Hudební bazar se zvětšil, v prvním patře přibyl obývák a Muzeum Marka Pražáka   

Slavnost spojenou s otevřením prvního patra nad Hudebním bazarem režíroval multimediální umělec Marek Pražák alias Párek Mražák. Společně s bratry Macury a Janem Šnébergrem napřed klub v úterý večer zahlušil haladami, jak nazývá svoje ostravské haldařské bluesové songy. Hrdelní vytí, nezkrocené kytary i verše, hudba a zpěv až na dřeň.

Po Pražákově rozjezdu na dolní scéně teprve přišlo dlouho očekávané překvapení. „Pojďte za mnou nahoru a uvidíte sami,“ vyzval přítomné Jirka Zahuta. A klubový lid nestačil zírat, neboť na patře našel prostory velké zhruba jako spodní sál, stoly a židle, mixážní pult a kompletní ozvučení, barový pult a na stěnách velkoformátová plátna Marka Pražáka, která tvoří první stálou expozici tohoto expresivního malíře na území města Ostravy. Galerii Marka Pražáka. Muzeum Marka Pražáka. „Mauzoleum Marka Pražáka,“ shazuje sám sebe mistr Pražák.

Kerouacem a Ginsbergem odchovaný Jirka Zahuta mluví a mluví:

– Formu ještě nemáme ukutou.

– Tohle je velký obývák, kde si každý bude dělat, co bude chtít.

– Uvaří si čaj, zakouří vodní dýmku, uspořádá workshop.

– Nový výmysl, nevíme, jak se to vyvine.

– Marek Pražák je trochu pošuk, šíři jeho génia ale teprve začínám chápat.

– Lidi hodí stovku do okurkové sklenice a mohou tady třeba zkoušet s kapelou…

V horním patře mohou zkoušet kapely, šéf klubu Jiří Zahuta vpravo.

Svoboda, radost, pohoda a hlavně důvěra. Jirka Zahuta se inspiroval i v Rychlebských horách. „Fascinuje mě tamní Lesní bar, což jsou pivka naskládaná v potoce. Každý si vypije, kolik chce, a peníze hodí do kasičky. Když to funguje tam, proč by to nemohlo fungovat v Ostravě?“ ptá se a odměnou mu je nadšený potlesk přítomných.

Plány jsou to krásné, tak snad se alespoň některé z nich podaří zrealizovat. „Světlo na konci tunelu mi dává znamení,“ píše beatnik Lawrence Ferlinghetti. Také Zahuta vidí v ostravské tmě naději.