Vladimír Polák zahraje šaška v Jak se vám líbí a říká: Shakespeare je mistr slova

Pane Poláku, představte si fiktivní situaci: William Shakespeare přijíždí do Ostravy a v hlavě má nápad na komedii Jak se vám líbí. Navštíví Divadlo Antonína Dvořáka, Divadlo Jiřího Myrona a zajde i na Slezskoostravský hrad. Pro který prostor by v takovém případě svoji hru napsal?

Jo takhle… No já vím, že Shakespeare je mistr slova. Ty jeho věci rozkvétají na jevišti v dialozích. Jak vím třeba od pana předkladatele, profesora Hilského, prostoru pro aranž v Shakespearových hrách nijak moc není. Tedy když vezmeme v úvahu potřeby současného diváka.  I ti, kteří navštívili londýnské Divadlo Globe, vědí, že důraz je kladen především na řeč. A bavíme-li se o řeči jako takové, jsou akustické podmínky rozhodující. Takže Shakespeare, který by navštívil Divadlo Antonína Dvořáka, tak by byl uchvácen úplným zastřešením budovy a …

Vy jste úžasný. Člověk vám nahraje, abyste pozval lidi na Slezskoostravský hrad na letošní premiéru ostravských Shakespearových slavností, a vy takhle …

Já jsem to nedopověděl! Atmosféra hraní na hradě je skvělá jak pro diváky, tak pro herce samotné. Když vyjde počasí, tak je to úžasný zážitek. Divadlo pod hvězdnou oblohou. Prostředí hradu bude velmi pomáhat k dokreslení atmosféry hry. I kdyby počasí úplně nevyšlo. Jedna z hlavních postav hry, bratr vyhnaného vévody, si stýská, že žijí v lesích venku pod širou oblohou a musí snášet útrapy počasí…

Vy sám hrajete postavu šaška. Využíváte v některých situacích přímo prostředí hradu?

Jistě. Tam je velmi zajímavý oblouk dle režiséra Langa. Protože ten šašek je ve svém živlu, když v každém momentu na tom dvoře někoho potkává a musí si dělat srandu z toho a z toho a zase z dalšího, prostě z lidí, které potkává na každém kroku. A náhle se ocitne v lese, sedí tam na pařezu, říká: Je je tu sice klid, ale není tu společnost a to je k nevydržení.

Šašci u Shakespeara jsou někdy snad pro výpověď hry důležitější než hlavní postavy. Jejich komentáře činů vládců jsou nezapomenutelné – vezměme třeba postavu šaška v králi Learovi. Myslíte si, že by dnešní mocipáni měli mít povinně své šašky? Tedy ty shakespearovské…

Zdá se, že tahle věc je přežitkem. Ale od té nejnižší větve komunální politiky si myslím, že by starostové a místostarostové měli mít šanci mít tam jednoho, který nemusí být vtipný, ale ze zákona by měl stanoveno, že musí říkat pravdu. Třeba by to šlo vtělit do služebního zákona … (smích)… a nesmí podlézat ve strachu, že by mohl být vyhozen.

Má váš šašek také takto zvednutý prst? Dejte si pozor na lež?

Ta hra patří k mým nejoblíbenějším. Já jsem v ní v roce 1993 začínal. Tehdy jsem hrál Silvia. V textu je nádherný monolog Žaka, který teď bude říkat Michal Čapka, já ten text pamatuji ještě v podání nebožtíka Honzy Filipa, a on tam říká, že každý se bude muset smát, byť by ho to ťalo sebevíc. Ta síla textu je v tomto případě nesmírně aktuální. Tam se člověk může opravdu dozvědět i pravdu o sobě. Už nad rakví Shakespeara říkali jeho herci, že ty hry nejsou jen pro jejich dobu. Už tenkrát věděli, že to bude i pro doby příští.

Vždycky je mi líto, že inscenace nastudované pro Letní shakespearovské slavnosti nemají delší život, v sezóně je nelze reprízovat, a tak je divák může vidět bohužel jen v létě o prázdninách. Ale s tím se asi nedá nic dělat …

Jako producent vím, jaký problém je vůbec najít byť jeden den, kdy budeme všichni pohromadě na jedinou čtenou zkoušku. Jsme z různých divadel z celé republiky. Nedokážu si představit, že bychom se mohli sejít v zimě, v sezóně našich divadel. Naštěstí se hraje na třech hradech v České republice. Je pravda, že kdo nestihne ostravskou produkci a bude chtít některý kus vidět, bude muset do Prahy nebo do Brna. A vlastně i na Slovensko, do Bratislavy. Když někdo nesežene lístky v Ostravě, má ještě šanci jinde …

Na co by se diváci, kteří přijdou na ostravskou novinku, měli připravit?

Myslím si, že v osobě režiséra Michala Langa diváci uvidí obrovský důraz na herecké řemeslo jako takové, na preciznost herecké techniky. Vzhledem k tomu, že Michal Lang už také nedělá tuto hru poprvé, divák, který chodí na Shakespeara, si přijde na své.

A co když nevyjde počasí?

Je to představení pod širým nebem s řadou rizik. I když bude přes den venku teplo, je dobré se obléci na chladnější večer. V prodeji na hradě budou pláštěnky. Pokud přijde jemný deštík, který nenaruší slyšitelnost slova, tak se prostě hraje dál. Stalo se nám vícekrát, že lidi zaujal příběh a seděli i v pláštěnkách a my jsme dohráli v dešti. Samozřejmě můžeme přerušit produkci, počkat až přestane pršet a hrát dál …

Teď jste mne trochu vyděsil. Nebude to jako kdysi v televizi, kdy se po reklamě pouštěl film s opakováním předchozího děje …

Jednou se nám něco podobného stalo. Pršelo, udělali jsme přestávku a po chvíli jsme začali opět. A Jirka Sedláčekv Komedii omylů uvedl pokračování slovy: V první části jste viděli… Pak jsme to tam pro reprízy nechali.

Tak snad tentokrát počasí vyjde. Zlomte vaz!

Čert vás vem!