Varhaník a nový ředitel opavské konzervatoře Petr Rajnoha: Barokní hudbě dávám zelenou

Co všechno organizace takové velké varhanní soutěže obnáší?

Organizace soutěže je velmi náročná a trvá minimálně jeden a půl roku. Začne se tím, že se vybere porota soutěže, osloví se významní pedagogové a umělci, potom se vybere repertoár, který budou soutěžící předvádět v jednotlivých kolech. Dále se sestavuje vyhlašovací brožura, která se posílá na desítky, možná i stovky hudebních škol v Evropě i v zámoří. Uzávěrka bývá zpravidla čtyři měsíce před konáním soutěže, potom už se upřesňují jednotlivé detaily ohledně soutěžního repertoáru, získávají se fotografie soutěžících a přesné názvy škol. Tímto začíná práce na programové brožuře, která vychází asi měsíc před soutěží. S konáním soutěže souvisí další věci, jako je ladění varhan, příprava a domluva cvičných nástrojů, nabídka ubytování, rozpisy cvičných hodin a rejstříkování. Je také důležité říci, že na organizaci se podílí studenti konzervatoře. Jsou k dispozici soutěžícím a to jak v recepci, tak i jako registrátoři a jako ohlašovatelé soutěžících, takže zastávají poměrně významnou úlohu.

Jaká se v tomto roce sešla porota?

Předseda poroty Ferdinand Klinda patří mezi nejvýznamnější osobnosti varhanní kultury u nás i na Slovensku. Velice si vážíme toho, že přijede a bude opět posuzovat výsledky. Pro mě srdeční záležitostí je paní profesorka Susan Landale, u níž jsem studoval a která také už po několikáté přijede do Opavy. Také Markéta Schley Reindlová, kterou znám jako spolužačku z vysoké školy. Usídlila se v Německu, nicméně v Česku často koncertuje a moc se těším na setkání s ní. Dále jsou v porotě zástupci z Itálie, Rakouska, Polska a Německa. Myslím si, že se jedná o velmi kvalitní porotu.

Letos se na soutěž přihlásilo 46 účastníků z Evropy, Ameriky i Asie. Svědčí to podle Vás o velkém zájmu o soutěž, potažmo o varhanní hru?

Zájem je skutečně velký. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od minulosti je letos pouze jedna kategorie, tak se dá říci, že letos je počet účastníků největší. Máme radost z toho, že je o soutěž zájem, jelikož podobných soutěží v Evropě není málo. Pro nás je svým způsobem čest, že můžeme tuto soutěž spoluorganizovat. Je to vždy pro školu určitá vizitka. Takže se snažíme, aby soutěžící u nás měli vstřícné prostředí.

Soutěž je tříkolová, jaká jsou pravidla či podmínky jednotlivých kol?

Každé kolo je specifické a je zaměřené na určitý styl. V prvním kole se hraje nejprve jedna rychlá věta z Bachových triových sonát. Bachovy triové sonáty jsou velmi náročné na to, aby člověk ukázal, že má dobrou techniku, dobrou muzikalitu, ale také dobrou soustředěnost. Potom se také hraje jedna z menších varhanních skladeb Petra Ebena. Druhé kolo směřuje k barokní hudbě. Je to i z toho důvodu, že varhany, na které se v druhém kole hraje, jsou ve stylu barokních varhan. Jde tedy především o českou barokní hudbu, potom je tam francouzské či anglické baroko a opět jedno z velkých varhanních děl Johanna Sebastiana Bacha. Ve finále je potom výběr širší. Tam je libovolná skladba Petra Ebena a počítá se s tím, že to bude závažná skladba, pak jedna velká romantická skladba autorů jako je César Franck, Charles-Marie Widor, Felix Mendelssohn, Ferenc Liszt a na závěr libovolná skladba.

Čtenáře bude jistě také zajímat, jaká odměna čeká na vítěze?

Za 1. místo v kategorii intepretace je padesát tisíc korun. Za 2. místo je třicet tisíc a za třetí patnáct tisíc korun. Ta druhá a třetí cena se může dělit, kdyby porota uznala, že jsou na tom kandidáti podobně nebo stejně. Pak ještě v improvizaci je cena pět tisíc korun. K tomu může přibýt prémie Nadace český hudební fond za nejlepší interpretaci skladby Petra Ebena. Ale jak jste správně řekl, peníze nejsou rozhodující. Je samozřejmě důležité i to, že se ti nejlepší budou moci prezentovat dobrým umístěním na soutěži, ať už u nich ve škole, nebo na koncertních pódiích. Je to nedílná součást jejich uměleckého profilu.

Soutěž zahájí a uzavřou dva doprovodné koncerty. Kdo bude jejich aktéry?

První koncert se koná v neděli 26. října v 18 hodin v Chrámu Sv. Ducha. Vystoupí na něm německý varhaník a člen poroty Johannes Geffert. Ono je pro soutěžící vždy příjemné a zajímavé slyšet výkon porotce. Někdy se může stát, že porotce hraje stejnou skladbu, kterou si soutěžící vybere. Může to být pro soutěžící i lehce zavádějící, poněvadž jsou případy, že porotce hrál úplně jinak, než jak bývá zvykem.. Koncert vítězů pak bude 1. listopadu v 18 hodin v Konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie.

V nedávné době jste se stal teprve druhým ředitelem opavské konzervatoře. Jakým směrem se hudební instituce, jako je církevní konzervatoř, má podle vás ubírat?

Nejprve se chci s chodem školy dokonale seznámit a navázat na to, jak to tady funguje. Teprve potom si ujasním možnosti, které se pro konzervatoř mohou naskýtat. Snad v tuto chvíli mohu prozradit, že se nabízí skutečně větší soustředěnost směrem k barokní hudbě. Jsme církevní konzervatoř, takže provozujeme častěji duchovní hudbu. A navíc, jak jsem zjistil, tak tato škola už k tomuto zaměření nakročeno má. V úterý zde byl nádherný koncert, kde se barokní hudba provozovala podle historické praxe, na historických nástrojích. Skutečně poučená interpretace. To je mi nesmírně blízké. Neříkám, že to musí být jen baroko. Je důležité hrát poučeně i romantismus nebo soudobou hudbu. Rád bych ale, aby tato škola byla specifická a vyjímala se v prostředí všech konzervatoří v republice právě tím, že začneme u toho baroka. Že se budeme snažit, aby zde vzkvétala autentická barokní interpretace.