Ředitelka ostravské konzervatoře Javůrková: Náš kraj je líhní talentů

Co Vám jako ředitelce Janáčkovy konzervatoře udělalo v uplynulém jubilejním školním roce největší radost a naopak?

Těch radostných okamžiků bylo jako každý jiný rok spousta. V rámci konání mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj jsme vzdali hold velikánům české i světové hudby. Koncertu přihlíželo asi 1300 diváků, což překonalo veškerá naše očekávání. Závěr roku patřil Vánoční revue, která byla postavena zejména na umění pěveckého oddělení. Pod vynikajícím režijním vedením Ireny Rozsypalové měli posluchači a diváci možnost podlehnout kouzlu českých Vánoc a zároveň se dostat do světa amerického muzikálového světa. Pozvání přijal i Jarek Nohavica, který oba koncerty obohatil svým bezprostředním vystoupením. Kromě vlastních koncertů a představení se žáci účastnili nejrůznějších akcí jiných pořadatelů či měřili své síly v interpretačních soutěžích. Ze všech soutěží, kterých se studenti zúčastnili, přinesli přední ceny. Dva studenti Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě si dokonce zahráli s Českou filharmonií, neboť se jim podařilo úspěšně projít konkurzem a již v době studií si tak měli možnost zahrát s naším nelepším a nejprestižnějším orchestrem, a to pod taktovkou pana Jiřího Bělohlávka. Jedná se o klavíristu Tomáše Vránu a saxofonistu Lukáše Kolka. Je mi líto, že jsme letos z finančních důvodů nemohli pořádat tradiční absolventské taneční představení v Národním divadle moravskoslezském nebo absolventský koncert s Janáčkovou filharmonií Ostrava. Bohužel jsme závislí také na nejrůznějších grantech a když v nich nejsme úspěšní, nemůžeme si tak dovolit finančně náročné projekty.

Nynější sídlo, budova na Českobratrské ulici, za dva roky oslaví dvacet let existence. Když se na školu podíváte dnes svýma očima, udělala byste v roli projektantů a stavitelů něco jinak? A s tím souvisí další otázka: Vyhovuje škola jako taková i dnešním podmínkám po téměř dvaceti letech?

Já nejsem projektant ani stavitel, takže nevím, co se mohlo udělat jinak. Jako člověk, který je za život a práci v této budově zodpovědný, vidím, že se už před těmi dvaceti lety mohlo předvídat a předpokládat, co a jak se bude v budově dít.  Dnešním vzdělávacím podmínkám konzervatoře budova už zdaleka nevyhovuje. Neustálou snahou vedení o údržbu a modernizaci se daří udržovat stav budovy a vybavení na vysoké úrovni, bohužel na základní, dnes již standardní věci, finance nejsou. Již několik let leží zpracovaný záměr úpravy koncertního sálu včetně opravy pódia, výměny podlahové krytiny či klimatizace na krajském úřadu, ale bohužel…Přitom je sál využíván nejen ke školním akcím, ale také pro pořádání kulturních akcí jiných organizátorů. Nedostačující je také odhlučnění učeben či kvalita střešní krytiny.

Když se podíváme na ekonomické zázemí školy určené zřizovatelem a legislativními podmínkami, jak tuto oblast hodnotíte?

To je složitá otázka. Samozřejmě, že mohu říci, že by kraj mohl být štědřejší, ale na druhé straně jsme škola finančně velmi náročná. Umělecké múzické vzdělávání je velmi nákladné z důvodu potřeby spousty hudebních nástrojů, specifických učebních pomůcek jako jsou taneční obuv či oděv, nebo potřeby speciálního povrchu do baletních sálů, které jsou na konzervatoři čtyři a pátý budeme zařizovat. A to nemluvím o potřebě profesionální nahrávací techniky společně se zvukovými přístroji i pro výuku předmětu práce před mikrofonem a kamerou a o potřebě kvalitního koncertního a divadelního sálu s veškerým zázemím včetně světelného parku, elektronických tahů a jevištní podlahy. Prostory školy jsou velmi náročné na údržbu, zejména úklid. Škola je otevřená od brzkého rána do pozdních večerních hodin a také o sobotách a nedělích.  Výuka probíhá z velké části formou individuálních a skupinových hodin. Zřizovatel tomu říká přílišný komfort, já tomu říkám standardní vybavení s ohledem na rámcový vzdělávací program pro konzervatoře a jsem velmi pyšná na to, že právě v Ostravě taková konzervatoř  je a že má nejen v České republice, ale i v Evropě velmi dobré jméno. Vždyť je náš kraj znám jako líheň talentů.

O které studijní obory je největší zájem?

Jsme jedinou konzervatoří v České republice, která nabízí všechny hlavní obory, a to hudba, zpěv, hudebně dramatické umění, tanec a současný tanec, a zároveň jsme gymnázium se zaměřením na hudební výchovu. V hudbě jde samozřejmě o zaměření na hru na jednotlivé hudební nástroje. Ve zpěvu se soustředíme na klasický zpěv, ale v gymnaziální třídě se studuje také muzikál. Osmiletý taneční obor se koncentruje na klasický tanec – tedy balet. Tento obor začínají studovat děti ve věku 12 let, takže zde dokončují základní školní docházku od 6. třídy základní školy. Nově jsme zařadili od loňského roku do studijní nabídky obor současný tanec, který se jeví v dnešní době jako velmi perspektivní alternativa klasickému baletu. Talentové přijímací zkoušky konají na tento obor žáci až v 9. ročníku. Velmi populárním oborem je samozřejmě hudebně dramatické umění se zaměřením na herectví. Nedá se říci, že je o některý z oborů větší zájem, protože se to každý rok velmi liší. Umělecký talent je velmi individuální záležitost a počet zájemců o studium je každý rok jinak rozložen. Jeden rok je velký zájem o studium hry na klavír, další rok se hlásí třeba jen dva klavíristé, ale ke zkouškám přijde osm houslistů. Proto se velmi těžko vejdeme do tabulek s plánováním přijatých žáků, pokud chceme udržet kvalitu vzdělávání a nechceme přijímat děti, kteří by měli vzhledem k nedostatku nadání ve studiu problém. Bohužel nám zřizovatel zrušil gymnaziální třídu, takže budou dobíhat dva poslední ročníky tohoto speciálního studia. Na naše gymnázium se hlásili studenti s širokým všeobecně vzdělávacím zájmem a s velkým uměleckým nadáním. Tak nám talenty utečou a dají přednost všeobecnému gymnáziu, kde své vlohy nebudou moci rozvíjet.

Ne všichni absolventi konzervatoře pokračují po studiu dále ve vzdělávání na vysokých školách uměleckého směru. Jaká je perspektiva těch, kteří jdou po absolvování vaší školy přímo do praxe? Kde hledají uplatnění a kde je nejvíce nalézají?

Máte pravdu, že ne všichni pokračují ve studiu na uměleckých vysokých školách. Někteří nastupují ke studiu na vysoké školy jiného zaměření. Jde většinou o školy humanitního směru, ale máme i studenty medicíny či hutnictví.  S absolutoriem v konzervatoři mají naši absolventi velmi pestrou nabídku uplatnění. V prvé řadě mohou učit na základních uměleckých školách, konzervatořích nebo v jiných kulturních domech. Dále mohou nastoupit jako členové orchestrů a dalších uměleckých souborů divadel. Mohou pracovat jako pracovníci v kultuře, uměleckých agenturách, v rozhlase, v televizi, v divadlech…

Na které absolventy z posledních dvaceti let a pak z doby vašeho působení ve funkci jste nejvíce hrdá?

Tak to je řada vynikajících umělců a nerada bych nějaké osobnosti vynechala. Za šedesátiletou historii školy to je úctyhodný počet slavných absolventů, kteří dnes šíří dobré jméno naší školy nejen v České republice, ale také v zahraničí.  Zmíním známá jména jako Ivana Chýlková, Petr Altrichter, Martina Janková, Jan Martiník, Richard Krajčo, Nataša Novotná, Martin Kasík, Ivo Kahánek, Karel Dohnal, Aleš Kaspřík…. V novodobé historii najdeme velmi úspěšná jména jako jsou Marta Drastíková, Jonáš Dolník, Radúz Mácha a z doby nedávné jsou to Marek Kozák, Marek Prášil, Filip Staněk, Patrick Ulman, Michaela Vápeníková, Denisa Bílá, Barbora Durďáková a celá plejáda dalších jmen.

Existuje v tomto směru něco jako reprezentativní obor Janáčkovy konzervatoře?

Nevím, co tím myslíte. Jsme kompaktní umělecko-vzdělávací institucí a jsem velmi hrdá na to, že pedagogický sbor je tvořen uměleckými osobnostmi, které mají v sobě velký pedagogický talent, takže výsledky jejich práce jsou vynikající. Ve všech oborech najdete vynikající absolventy a troufám si říct i absolventské hvězdy, o kterých je hodně slyšet.

Existuje u Vás jako u ředitelky konzervatoře něco jako měřítko úspěšnosti jednotlivých pedagogů? A pokud ano, co je tvoří? A kteří pedagogové jsou podle takového měřítka nejúspěšnější?

Nemám žádné měřítko úspěšnosti pedagoga. Takto já rozhodně nepřemýšlím a nepracuji. Velmi si vážím práce všech zaměstnanců školy, protože vidím, že svou práci dělají s láskou a zápalem na té nejvyšší možné úrovni. Toho si cením. Nejedná se u nich o pouhé tradiční „chození do práce“.

Vaše škola se výrazně podílí na kulturním životě Ostravy. Přesto, plánujete v tomto směru ještě něco dalšího, nového?

Vždy je co zlepšovat či inovovat. Základem však zůstává vzdělávácí proces. Těší mě, že máme svou vlastní uměleckou sezónu a že jsme si našli i své publikum. Všichni se těší na festival Pocta českým světcům, tradiční vánoční a novoroční koncerty a divadelní představení. Specifické publikum mají taneční večery a jazzové koncerty. V příštím roce pořádáme opět mezinárodní interpretační soutěž Pro Bohemia Ostrava, kterou bych ráda dostala mezi špičkové umělecké soutěže České republiky. Jedná se o jedinou soutěž tohoto druhu v Ostravě a zasloužila by si větší pozornost. Každý rok se na ni sjede kolem 250 mladých interpretů nejen z České republiky, ale také ze zahraničí. Jejich výkony hodnotí 5 mezinárodních porot, ve kterých zasedají umělecké špičky z ČR, Polska a Slovenska.

Staráme se také o spolupráci se základními uměleckými školami. Již několik let nabízíme vzdělávací semináře akreditované v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto přednášky a workshopy se zaměřují především na metodiku výuky, na inovace a současné trendy v uměleckém vzdělávání. Lektory jsou nejen naši špičkoví pedagogové, ale zveme také hosty z celé republiky, kteří mají renomé vynikajících odborníků a kteří nabízejí své znalosti a vědomosti pro další vývoj uměleckého vzdělávání v České republice tak, abychom nezaostávali za světem. Mne, Ostravu a celý Moravskoslezský kraj může jen těšit, že Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě za Evropou a světem svými výsledky rozhodně nezaostává.