Věstonická venuše trhá v Opavě rekordy, viděly ji už téměř tři tisíce lidí

Snad ještě nikdy v historii opavského muzea nebyl takový důvod, či spíše povinnost k návštěvě jeho budovy jako nyní. Je to vůbec poprvé v dějinách a na dlouhou dobu určitě naposledy, kdy jsou tyto tři památky vystaveny společně. O tom, že lidé jsou si toho vědomi, svědčí obrovská návštěvnost, která v posledních dnech vzrostla v opavském muzeu sedminásobně oproti normálu.

„Od 5. července, kdy výstava těchto tří památek začala, ji vidělo 2 848 návštěvníků. Největší návštěvnost byla během právě uplynulého víkendu, přišlo asi tisíc lidí,“ řekla pokladní muzea v neděli těsně před ukončením provozní doby.

Putovní výstava tří památek z depozitáře Národního muzea v Praze, Moravského zemského muzea v Brně a Slezského zemského muzea v Opavě je součástí projektu Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice. V průběhu následujících pěti let všechna muzea společně oslaví dvě století své existence a zároveň upozorní na význam, tradici a historii celého našeho muzejnictví. V rámci oslav chystají pro návštěvníky na roky 2014 – 2018 řadu speciálních akcí a výstav.

Nynější výstava postupně navštíví Opavu, Prahu a Brno. „Jde o exponáty významné nejen v kontextu České republiky, ale i celé naší civilizace,“ říká ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík.

Největším lákadlem výstavy je jednoznačně nejznámější tuzemský archeologický nález – slavná Věstonická venuše, která do Opavy za přísných bezpečnostních opatření dorazila z Moravského zemského muzea v Brně. Soška je stará asi 29 tisíc let a je nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě. Brněnský depozitář opouští jen velmi zřídka – například loni vycestovala na výstavu Umění doby ledové do věhlasného Britského muzea v Londýně, před šesti lety byla na výletě ve Vídni.

Podle mluvčí muzea Pavly Dluhoschové je většina návštěvníků překvapena, jak je soška malá. „Měří totiž pouhých jedenáct centimetrů,“ řekla mluvčí.

Sbírkový fond opavského muzea je na výstavě zastoupen meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích, které je staré přibližně 18 tisíc let.

Součástí výstavy jsou i meteority z Kylešovic. (Foto: Slezské zemské muzeum)

Tehdejší lovci obložili své ohniště vesmírnými kameny – na počátku minulého století je náhodou objevili dělníci. „Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže,“ dodala Dluhoschová.

Nevyčíslitelnou hodnotu má také exponát, kterým se na výstavě prezentuje Národní muzeum – kamenná keltská hlava ze Mšeckých Žehrovic, vyrobená zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století před naším letopočtem. Rysy tváře jsou velmi realistické – archeologové proto předpokládají, že tvůrce do kamene vytesal tvář konkrétního člověka. Tím je plastika mezi nálezy z celé keltské Evropy naprosto výjimečná.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. (Foto: Slezské zemské muzeum)

Izraelskou sochařku Eilat Zeevi Bala, která se na opavskou výstavu přišla podívat se svým českým manželem, soška Kelta uchvátila. „Nádhera. Netušila jsem, jak dokonalá díla už tehdy dokázali naši předkové vytvořit a jaké znalosti měli, pokud jde o opracování kamene,“ řekla sochařka pracovníkům muzea.

Unikáty zemských muzeí se v Opavě zdrží až do 27. července. V srpnu se výstava přesune do Prahy do Nové budovy Národního muzea a v září pak do Moravského zemského muzea v Brně.