S Blankou Fišerovou o básních, které letos zaplaví areál Colours

Guerilla – partyzánská činnost – a poezie? Jde to k sobě?

Smyslem Guerilla Poetringu je umisťování poezie ve veřejném prostoru, záleží na kreativitě a nápadech každého, kdo se do akce zapojí. Zároveň se fotografie míst s básněmi umisťují na Facebook, aby je další lidé mohli objevovat. Takže jde o šíření poezie ve veřejném prostoru i díky médiím. Myslím si, že všechny cesty pro upozornění na poezii a tvorbu jsou dobré.

Vyznívá to tak, že je to především hra? Tedy básnění „na oko“, protože více než báseň samotná je důležitá akce kolem ní – ukrytí, vyfotografování a následné odhalení?

Pro mne to není hra, ani básnění „na oko“, a tento projekt ani jako hra nevznikl. Hledala jsem jiné možnosti, jak šířit poezii. Nejen vlastní, ale také poezii klasiků a autorů, jejichž tvorba je ve světě poezie respektovaná. Akce je ale svobodně přístupná komukoliv. Samozřejmě, že je zajímavé sledovat kreativitu lidí, kteří básně ukrývají i fotografují nebo objevují.

Kolik takových guerill už se ti podařilo uspořádat a byla některá z nich opravdu nezapomenutelná?

Zatím proběhlo sedm akcí a každá z nich je v něčem nová, protože nejen já, ale i další lidé, kteří se do projektu zapojují, přicházejí s novými nápady. Někdy se spojí více básníků a je to vlastně jeden velký happening, jindy se lidé snaží ukrýt nebo vylepit velké množství básní na jedno místo, jak tomu bylo například v Ostravě na náměstí, kdy byly stromy ověšeny poezií. Já jsem naposledy házela básně lidem do schránek nebo je ukrývala v supermarketech a lepila je na některé výrobky. Začínala jsem sama s pár přáteli v minulém roce, první guerilla se odehrála v rámci Festivalu v ulicích, byli jsme asi čtyři. V současné době se do akcí zapojují stovky lidí, desítky měst. Letos se velmi těším na Colours of Ostrava, nejen kvůli Poetické scéně, ale kvůli možnosti ukrývání básní v celém areálu. A díky Festivalu v ulicích budu jezdit v tramvajích. Takže každá z akcí přináší nové zážitky i nová setkání s poezií.

Zapojit se může kdokoliv, kdo umí psát, když to tak řeknu polopatě, ale co když se místo křehkých poetických osob zapojí grafomani, kteří chtějí exhibovat? Je tady nějaká hranice, za kterou už třeba jako organizátorka nechceš jít, nebo má příležitost skutečně kdokoliv?

Akce je otevřená všem, záleží na lidech, jaká díla chtějí zveřejňovat. Je to na uvážení každého z nich. Já sama pokaždé ukrývám i básně klasiků. Poetické duše z řad účastníků festivalu budou mít možnost vystoupit také v nedělním bloku nazvaném Čtěte v barvách. Od 16.30 do 18 hodin bude mikrofon k dispozici komukoliv, kdo chce prezentovat vlastní tvorbu. Společně s autory bude improvizovat ostravský DJ jaZzyhead.

Pěkná idea, bude u toho i moderátor, který bude prezentace chtivé básníky krotit? Nebo naopak povzbuzovat?

Chtěla jsem dát prostor i návštěvníkům festivalu a uvidíme, jaký bude mít tento závěrečný blok Poetické scény ohlas. Budu jej také trošku moderovat a ráda bych na začátku prezentovala některé básně například z Guerilla Poetringu.

Existuje vyhodnocení z minulých guerill, co se týká kvality básní? Jaká je z tvého pohledu kvalita básní anonymních pisatelů? Pokud tedy o nějaké hodnocení vůbec usilujete, objevují se nadprůměrné verše nebo spíše průměrné a podprůměrné?

Projekt nevznikl proto, aby kdokoliv hodnotil básně. Často ani netuším, jaké básně jsou ve veřejném prostoru ukrývány, protože se zapojují lidé z více než padesáti měst. Vím ale, že se ho účastnila i řada publikujících básníků a básnířek, zejména mladší generace – Irena Šťastná, Jan Delong, Pavel Zajíc. Smyslem projektu je upozornit trošku více na poezii. Já sama ráda obsahem básní i místy jejich ukrývání provokuji.

Součástí Poetické scény na Colours of Ostrava bude také výměna knih. Už víš, kterých by ses ráda „zbavila“? Pokud vůbec takové ještě existují, nebo naopak, které by si ráda získala?

Nejsem typ člověka, který schraňuje věci. Literaturu mám velmi ráda a neustále čtu, jen už nesbírám knihy do knihovničky. Pokud vím, že se ke knize nevrátím, ráda ji poskytnu dál nebo vyměním, takže nabídnu i Haruki Murakamiho, Orhana Pamuka a další současné autory výměnou za díla, která jsem ještě nečetla. Jsem raději, když knihy kolují.
Děkuji za rozhovor a přeji nápaditá místa pro ukrytí veršů v industriálním kolosu Dolních Vítkovic.