Ondřej Vetchý četl dětem o beruškách z knihy ostravské autorky Zuzany Pospíšilové

Na přetřes přišly i informace vztahující se k Ostravě, kam Ondřej Vetchý zajíždí pravidelně a dokonce neváhá obětovat své osobní volno, aby vyhověl poptávce. Jedním z pomyslných pojítek k bývalé průmyslové aglomeraci je pochopitelně divadlo, protože Ondřej Vetchý, jak posléze poznamenal a zdůraznil, je stále, už více než dvacet let členem Činoherního klubu.

„Činoherní klub nás spojuje, protože vznikl v době, kdy jeho zakladatel Ladislav Smoček přivedl do Prahy partu kolem Jana Kačera z Ostravy. Společně z něj vytvořili fenomenální divadlo, které patřilo k nejvíce respektovaným v Evropě. Dokonce se na něj přijela podívat anglická královna. Když jsem tam přišel já na konci 80. let, tak už se jej snažili rozprášit, ale moc se to nedařilo. Přesto je čas neúprosný a řada skvělých herců už mezi námi není, třeba teď před dvěma dny odešel Pavel Landovský,“ zavzpomínal Ondřej Vetchý na zlatou éru českého divadla, za jejíhož dědice je také tak trochu považován.

Nevyhnul se ani vzpomínce na Pavla Landovského a prozradil, že v pátek pravděpodobně pronese smuteční řeč na jeho pohřbu, neboť ho o to požádali. „Pan Leoš Suchařípa s Petrem Čepkem mi kladli na srdce, ať to divadlo dělám po nich. Ze starší generace je tam už jenom Petr Nárožný a spousta vynikajících herců, ale duch Činoheráku stojí a padá s Láďou Smočkem,“ konstatoval Vetchý.

Ale protože setkání v Domě knihy patřilo hlavně dětem, přišla řada na příběh o broučcích a beruškách, které ještě neměly puntíky, z knížky Pohádky pod polštář od ostravské autorky Zuzany Pospíšilové. Děti napjatě poslouchaly a pak se mohly zúčastnit vědomostního kvízu. Ještě než Ondřej Vetchý hádanku dočetl, už tady byl les rukou. Samotné čtení na veřejnosti by ale podle Ondřeje Vetchého nemělo smysl, kdyby nepokračovalo v domácnostech rodičů s dětmi.

Ondřej Vetchý přilákal spoustu malých čtenářů i s rodiči. (Foto Lukáš Ston, Knihcentrum Ostrava)

„Akce Česko čte dětem je skvělá věc, ale pouze za předpokladu, že čtení bude poté probíhat také doma. Za předpokladu, že si rodičové, babičky a dědečkové najdou čas a dětem číst budou.  Je to velká protiváha vůči i-padům a počítačům, vidím to na svých dětech, které je také těžké od techniky odtrhnout. Ale vím z vlastního dětství, jak napjatě jsme poslouchali čtení v rozhlase, a vím, že to cizeluje dětskou představivost,“ řekl herec.

Přes vážné poselství, které Ondřej Vetchý zmiňoval, ale nezapomněl být také tak trochu komik a děti z něj měl legraci. Už třeba jen tím, jak je dopředu na sebe upozorňoval. „Nejsem žádný čtenář, děti, nesmíte se mi posmívat, když se přeřeknu, nemyslete si, že jsem bubák, možná tak vypadám, ale nejsem úplně jako on,“ žertoval známý herec, když si vytahoval brýle na čtení.

Samotná četba doznala určitých změn, protože známý herec plánoval původně číst pohádky Oty Pavla, ale nakonec musel přistoupit na fakt, že tak malé děti, které Dům knihy navštívily, by jim zřejmě nerozuměly. „Nečekal jsem, že tady budou až tak malinké děti, takže jsem se musel přizpůsobit situaci,“ dodal Ondřej Vetchý.

Na závěr setkání se konala autogramiáda, během které hosta pořadu obklopily děti i dospěli, aby si odnesli jeho podpis nebo fotografii.