Ostrava v plamenech pod vysokou pecí nabídla velkou oslavu rock and rollu

Palec nahoru pro pořadatele, kteří vymysleli dvanáct hodin trvající oslavu rock and rollu ve tvrdší podobě se sedmi kapelami. Ty odehrály každá delší koncert než je na festivalech běžné. Beze stresu tak podaly velmi dobré výkony, stejně jako publikum. A tak výměna energií běžela na plné pecky od začátku.

Bylo něco málo po jedné hodině odpolední. Před pódiem přímo pod vysokou pecí v Dolní oblasti Vítkovice se shromáždily počáteční bezmála dva tisíce fanynek a fanoušků a čekali na superskupinu Legendy se vrací. Parta ostřílených ostravských muzikantů pod vedením spolupořadatele Ostravy v plamenech Petra Šišky vybrala ze 400 skladeb, které má v repertoáru, a zahájila dávným hitem Hey Tonight od Creedence Clearwater Revival.

O rozehřátí publika se postarala kapela Legendy se vrací. (Foto: Zdeněk Figura)

Lidé si zatancovali na různé pecky od Status Quo, Free, AC/DC nebo třeba Rainbow. Zazněla i „první metalová skladba na světě, Šavlový tanec, který složil Aram Chačaturjan v roce 1941.“ Ostravanu pak Šiška po autogramiádě řekl, že právě tuto skladbu zahrály Legendy ve Státní opeře Praha před třemi roky.

„Ten koncert bude jiný, než hrajeme běžně. Zkoušeli jsme ten set dost dlouho a věřím, že se lidi nebudou nudit,“ sdělil následně Ostravanu šéf kapely Citron, bubeník a mediální podnikatel Radim Pařízek. Ostravské ikony československého melodického metalu dostály své zlatoslavičí pověsti, sázely rozpumprlíkovanému obecenstvu jeden hit za druhým. Fany Michalík zpíval ve skvělé formě a nastavil svým následovníkům laťku hodně vysoko.

Kapela Citron na prvním ročníku rockové akce nemohla chybět. (Foto: Zdeněk Figura)

Přesně nevím, co myslí členové Dymytry termínem psy-core. Tedy kromě toho, že se tak nazývá pětipísničkový multisingl, vydaný v roce 2006 právě touto česko-ruskou kapelou sídlící v Praze. Maskovaní šílenci zahráli tak, že by mohli být headlinery a nejen Ostravy v plamenech.

Na Ostravě plamenech hrála kapela Dymytry. (Foto: Zdeněk Figura)

Asi vás budu nudit, ale i zlaté hřívy zbavený lev českého tvrdého rocku Láďa Křížek se na pódiu pod pecí činil. Dávno tomu, co zpíval v Citronu, ostatně i jeho Kreyson je letitá kapela. „Král“ Křížek si pro své zásluhy o český rock i aktuální velmi dobrou formu může dovolit i to, co předvedl v Ostravě. Tedy řeči o míru, vlastenectví a způsobu života. Ostatně nebyly blbé, dlouhé ani naučené. Publikum nepískalo, poslouchalo.

Zpěvák Láďa Křížek to rozjel jako zamlada. (Foto: Zdeněk Figura)

Ááá, Izzy je opět na pódiu. Rozehřál se mejdanovými písničkami v Legendách, a tak řádil s Dogou jako tajfun. Také on sdělil publiku mravní naučení, avšak silně ironické. „Nikdy neberte drogy. Nikomu,“ zahalekal po úvodních dvou hitech a pustil Dogu z řetězu. Domnívám se, že poslední česká kapela před dvěma zahraničními hvězdami podala skvělý výkon.  Publikum nažhavila, roztancovala a rozezpívala, nechyběly hity Nejsi nevinná a Já si poletuju.

Frontman rockové stálice Doga Izzy. (Foto: Zdeněk Figura)

„Fakt tu máte skvělý rock and roll,“ řekl Ostravanu Doug Blair, sólový kytarista amerických W.A.S.P., který v zákulisí část show Dogy sledoval. Mobilem si fotil také industriální krásu Dolní oblasti Vítkovice. „Do sobotních tří hodin v noci jsme hráli na největším metalovém festivalu v německém Wackenu. Jsme hodně unavení. Ale naštěstí odpadl nedělní koncert v Istanbulu, takže se v Ostravě vyspíme a pokračujeme výroční turné pondělním koncertem v Bulharsku,“ sdělil Blair.

Před W.A.S.P. však hrála ještě finská esa, Sonata Artica. Za nimi přijeli i finští fanoušci, dlouho před koncertem mávali bílými vlaječkami s modrým křížem a byli lehce k poznání: měli většinou bílá trička s logem kapely. Vrtalo mi hlavou, proč zrovna bílá, pro metal netypická barva.

Finské kapele Sonata Arctica to šlapalo. (Foto: Zdeněk Figura)

Ale to jen do té chvíle, než vběhl frontman Tony Kakko v bílém dresu na pódium a začal zpívat úvodní píseň aktuálního alba Pariah´s Child o tom, že vlci umírají mladí. Sonata Artica prokládala songy z jmenovaného alba skladbami staršími. Podle vlastního vyjádření hrají power metal, ale klávesy sound zjemňovaly až do popového nádechu. Mnozí fanoušci si vystáli frontu na podpis, autogramiáda Sonaty Articy byla už před koncertem Dogy.

Z koncertu americké kapely W.A.S.P. v Ostravě. (Foto: Zdeněk Figura)

Také rock and rollové matadory z Los Angeles, kvarteto W.A.S.P., vidělo a slyšelo ostravské publikum poprvé. Frontman Blackie vypadal něco mezi Alice Cooperem a Ozzy Osbournem. Klasická aparatura Marshall s mikrofony u beden nelhala – to, co se valilo do uší jásajících lidí, byl čistokrevný tvrdý americký rock. Krásně čistý zvuk, nezadýmená světelná show i uvolněný pohyb baskytaristy a obou kytaristů, Blackie totiž hrál velmi slušně i na kytaru, několikrát W.A.S.P.přinesl potlesk i ve skladbách.

Kapela W. A. S. P. odehrála svou ostravskou premiéru. (Foto: Zdeněk Figura)

Nehráli jen skladby ze svého prvního, eponymního alba, od jehož vydání uplynulo třicet let, ale i skladby novější. Zvláštní byla přestávka před poslední třetinou setu, muzika hrála, břinkala, ale kapela se osvěžovala ve tmě na okraji pódia.

„Jsem velice rád, že se nám ten sled sedmi koncertů vydařil. Všechny kapely začínaly přesně v určený čas. Nebyly technické problémy, ani potíže s občerstvením. To, že došly ještě před Sonatou Arcticou halušky a klobásy je maličkost, prostě za rok bude více jídla a doufám, že pro více lidí. Letošní čtyři tisíce návštěvníků představují výborný začátek tradice Ostravy v plamenech,“ řekl spolupořadatel Patrik Kohut.