Bouřlivé ovace Romanu Patočkovi aneb Mladá pařížská šestka v Ostravě

Vztah francouzské a české hudební kultury byl vždy srdečný a intenzivní. O to větší potěšení bylo ve čtvrtek večer sledovat, jak pět mladých Francouzů – adeptů dirigentské taktovky nastudovalo a v Domě kultury města Ostravy i provedlo klenoty české hudby: Dvořákovy Slovanské tance, Smetanovu předehru k opeře Prodaná nevěsta a Janáčkova Tarase Bulbu. K českým autorům na programu přibyl ještě Houslový koncert a – moll Alexandra Glazunova.

Dirigenti Léo Marque, Pierre Dumoussaud, Jaan Ots, Jordan Gudefin, Flavien Boy a Simon Proust pracovali pod vedením Zsolta Nagye. Tento zkušený maďarský dirigent je uměleckým vedoucím celého projektu. Nagy rovněž participuje na mistrovských kurzech nové hudby v Jeruzalémě.

Přiznám se, že jsem netušil, jak vlastně takový koncert dirigentských kurzů probíhá. Pokud nejsem s tímto handicapem úplně sám, svěřím se s ním i vám. Tak na začátku koncertu přišli tři mladí sympatičtí gentlemani a vystřídali se na Antonínu Dvořákovi. Každý provedl jeden Slovanský tanec z opusu 46. Daleko více než nějaká myšlenková soudržnost celku se tak dala sledovat individuální práce každého dirigenta: komunikace s orchestrem, styl dirigování, přesnost v udávání nástupů, orientaci v partituře a řada dalších nezbytných dovedností tohoto kumštu.

Francouzští mladíci si s českým mistrem poradili velmi osobitě až svérázně. Nejvíce jim asi uškodila rozvleklá, příliš pomalá tempa, která orchestr trochu dusila.

Ve druhé části koncertu se skutečně zaskvěl vynikající český houslista Roman Patočka, který již v této sezóně v Ostravě hostoval v Janáčkově Houslovém koncertu Putování dušičky. Patočka bravurně odehrál Glazunovův Houslový koncert a – moll s velkým citem a neskutečnou pozorností, která musela být ještě zostřena kvůli nepřesnostem mladých dirigentů. Výborný houslista si všechna interpretační úskalí koncertu i momentálního provedení pohlídal a nadchnul publikum, které nadšeně aplaudovalo a vytleskalo si přídavek, který byl nádherným programovým zpestřením.

Jednalo se o nádhernou „prskavku“ Gigue pro dvoje housle od současného českého skladatele Adama Skoumala. Ke skladbě si Patočka přizval koncertního mistra filharmonie Pavla Doležala. Oba tuto posluchačsky vděčnou a vtipnou skladbičku s chutí a radostí brilantně zahráli a úspěch se opakoval.

Po přestávce zazněly dvě skladby. Předehra k opeře Prodaná nevěsta a Janáčkova rapsodie Taras Bulba. Smetanovu Prodanku opět poznamenala volba pomalého tempa. Smekám klobouk dolů před filharmonií. Věřím, že to musela mít těžké. Skladbu Taras Bulba Leoše Janáčka dirigovali opět dva dirigenti. Třiadvacetiletý Simon Proust si vzal na starost třetí finální větu Proroctví a smrt Tarase Bulby. Tento mladík se mi z dirigentského sexteta jevil nejvyzráleji a nejpřesvědčivěji.

Koncert měl velmi příjemnou, vlídnou a přející atmosféru. Ostravské hudební publikum nenosí zelenáčské odznaky, je to publikum vzdělané a pozorné k detailům. Přesto odměnilo začínající dirigenty srdečným potleskem a zejména učinilo to nejdůležitější: nenechalo je v tom samotné. Přišlo na koncert a to je skutečnost, která dnes není samozřejmá. Za to patří nejen aktérům, ale také ostravským ctitelům klasické hudby velký dík.