Kukačka v ulicích provokuje. Nepochopené exponáty postupně mizí

Ústředním tématem pátého ročníku festivalu vizuálního umění Kukačka jsou podle otců festivalu „nemísta“, přičemž Ostrava je rájem „nemíst“. Umělci je našli v křovinách u dálničních viaduktů, kolem industriálních areálů nebo i poblíž nákupních center či přímo ve středu města (viz také nedávný rozhovor s organizátorem Tomášem Knoflíčkem v této rubrice). Deník Ostravan.cz podnikl exkurzi po několika objektech, z nichž některé jsou dosud k vidění, jiné už zničili vandalové, nechaly odstranit radnice a další majitelé „nemíst“.

Petr Szyroki odhalil základy kostela na místě bývalého stadiónu. (Foto: Ivan Mottýl)

PETR SZYROKI: RUINA

Býval tu Zimní stadion Josefa Kotase, na kterém se hrávala první liga a občas sem i za komunistů zavítala americká lední revue Holiday on Ice. Hned u brány „zimáku“ zase stávala takzvaná památka dělnického hnutí, hostinec U Slunce, v němž se za první republiky scházela komunistická strana a občas mezi soudruhy zavítal i Klement Gottwald nebo básník Laco Novomeský, který v Ostravě redigoval slovenský komunistický tisk. Sochař Petr Szyroki teď na místě zimního stadionu našel základy gotického kostela slezského typu. Nevelký chrám z režných cihel postavila zřejmě stejná stavební huť jako mariánský chrám v centru nedaleké Opavy. Památkáři jásají a Petr Szyroki chce kromě umění začít studovat i archeologii.

*

Michal Zych u své instalace na smyčce tramvají v Hulvákách. (Foto: Ivan Mottýl)

MICHAL ZYCH: ZASTÁVKA

Na dřevotřískové zastávce na tramvajové točně v Hulvákách právě probíhá grilovačka. Autor instalace Michal Zych se tu sešel se spoluorganizátorem Kukačky Liborem Novotným a několika studenty Fakulty umění Ostravské univerzity. Opékají se párky, pije pivo. „Tramvaj sem ale ještě nikdy nepřijela,“ říká Zych, a to zastávku z dřevotřísky stavěl dva dny. Ano, tohle je skutečné „nemísto“. Tady už tramvaj nepřijede, nikdo nevystoupí ani nenastoupí. A to jsme přitom v samé bráně někdejšího slavného lesoparku Benátky s mnoha výletními restauracemi. Naproti přes cestu se pak rozkládalo úžasné funkcionalistické koupaliště. Bylo, nebylo, dávno tomu. Teď je to země nikoho.

*

Instalace Jana Zdvořáka na vítkovickém nádraží. (Foto: Ivan Mottýl)

JAN ZDVOŘÁK: HRÁŇ

Kukačka je letos mimořádnou exkurzí po „městě zmaru“. Jan Zdvořák umístil svoji velkolepou instalaci na téměř opuštěné vítkovické nádraží. Jeho dílo ze dřeva a motouzů je jakousi poctou úžasné stavbě postavené v polovině šedesátých let v bruselském stylu. „Hlavní vchod je uzavřený, z kovové fasády vypadává během velkých větrů sklo,“ hlásí štamgasti jednoho ze dvou bufetů, v nichž se schází nepříliš movití zákazníci z okolí. Cestujícího nevidíme žádného. „To je úplná blbost. Kdyby dráhy místo takových pičovin raději opravili ten vchod,“ hodnotí štamgast Zdvořákovo dílo. Dráhy ovšem vážně přemítají, že nádraží nechají srovnat se zemí.

*

Hrob Šárky Mikeskové na pěší zóně. (Foto: Aleš Honus)

ŠÁRKA MIKESKOVÁ: VZPOMÍNÁME

Některá díla Kukačky zmizela již po necelém týdnu od zahájení festivalu. Třeba dílo Vzpomínáme sochařky Šárky Mikeskové, která do pěší zóny v centru města umístila symbolické náhrobky. Vzpomínku na dobu, kdy ještě centrum žilo, zatímco dnes většina obchodů v ulici 28. října marně hledá nájemce. Náhrobky někdo rozkopal, takže na dílo Vzpomínáme už se jen vzpomíná. Jak symbolické. Zmizely i žebříky, které jiní umělci opřeli nedaleko o fasádu chátrajícího obchodního domu Ostravice.

*

Porubská radnice si myslí, že „načerno“ umístěný nápis PATŘIT do ulic nepatří. (Foto: Kukačka)

DUŠAN ZÁHORANSKÝ: PATŘIT

Porubská radnice zase nesnesla nápis PATŘIT u slavného vítězného oblouku. Asi ho četla PAŘIT. A protože se v Porubě nikdy nepaří, nápis byl zcenzurován, vymazán z Kukačky. Radnice svůj krok vysvětlila tím, že dílo bylo umístěno bez povolení a údajně hrozilo jeho zřícení.

*

Skupina BlackMedia rozmístila ve Vítkovicích černé a bílé vlajky. (Foto: Ivan Mottýl)

BLACK MEDIA: POTŘEBUJEME V ZÁŘI BLYŠTIVÉ BUDOUCNOSTI VLAJKY?

Skupina BlackMedia rozjitřila jednu vítkovickou hutnickou kolonii kousek od Mírového náměstí. Představte si, že vám jednoho dne zavlaje pod okny bytu černý prapor.  Někdo umřel? Obsadili už Ostravu radikální islamisté z Islámského státu? Nebo vám tímto praporem vyhrožuje romská mafie? Černý prapor je v každém případě stigma. Nedobrá zpráva. V kombinaci s bílými zástavami, které skupina BlackMedia rovněž vyvěsila v ulici, je to ještě temnější poselství. Černí proti bílým. Válka a mír. „Kdo to tam dal a co to má znamenat? To je zase nějaký rasistický žert?“ zjišťovali  uživatelé sociální sítě Facebook ve skupině Ostrava-Vítkovice.  Tahle instalace se nepovedla či nedomyslela. Zbytečně stigmatizuje, skoro proklíná. Autoři sice tvrdí, že splnili zadání a „nemístem“ jsou v tomto případě dávno zapomenuté držáky praporů na fasádách domů, z nichž dříve musely vlát prapory na 1. máje nebo v den výročí VŘSR. Nikoli, tahle „performance“ je mimo téma, navíc je prostě zlá, v tom nejprostším slova smyslu.

*

Romové jsou nadšeni z instalace Pavla Zbořila. (Foto: Ivan Mottýl)

PAVEL ZBOŘIL: POZOROVÁNÍ IMPRESE

S jinými díly na Kukačce rychle pracuje čas. Třeba s hromadou sena za obchodním centrem Karolina. „To je tu dobre ne, to je vaše seno?“ Ptají se Romové, když si je chceme vyfotografovat. „Salto, kamo,“ volají na nás. A hned také obchodují: „Kolik daš za fotku salta?“ Nakonec ale udělají přemet zdarma. Kukačka žije! Hurá!