Herečka Anna Cónová získala prestižní ocenění Křišťálová růže

„Při takovýchto slavnostních příležitostech vždy prožívám velké emoce, je to něco, co nečekám a nevím jak bezprostředně na ocenění reagovat. Opravdu jsem to nečekala a vůbec mě nenapadlo, že bych mohla Křišťálovou růži získat,“ říká čerstvá ostravská laureátka.

Společně s Annou Cónovou během sobotního slavnostního ceremoniálu obdržel Křišťálovou růži také Jaromír Meduna. Oba se po převzetí cen na slavnostním ceremoniálu odebrali do rozária poděbradského zámku, aby do zdejšího záhonu zasadili skutečné tři růže.

„Předávání Křišťálové růže je pro mě potěšující také tím, že jsem v Poděbradech asi pětadvacet let nebyla. Samotnou cenu považuji za ocenění mých dosavadních snah, za spolupráci s rozhlasem a za poetické večery, které v Ostravě dělám. Chtěla bych v nich pokračovat, pokud mi to zdraví dovolí. Práce se slovem mě baví a nerada bych ji opouštěla,“ uvedla Anna Cónová.

Ostravané mohli známou herečku Národního divadla moravskoslezského kromě účinkování na jevišti vidět nedávno hned v několika recitačních pořadech. Například v obnoveném ostravském Divadélku pod věží, kde s Miroslavem Ratajem četla z lehce frivolních Nezbedných pověstí Václava Čtvrtka a pak na argentinském vydání oblíbeného pořadu Radovana Lipuse Stesk kavárenského povaleče, jenž se pravidelně koná v klubu Atlantik. Tady se pro změnu musela naučit rytmické čtení v duchu argentinského tanga.

„Na podzim bych ráda v rámci cyklu Divadélko pod věží, kde vzniká seriál poetických čtení ve spolupráci s Janem Fišarem a Tomášem Jirmanem, představila divákům Seifertovu Píseň o Viktorce. Ráda bych, aby na jejím přednesu spolupracovali čtyři účinkující,“ uvedla Anna Cónová ke svým nejbližším recitačním počinům.

Poděbradské dny poezie, které vrcholí v neděli, jsou festivalem poezie a mluveného slova. Navazují na tradici národní přehlídky uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady, jehož první ročník se uskutečnil v roce 1963.

Anna Cónová není prvním ostravským umělcem, který cenu obdržel. V roce 2012 ji získal také Jan Fišar. Předtím ji obdržela již zesnulá herečka Zora Rozsypalová, která ocenění převzala v roce 1997 společně se svým manželem, také již nežijícím Františkem Šecem.