Na Colours zvítězil Ingot Josefa Achrera a Šárka Mikesková dohrála Lohengrina

Ne každý návštěvník Colours of Ostrava si asi povšiml vizuálního umění, které se stalo součástí festivalu. Nebo si i všiml, ovšem nechápal, že se právě setkal s výtvarnou tvorbou. To se třeba stávalo před plynojemem Gong, před nímž celé nedělní odpoledne sochařka Šárka Mikesková demonstrovala, jak se tvoří instalace.

„Krystalová mřížka,“ vyhrkli nejčastěji kolemjdoucí, když zaznamenali, jak sochařka spojuje dřevěnými tyčkami polystyrenové koule a v prostoru vzniká něco, co se zdánlivě podobá krystalové mřížce. „Na krystalovou mřížku železa je to ale strašně složité,“ dumal jistý absolvent Vysoké školy báňské. A podobní odborníci se střídali jako na běžícím páse. „Takhle nemůže vypadat žádná krystalová mřížka,“ smál se Oldřich Honěk, návštěvník s biofyzikálním vzděláním.

Šárka Mikesková při tvorbě před Galerií města Ostravy PLATO během Colours. (Foto: Ivan Mottýl)

Básník Petr Hruška zase jemně potěžkával celý hrozen koulí, jenž visel z jednoho uzlového bodu vznikající mřížky. „To bude nějaký mnohem větší jed než molekula alkoholu, ta tak složitá není,“ dumal poeta, mimochodem rovněž absolvent Vysoké školy báňské. „Tipuji to na fenol nebo na ještě mnohem horší jed,“ pokračoval Hruška, zatímco umělecký manažer Galerie města Ostravy PLATO Marek Pokorný, jenž měl celou instalaci na svědomí, se dost dobře bavil. „Nejblíže to má k molekule THC, ta je šíleně složitá,“ vstoupil opět do diskuse Oldřich Honěk. „Tohle ale bude nějaká hodně silná tráva,“ vtipkoval.

Samotná sochařka ale na alkoholy, fenoly a marihuanu nemyslela. „Pracovně jsem dílo nazvala Varianta N. N. 6000, protože jsem dostala k dispozici šest tisíc polystyrenových koulí, které tvořily část scény ve Wagnerově opeře Lohengrin, která se nedávno dohrála v Národním divadle moravskoslezském,“ vysvětlila Šárka Mikesková, která se teprve v sobotu vrátila z německých Drážďan, kde rovněž zanechala jednu svébytnou instalaci.

Jak prozradila sochařka, její krystalická mřížka měla dorůst do jakéhosi labyrintu, výklad díla ovšem mínila nechat na kunsthistoricích. Vlastně se tu zvláštně propojil biofyzikální zájem náhodných chodců s uměleckým záměrem sochařky. A možná právě vznikala instalace Ostravský jedový labyrint nebo socha Alkoholový ztracenec. Ta první jako alarm nad ostravským nečistým nebem, ta druhá jako portrét ostravské duše. Anebo Šárka Mikesková jen po svém dohrávala Wagnerova Lohengrina?

Součástí Colours of Ostrava byla poprvé i profesionální galerie – už zmíněné PLATO (Galerie města Ostravy) v Gongu, která nabízela působivou instalaci Kursk finského umělce Markuse Coppera. V době, kdy ruská raketová technika likviduje civilní letadla nad Ukrajinou, dílo dvojnásob mrazivé. A od obrazů Vladimíra Houdka, což byla druhá aktuální výstava v PLATO, už bylo velmi blízko i k letošním vítězům Ceny Jana Světlíka.

Hlavní cena za celoživotní dílo doprovázená finančním darem 100 tisíc korun byla udělena sochaři Karlu Malíkovi. 25 tisíc korun si tentokrát z Ostravy odvezl jednatřicetiletý malíř Josef Achrer. Absolvent pražské AVU v ateliéru Michaela Rittsteina dostal ocenění za prostorový obraz s názvem Ingot, jenž byl zavěšen pod vysokou pecí a světélkoval v prostoru jako tajemná obří moucha z rodu Ferrum. Pod vysokou pecí se přestavili celkem čtyři mladí umělci, kromě Josefa Achrera ještě Jan Hladil – student 5. ročníku VŠUP, Jakub Nepraš a konceptualista Evžen Šimera. Společná výstava dostala název Industriální revoluce a v podstatě šlo o expozici finalistů Světlíkovy ceny.

Celému výtvarnému provozu Dolních Vítkovicích samozřejmě žehnal zdejší patron vizuálního umění, kterým je ikona pop-artu Andy Warhol. Ve velkolepé kavárně Gongu totiž visí stálá expozice slavné série Campbellových polévek i portrétů Marilyn Monroe. Návštěvníci jsou tu Warholovi na metr blízko a všichni warholovsky popíjejí stejné pivo nebo stejné nealko. „To nejkrásnější na této zemi je, že Amerika založila tradici, podle níž kupují nejbohatší spotřebitelé v podstatě tytéž věci jako chudí. Člověk sedí u televizoru, popíjí colu a ví, že prezident pije colu, Liz Taylorová pije colu, a pomyslí si, ty můžeš pít také colu,“ prohlásil jednou Andy Warhol.