Film Cesta ven dorazil z Cannes do Ostravy, premiéru ovládli vtipkující Romové

Ostravských Romů přišlo na premiéru požehnaně, vždyť se také většina filmu natáčela v Ostravě včetně dramaticky medializovaného Přednádraží. Ale nejen tady. Ještě dlouho po konci projekce mohli diváci diskutovat, zda se více natáčelo v Přívozu, ve Vyškovicích nebo v okolí Karviné.

„Toč to rejžo, toč to. Zaber to,“ vtipkovala v premiérovém sále skupinka rozverných a dobře naladěných Romů, kteří s humorem sobě vlastním pokřikovali na jediného kameramana, zpravodajce z koprodukční České televize. „Mám vlasy na česneku,“ komentoval poznámku ke svému vzhledu jeden prošedivělý snědý muž s kraťoučkým sestřihem.

Zdá se, že slavnostní moment byl pobídkou k náramnému veselí, ale ne všichni se ten večer chovali v temně rudém sále číslo 7 tolik otevřeně. A dokonce i ti živelnější v jistých momentech se zatajeným dechem sledovali osudové drama na velkém plátně. Možná se v něm našli také sami sebe, a o to tady především šlo.

Klaudia Dudová v hlavní roli filmu Cesta ven, který se natáčel v Ostravě. (Foto: Česká televize)

Příběh Cesty ven vypráví o nelehkých peripetiích manželství mladé matky Žanety, která se navzdory situaci snaží najít práci a žít spořádaně. Nemá to lehké, a tak encyklopedicky prochází modelovými situacemi jako je stupidita úředníků na pracáku, nemožnost najít práci v lepší továrně, tristní podmínky na ubytovně a podobně.

Naštěstí je snímek založen na silném výkonu neherců, který „nezkazí“ ani přítomnost jediného profíka Přemka Bureše, jenž ve filmu příznačně nepromluví jediného slova, přesto hraje tu největší svini, prachatého lobbistu, který hýbe politickým zákulisím a ještě k tomu klátí Žanetinu sousedku, lehkou cikánku Andreu.

Žanetin manžel je v pěkném srabu, na stavbě ho už nechtějí, a tak zabředává do kolotoče dluhů, sem tam rvačka, vydírání, zlomený malíček, romská tancovačka, křtiny a hlavně otevřený konec – hrdinka svůj problém uspokojivě nevyřeší, naopak, vše skončí v tom nejnapínavějším momentu, když skupinka Romů znavených po proflámované noci jede brzo ráno za prací do Německa.

Snímek z filmu Cesta ven, který se natáčel převážně v ostravských ghettech. (Foto: Česká televize)

„To už je to konec? Nebo ještě něco bude?“ ptají se diváci nahlas v tichém sále. Nabíhají černobílé titulky a za hrobového ticha plují po plátně. Někteří se evidentně snaží hledat známá jména v sáhodlouhém seznamu účinkujících. Jiní mají připomínky k filmovému tvaru. „To bude druhý díl? Určitě bude, to je jasné, přece to tak nemohli nechat!“

„Ale aspoň nějakou hudbu tam mohli dát, ne?“ komentují rozjaření Romové snímek a přes všeobecné veselí je na nich cítit silný moment překvapení. Nakonec se ale stejně musí smířit s tím, že tvůrci prostě chtěli nechat otevřený, nedořečený příběh.

Po pár minutách to pochopí skutečně všichni, a tak někdo úlevně vyhrkne: „Tak, a teď už můžeme jít hrát ty automaty, ne?“ Odpovědí je nakažlivý smích. Jistota, zda to bylo řečeno vážně, nebo jen jako žert, není pražádná. Každopádně ještě po skončení svěžího snímku se na chodbě Cinestaru diskutuje.

„Romové to nemají lehké,“ říká jedna snědá divačka. Jiní zase vysvětlují, že oni zrovna nepatří k těm Romům, co byli ukázáni ve filmu, ale že hodně záleží na tom, jestli se nechají tito živelní lidé strhnout svými méně zdárnými kolegy. Což bylo ve filmu pěkně s jemným vtipem ukázáno.

Zdá se, že nikdo nemá vyhráno, ale samotný film je vnímán ze strany ostravských Romů jako úspěch. S hrdiny se ztotožňují a také během projekce bylo poznat, jak jim v přítmí nadšeně svítí oči, když sledovali typologické figurky z prostředí ghetta.

„Super! Bylo to jednoznačně super, tady i v Praze,“ sděluje své závěrečné dojmy představitelka náctileté Kukačky, která pochází z nedalekého Šumperku. V Cannes sice nebyla, ale na ostravské premiéře se jí evidentně velmi líbilo. Cesta ven zaznamenala úspěšný start do českých kin.