Jak to slyší kytarista kapely Kofe-In Petr Kunze

Come and Play  – What Are We Like: Potlesk na začátku asi není z koncertu této kapely, předpokládám… Je to taková příjemná kytarovka. Housle to pěkně doplňují. Matějův zpěv je do písničky pěkně zasazený, líbí se mi hlavně ta jeho hlubší poloha. Basovou linku ve slokách bych řešil asi jinak, ale sto lidí, sto chutí.

Priessnitz – Jezero: Trefa. Priessnitz jsou moje srdcovka a Petr Kružík nejoblíbenější tuzemský kytarista a skladatel. Vytvořil si specifický kytarový zvuk, je rozpoznatelný. Švejdíkova poetika je mi blízká, byť už se neváže pouze k jesenické oblasti. Píseň je syrová, melancholická, kytarové plochy místo synťáků.

Peter Gabriel – Biko: Tohle slyším poprvé. Politicky laděná věc, proč ne. Nevidím důvod, proč by se neměly kapely a interpreti vyjadřovat k věcem co se jich (potažmo nás všech) nějakým způsobem dotýkají. Ten synťák evokuje spíš Irsko než Afriku. Je to jinak zajímavá monotematická záležitost na pár kilech, mám z ní podobný pocit jako z raných koncertů U2. U téhle písně jde opět hlavně o emoce a sdělení než o nějaké instrumentální kejkle. Peter Gabriel je pan muzikant, budu si ho muset ještě pořádně doposlouchat. Ostudně jsem prošvihl koncert v Ostravě.

Pearl Jam – Sirens:  Stejně jako u Priessnitz a Gabriela je to silná emotivní píseň. Je krásné, když s tím kapela umí pracovat. Hezky vystavěná rocková píseň, pocitově smutná a naléhavá. Ústřední, navždy věčné téma vztahu mezi mužem a ženou. Hlas Eddie Veddera asi není třeba moc komentovat, jeden z nejlepších zpěváků naší doby.

Violet Burning – Invitacion Fountain: Zajímavě zaranžovaná píseň. Ženský vokál sem krásně zapadá. Pěkně efektované kytary. Tamburína je tam taková zvláštně nekonkrétní, kombinovaná s činelem.  A opět mi to evokuje U2, nemůžu si pomoct, možná to je tou basou. Na konci velké finále, celé to k němu směřuje. Příjemné.

The Residents: Constantinople: Bohužel mi to nic neříká, tenhle typ alternativy už je krapet mimo můj rozsah.

The Fall Of Ghostface: March Of The Pirate Squids: Tohle se mi líbí. Je fajn, když se do toho bubeník nebojí praštit. Metalové kytarové vyhrávky jsou mi vzdálené, ale tady mi nevadí, je to dobře zaranžované. Není tam moc balastu a muzikantské onanie, vokál jede skoro celou dobu a pěkně to šlape. Trochu mi vadí to řvaní, ale i to je jeden z možných přístupů ke zpěvu, takže proč ne. Jinak zpěvačka super. Rád bych jen, a to i v případě Come And Play slyšel od TFOGF nějakou věc v češtině. Kvalita anglicky zpívaného textu a jeho přednes českým interpretem je pro mě vždy s otazníkem.