Festival v ulicích podruhé: Pár doušků Ewy Farne a Trojhalí plné zvukových patvarů

Středeční festivalový průvod přitom začal slibně. Po třetí hodině se vydal z Masarykova náměstí směrem k obchodnímu centru. Akrobaté na chůdách, mimové, členové Bílé holubice, bubeníci Bum Bum Bandu a hlavně životem a rytmy kypící francouzská kapela Fanfaraï a ostatní vytvořili slušný, možná až tisícihlavý dav i pěknou atmosféru.

Tři patra obchodního centra se ve středu druhým dnem rozezněla dávkami rozmanitých hudebních stylů, jejichž výstupům rozhodně nepřidával hluk nákupů a zvuk tříštěný od stěn, ve kterých zářivky nahradily sluneční paprsky. Kapely ale dávaly do svých koncertů to to nejlepší ze sebe a na chvíli proměnily chrám konzumu v hudební scénu.

Zatímco folklórní Seiftiú rozbalili své svižné irské písně, otáčeli za nimi hlavy lidé s igelitkami jedoucí na eskalátorech jen o pár metrů vedle. Frýdecká kapela KaCZi a hlavně vynikající zpěvačka Kateřina Kouláková zase přímo napumpovaly publikum pozitivní energií a příjemnými melodiemi. Pozadí skupiny však tvořila obří vitrína s botami.

„Mrzí mě, že jsme tady v obchoďáku zavření a nehrajeme venku, nemá to tu správnou atmosféru. Na druhou stranu si nás možná poslechli lidi, kteří si šli jen tak nakoupit a nikdy by na náš koncert nepřišli,“ sdělila své dojmy frontmanka KaCZi Kateřina Kouláková.

Kapela Bandaband hraje před skleněnými kostkami obchodního centra. (Foto: Vilemína Ondrušová)

Venkovní stage u hlavního vchodu nejvíce připomínala hudební festival. Stinné místo, dobrý zvuk, kousek trávy k posezení a kvalitní kapely. Ve středu se tam předvedl například ostravský BandaBand a i přes technické komplikace vystřihl koncert jako víno, i když jeho členům prostředí prosycené nakupováním také příliš nevonělo. „Je to na houby, že se vše točí jen tady, protože centrum Ostravy má co nabídnout. Lidi tu teď dojedou na Colours a z našeho města uvidí jen Dolní oblast a jeden obchoďák,“ kritizoval frontman BandaBandu Martin Rek.

Podobný názor zastávala i většina účinkujících a velká část návštěvníků. „Loni festival protáhl lidi od uliček v centru přes Masarykovo náměstí, parkoviště u loutkáče i do parku, což bylo super. Dnes už to není festival v ulicích, ale festival v obchodním centru. Navíc je to tady hrozně nahuštěné,“ poznamenává jeden z účastníků festivalu Janis Papageorgiu.

Když se přesunu na „louku“ za Forem, mám pocit, že jsem na sportovním hřišti s atrakcemi pro děti a ne na hudebním festivalu. Plážový volejbal, trampolíny, městský parkour, cyklistický trenažér simulující jízdu na kole i čutaná v obrovských míčích. Do toho hřímá rádiový mainstreem z tanečního stanu ArcelorMittalu, který se mísí s živým jukeboxem, který tvoří malý automobilový přívěs se čtyři hudebníky uvnitř, a své repráky žhaví i stage Hitrádia Orion, která patří především akrobacii, tanci a parkouru. Prostě dokonalý zmatek.

Akrobatická skupina Goodfeel Tribe předvedla kousky, nad nimiž se tajil dech. (Foto: Vilemína Ondrušová)

Večerní koncert Vašo Patejdla a Ewy Farné s Rozhlasovým Big Bandem Gustava Broma, který měl být vrcholem druhého dne Festivalu v ulicích, byl velkým zklamáním. Během více než půlhodinového samostatného vystoupení swingového orchestru opouštěly haly davy lidí. Hned při vstupu návštěvníky zaskočil hluk připomínající fobalový stadion, kde leze z ampliónů směsice pazvuků s otřesným hallem. Ve vzdálenosti větší než dvacet metrů od pódia se zvuk tříštil a zvukař, kroutící často hlavou, za kterou se i občas s nešťastným výrazem v očích chytal, uznal, že Trojhalí je akusticky hodně tvrdý oříšek.

Fanoušci legendy slovenského popu Patejdla i zpěvačky Ewy Farne si prostě museli počkat. Leckteří byli zvědaví třeba na jejich duet s doprovodem Big Bandu, na který nepřímo lákal program písmenem & mezi jejich jmény. Bohužel se nedočkali.

Patejdl vystřihl pár hitovek, které si s ním lidé zazpívali, jako je Voda, čo ma drží nad vodou nebo Ak nie si moja. Po asi pěti skladbách přišla na řadu Farna, kterou publikum přijalo s velkým nadšením, o to větší bylo zklamání, když se po třech písničkách zase loučila.

Ewa Farna působila na pódiu poněkud rozpačitě. (Foto: Vilemína Ondrušová)

Tohle byl můj první, a pokud nedojde k úpravě prostoru pro lepší akustiku taky poslední hudební festival v Trojhalí. „Je to opravdu problémový prostor, ale myslím, že s každým koncertem bude zvuk lepší a lepší.  Do budoucna bude snad hudebně atraktivní spíše pro akustické koncerty,“ míní ředitelka Festivalu v ulicích Petra Hradilová. Na otázku, proč se tentokrát v centru města nic neděje a program je koncentrován do okolí obchodního střediska, odpověděla trochu rozpačitě. „Kdyby centrum žilo, byly by tam kapely samy od sebe. Tady máme lepší podmínky i prostory. Jistě, má to své pro i proti, ale příští rok se třeba zase vrátíme do ulic,“ říká Hradilová.

I přes spoustu karambolů letošního ročníku se ale nakonec lidé dobře bavili. Za dva dny se zde protáhlo snad na 40 tisíc lidí. Ale bohužel – Forum Nová Karolina rozhodně není vhodné místo pro kulturu, protože za vším lze cítit podbízení se zákazníkům. Festival v ulicích má oživit ulice a především centrum města. A nikoliv násilně ukazovat lidem obchoďák.