Jožo Ráž slavil v Ostravě šedesátiny s obřím dortem na pódiu

Nechyběly největší hity jako Stužková, Kaskadér, Ôsmy svetadiel, Čo je, čo je, čo chceš? Kráľovna bielych tenisiek, Dresy, Sestrička z Kramárov, Voda čo ma drží nad vodou, ale také aktuální skladba Živých nás nedostanú z právě vydané stejnojmenné novinky.

V polovině koncertu se na pódiu objevil obrovský dort s šedesáti svíčkami a ohňostrojem. Takto symbolicky oslavili kolegové narozeniny Jožo Ráže, který právě v pátek vstoupil do síně šedesátníků.

Jinak žádné zbytečné okázalosti. Naopak Elán překvapoval a tak například do svého jinak bombasticky vypadajícího programu zařadil komorní vsuvku. Baláž, Ráž a Patejdl vstoupili na úzké molo a obklopeni fanoušky zazpívali akustické verze tří písní v čele se strhující skladbou Neobzerajte sa, pani Lótová.

Ze tří čtvrtin zaplněná obrovská hala jásala nadšením a zpívala texty společně s Jožo Rážem nebo Vašo Patejdlem.

Koncert byla davově navštíven, přišli vesměs generační vrstevníci, ale také jejich rozdováděné děti a vnoučata. Zejména mladé dívky evidentně znaly řadu skladeb nazpaměť a Jožo Ráž jim dal velký prostor, aby mohly zpívat během jeho hlasových pauz.

Vystoupení nepostrádalo švih a kdykoliv už se nepříliš zainteresovanému pozorovateli chtělo začít zívat, nastala dynamická změna, která náznaky monotónnosti spolehlivě zahnala.

Skvělá zadní projekce, snímání na tři kamery, to vše udělalo z koncertu skvělou zábavu. Navíc přes pofidérně znějící název turné The Best Of vol. 2. se v mikrofonu neozvalo jediné anglické slovo a slovenština byla navýsost přirozenou záležitostí, takže jako kdyby ani Československo nezaniklo.

Nechyběl ale ani aktuální politický akcent v nadčasové skladbě Dresy, o které Jožo Ráž nezapomněl předeslat, že je jeho nejoblíbenější. Dynamika střídala ploužáky a naopak, zpestření vydatně podpořila trojčlenná dechová sekce.

Poněkud kuriózně v kontrastu s hlavní hvězdou večera působila předkapela Tibet, která krátila houstnoucímu davu čekání hodinu před začátkem vystoupení. Tehdy bylo ještě v sále chladněji. Situaci měla glosovat také skladba Kosa, kterou příznačně pozvedl zpěvák Sekera.

Slavnostní fanfáry ohlašující nástup Elánu zazněly přesně ve 20 hodin. Jožo Ráž snad za ty dvě hodiny ani jednou nesešel z pódia. Stejně tak perfektně šlapalo celé vystoupení s jedním dopředu již připraveným přídavkem.

Hala si zabouřila a zase se rozešla spokojeně domů. Skvělá vzpomínková atmosféra na 80. léta, která jako by ani neskončila.