa Hanousková. Tato výborná kantorka přivedla orchestr k řadě vítězství na českých i mezinárodních soutěžích. Za zmínku stojí zejména šest účastí na koncertech vítězů soutěže Concerto Bohemia v Praze, dvě ocenění z mezinárodního festivalu Pro Archi v Maďarsku, dvě první místa na Evropském hudebním festivalu mládeže v belgickém Neerpeltu apod. Inovací Nadi Hanouskové bylo rozložení mladých muzikantů do dvou souborů podle věku: Dětský komorní orchestr a věkově navazující Opavský studentský orchestr.
CD Ostrov smyčců je především výběrem z nahrávek, které Hanousková za více než dvacetileté vedení s orchestrem pořídila. Pečlivost, která byla patrná v každém pedagogickém gestu a činu této znamenité vedoucí, je znát již na posloupnosti jednotlivých tracků CD. Začínáme barokními mistry. Arcangelo Corelli byl jedním z nejlepších houslistů hudebních dějin a také jeho přínos k ustálení a dořešení hudební formy concerta grossa, triové i sólové houslové sonáty, je zcela zásadní a neopominutelný. Z Corelliho Concerta grossa g moll op. 6/8 zde najdete překrásné Adagio a Allegro.
V labyrintu barokní polyfonie Ostrov smyčců ještě chvíli setrvává: zazní ukázky z děl Henryho Purcella, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a dalších. Potom už šmahem přes českého klasika Františka Bendu k romantismu severských zemí: Griegovo Poslední jaro op. 34 a Sibeliovo Andante festivo. Všechny nahrávky jsou poznamenány pečlivou koncepční ukázněností, mnohdy překvapivými výkony mladých houslistů a kvalitním zvukem.
Tím nejdůležitějším odkazem na CD však není hudba světových klasiků, ale hudba česká. A hudba současná. Tato poslední kapitolka začíná báječnou prskavkou Iši Krejčího Malá přídavková suita. Krátce se mihne Bohuslav Martinů v skladbičce Black Bottom. Skladatel Leon Juřica, který nás nedávno nečekaně opustil, je zde zastoupen svěží Rumbičkou, jež je součástí Juřicovy Pidisuity. Dále se na CD nachází několik skladeb Pavla Hanouska a po jednom kusu od Vladimíra Šťastného, Miloše Štědroně a Jaroslava Foltýna. Záběr na současnou českou hudbu byl velkou devízou smyčcového orchestr a vedl k vzácnému obohacování repertoáru i poznáváním hudebních skladatelů, jejichž hudba je při dnešním zvukovém marasmu médií, takřka zamlčována.
Když otočíte Ostrov smyčců na protilehlou stranu – objevíte DVD, které je výběrem z televizních pořadů, v nichž smyčcový orchestr účinkoval. Zde nalezneme hned několik skvostů v podobě Malé suity ostravského skladatele Edy Drigy, Suity pro smyčce Leoše Janáčka nebo v závěru Griegovy suity Z dob Holbergových. Poslechem CD a DVD však pocta české hudbě zdaleka nekončí, naopak.
Uvědomění, kolik osobností paní Hanousková ve svém Smyčcovém orchestru vychovala pro profesionální uměleckou praxi, je možná ještě nezbytnější, než pouhá rozkoš z krásné hudby. Při pročítání příjmení jako Bosák, Dohnal, Hanousek, Nosek, Poledna, Šolcová, Vondráček, Zajíc a záplava dalších, je zcela jasné, že tady existoval fenomén, který stimuloval a obohacoval mladé lidi, předal jim pozitivní hodnoty, schopnost prezentovat a vnímat krásnou hudbu (záměrně píšu „schopnost“) a vychoval z nich výkonné umělce, kteří se uchytili v umělecké branži po celé republice. Většina z nich dnes hraje ve filharmoniích a orchestrech, někteří na předních místech.
Pro paní Hanouskovou bylo poměrně smutným zjištěním, když se překvapivě dozvěděla, že se do budoucna s jejím vedením Opavského studentského orchestru už nepočítá. Zbývá nám po ní mnoho – spousta mladých lidí, kteří hrají a milují kvalitní hudbu, a také Ostrov smyčců s nádhernou hudbou. A Opavě nezbývá než přát, aby se začala shánět po dalším „ostrově“, kde budou vyrůstat pod dobrým vedením mladí houslisté.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.