Gong během Colours nabídl strhující sólo otce a dcery Polívkových

Představení Polívkových DNA nemělo na divadelní scéně Colours velkou konkurenci, s podobným ohlasem u kulturně hladového diváka se setkalo jenom páteční divadelní představení nazvané Souboj gigantů: Komediograf versus Besídka divadla Sklep. Úroveň však byla diametrálně odlišná.

Tam, kde v pátek v poledne Sklep a Komediograf „strašili“ uvolněným sledem nezávazně pospojovaných scének, skečů a jakýchsi volně ve vzduchu visících etud, nabídnul Bolek Polívka plnohodnotné divadelní představení – více než dvouhodinovou inscenaci založenou zčásti na autobiografických souvislostech. Publikum nemohlo být zklamáno a čekal je strhující zážitek plný vrcholných momentů.

Ale ani Sklep a Komediograf nepřišli u diváků zkrátka. Jednoduchý, besídkovský styl, strhnul publikum k řadě bezprostředních reakcí korunovaných potleskem a dokonce „spontánní“ mexickou vlnu. Nicméně u Polívky se tleskalo nesčetněkrát, na otevřené scéně a posléze i vestoje. Kromě toho, že se publikum málem uchechtalo téměř k smrti, korunovaly Polívkovo vystoupení dlouhotrvající ovace ve stoje.

Snímek z představení Souboj gigantů. (Foto: Yvette Stránská)

Nedělní představení DNA potěšilo nejen sledem komických skečů, ale především skvělým vypravěčstvím a fascinujícími nápady. Jednotlivé epizody ztvárněné před oponou se tak staly plnohodnotnou součástí divadelního rámce o osudech stárnoucího komika Pohla a jeho dcery.

Obě představení Sklep/Komediograf i DNA sázely na spontánní komunikaci s publikem. V prvním případě se například nedočkaví fotografové dočkali statických skečů v podobě stylových výjevů, jako je třeba obraz: „Rvačka na Stodolní“, u Polívky byli dobrovolníci dokonce vyzvání, aby vstoupili v určitém okamžiku na jeviště.

Situace perfektně gradovala, protože dobrovolníci byli najednou na jevišti ponecháni samotni, jejich vyzyvatel a ochránce Bolek Polívka alias Pohl se „ztratil“. Došlo na lámání chleba. Pohlova dcera Anna dostala epileptický záchvat a neherci si s tím museli poradit.

Obě inscenace perlily na téma romské tématiky. Sklepáci bravurně rozehráli téma na motivy vzdělanosti, kdy si Romové s krumpáčem recitují Seiferta a přitom netuší, že krumpáčem právě přesekli kabel. Anna Polívková o dva dny později zpívala šanson o Romce, která vstává do práce a přitom neví, co se dělo včera, má zkrátka okno.

Obě divadelní představení měla silné okamžiky, Polívka ale nejen pobavil, ale především potěšil silným poselstvím. Představení bylo vyprodáno, nicméně není nic ztraceno, protože na začátku příštího roku by se do Gongu na pozvání podnikatele Světlíka měl Boleslav Polívka se svou skvělou novinkou vrátit.

Obě uvedené inscenace nicméně i dle poznámek herců v obřích prostorách Gongu trpěly zejména akusticky a příliš velkým prostorem. Původně komorní situace byly vydány na pospas davu. Na jednu stranu tak sice divadlo přišlo o svou intimitu a chtě nechtě se stalo součástí festivalového mumraje, na druhou ovšem i za ztížených podmínek nabídlo publiku opravdu pořád ještě velmi silný zážitek.