Režisér Daniel Špinar: Ostrava má pozitivní energii, ale žít bych v ní nechtěl
7.8.2014 05:48 Martin Jiroušek Divadlo Rozhovor
Oceňovaný divadelní režisér Daniel Špinar zavítal v tomto týdnu na Slezskoostravský hrad, aby jako jeden z mála tvůrců pohlídal tvar své inscenace. Jeho Zkrocení zlé ženy patří k nejúspěšnějším titulům v nabídce Letních shakespearovských slavností. Nejen proto, že v něm exceluje Tatiana Vilhelmová, ale i díky originálnímu pojetí a zasazení děje do současnosti. Kromě toho je Daniel Špinar dobře znám i jako tvůrce ostravských inscenací. V Mém romantickém příběhu úspěšně „zkrotil“ Terezu Vilišovou a momentálně se chystá na spolupráci s další osobností vzešlou z ostravského podhoubí Lucii Žáčkovou.
994-dan-spinar
Foto: Divadlo Petra Bezruče
Jaký je podle vás recept na zkrocení zlé ženy?
Jezíšmarjá (výbuch smíchu), nemám žádný recept, nemám s ženami moc zkušeností a ženy se asi zkrotit nedají. Přesto mohu říci, že mě ženy baví, tedy ženské hrdinky. Myslím, si, že jim rozumím, ale klíč na jejich zkrocení nemám.
Zkrocení zlé ženy jste si vybral jako téma sám?
Kdepak, bylo to velmi prozaické, zavolali mi, a já si řekl, že přes léto by to mohlo být zábavné. Dobrovolně sám od sebe bych si Zkrocení zlé ženy asi nikdy nevybral.
A jak se vám dařilo krotit Tatianu Vilhelmovou, která řádí v hlavní roli jako nespoutaná punkerka?
Tatiana Vilhelmová je velmi profesionální herečka, navíc spontánní, potřeboval jsem temperament jejího typu, aby tuto hru utáhla.
„Krotil“ jste i Terezu Vilišovou, v inscenaci Můj romantický příběh, jak se Vám s ní spolupracovalo? Mimochodem za tuto roli získala nejvyšší možné vavříny, jako je Cena Alfréda Radoka a neméně prestižní Thálie.
Tereza je moje spolužačka z DAMU, známe se dlouho, což je velká výhoda, znám její temperament, dokážu odhadnout její reakce. Dokážeme se na sebe napojit. Je to moje kamarádka, spolupráci s ní si nedokážu vynachválit.
Poprvé jste v Ostravě inscenoval před lety komedii Britney Goes To Heaven, pak jste se vrátil s Táňou, Táňou, a do třetice již zmíněný Můj romantický příběh. Navíc hned tři vaše inscenace kralovaly na letošním ročníku divadelního festivalu Dream Factory. Jak se vám tedy v Ostravě pracovalo?
Vždycky jsem tady prožil dva měsíce, izolován od rodiny. Užil jsem si to skvěle, ale je pravda, že Ostrava jako město na mě nepůsobí nejlíp. Mám rád města více prosluněná, jako je třeba Brno nebo Olomouc. Když zvažuju nabídku do Ostravy, tak vždycky řeším otázku, zda chci být dva měsíce někde, kde se mi moc žít nechce. Ostrava má ale samozřejmě svou pozitivní energii, ale žít bych v ní nechtěl.
Přesto jste se do Ostravy už poněkolikáté vrátil, čím to?
Poprvé mě sem pozvala dramaturgyně Ilona Smejkalová, a protože herci od Bezručů byli ve výborné kondici a bavilo mě to s nimi, tak jsem se tady rád vrátil.
Můj romantický příběh byl vaší prvotní volbou?
Objevila jej Ilona Smejkalová, mě zaujal jako pěkná, svižná komedie. Bavil mě princip stand up komedie. Mohl jsem si vyzkoušet komunikaci s divákem a ověřit postupy při pointování vtipů, takže jsem rád přijal další spolupráci s Divadlem Petra Bezruče.
Nerýsuje se nějaká další spolupráce s Divadlem Petra Bezruče?
Zatím ne, protože jsem se teď zaháčkoval v Národním divadle, kde mě čeká stěžejní práce, a asi toho moc navíc nestihnu. Navíc od září budu učit na DAMU.
To je škoda, takže až další rok?
Netuším, ale asi až tak za dva roky, možná.
Co připravujete v Národním divadle, neobjeví se ve vašem obsazení někdo z ostravských herců?
Chystám Othella, v jedné z rolí si zahraje také Lucie Žáčková, která svou hereckou kariéru v Ostravě začínala.
I když vám Ostrava nepadla tak úplně do oka, oblíbil jste si v ní nějaká místa?
Docela jsem si oblíbil francouzskou palačinkárnu, která je u Stodolní ulice. Když se vydávám na procházky, vždy mám s sebou fenku Agnes. Moc se neorientuji v názvech, ale jednou jsme vyšli na takový vysoký kopec, ze kterého šla pára.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.