Pozdvižení na Mírovém náměstí. Ostrava zažila premiéru fenoménu Cinema Royal

Nastavte chudobě tvář! Stroje berou lidem práci! Stroje berou lidem práci! Neustálým skandováním hrstky sociálně slabých jedinců na charitativní akci Rothschildů vyvrcholily v sobotu scény na Mírovém náměstí v malebné části v tu dobu obvykle mrtvých Vítkovic.

Tam, kde jindy postávají jen náhodní kolemjdoucí, se už před sedmou hodinou večerní začaly scházet davy lidí. Hloučky dam a pánů všech generací v doporučeném retro-oblečení pozvolna houstly a dlouhou chvíli jim krátili najatí herci, kteří s chutí vykouzlili dobové figury. Nechyběli například čističi bot, chudá květinářka, slepý houslista a samozřejmě strážníci v historických uniformách. „Víte co se stalo mému bratrovi? Jak oslepl? V továrně mu do očí vstříkly jiskry z horké lávy,“ dramaticky vyprávěl jeden z nich, doprovázející slepého hudebníka.

Foto: Petr Kiška

Poté se čahoun, řídící celou akci herců na prostranství náměstí, rozhodl vytvořit mezi davem špalír, aby vznikl prostor pro další akční scénku. „No toto! Stůjte! Co je to?“ rozlítil se místní strážník, když mu jeden z čističů bot odmítl poslušnost. Dokonce mu strhl dobovou přilbu, a jak se ukázalo, z dělníka se vyklubal zdatný akrobat, takže přihlížející dav byl ohromen sérií salt ve vzduchu.

Honička před kostelem pokračovala ke středobodu náměstí, tvořeném oblíbenou kašnou, kde se srocovala „chátra“ a skončila na nedalekém stromě, kam se zlotřilec vyšplhal. Strážník neuspěl a hejsek-akrobat nadále bavil publikum.

Foto: Petr Kiška

Charitativní akce madam Rotschildové před kostelem sv. Pavla začala hlučným otevřením šampaňského a sbíráním podpisů na archy papírů roznášených hosteskami. Nebylo úplně jasné, zda se jedná o další bod programu nebo spíše organizátoři narychlo potřebují sepsat seznam přítomných diváků, aby souhlasili s bezpečnostními pravidly celé akce, která se za pár okamžiků měla přenést do přímého provozu nedaleké slévárny.

Náhle vyvolaná demonstrace již zmíněné hrstky asociálů způsobila mezi smetánkou pobavení, ale organizátoři ji vyhodnotili jako nebezpečnou či spíše jako záminku k dalšímu přesunu účastníků. Ti se postupně nasoukali do čtyř přistavených autobusů a mohli vyrazit na neznámé místo projekce.

„Kdo řídí tu drožku?!,“ utrousil poznámku některý z pasažérů, když autobus relativně delší chvíli postával na místě. Dříve „uklizení“ demonstranti mezitím znovu ovládli prázdný prostor náměstí a smetánka nacpaná do vozů městské hromadné dopravy působila jako transport v dobytčáku. Radost to ale nikomu nepokazilo. Za deset minut se už dobově vyšňořený dav v černých oblecích, róbách, kloboučcích i cylindrech sunul do Vítkovické slévárny na Halasově ulici.

Foto: Petr Kiška

„Je mi ctí přivítat vás na domácí půdě. Dejte pozor, půda zde je značně nejistá a neradi bychom vás tady zanechali s podvrtnutým kotníkem nebo nateklým kolenem,“ hlásil všudypřítomný principál, populární herec Michal Sedláček s provizorním mosazným megafonem.

Před budovou slévárny se už chystala další performance za přítomností samotného magnáta Rothschilda. Jeden z kaskadérů byl vytažen jeřábem do výše a vytvářel na pozadí reflektoru komická gesta běžící postavy. Následoval projev továrníka, který uzavřel efektní industriální videomaping – promítání videoartu na stěnu tovární haly. Pak se konečně otevřela vrata do útrob a za oblak dýmu a pekelného rachotu pohltila tato doběla rozžhavená tlama příchozí dav. Ten se s nadšením ponořil do panoptikálního světa zdařilé imitace provozu.

Foto: Petr Kiška

Nechyběly stylové pantomimy herců-dělníků, kteří tvrdě dřou. Stroje skutečně rachotily, podlaha i stěny haly se otřásaly společně s oživeným provozem. Pod stopem na posuvném jeřábu lítala nádoba šlehající plameny, jinde se zase ze stropu nad procházejícími lidmi míhaly provazce řetězů. Efektní prohlídka skončila v nejprostornější části haly, kde už čekalo plátno s odpočtem časomíry. Přesně za čtvrt hodiny začala projekce tajného filmu. Těsně předtím přijela na drezíně rodina Rothschildů a dělníci ve zběsilém tempu pantomimy složili poslední součástky.

Foto: Petr Kiška

Atmosféru jak vystřiženou z expresionistického filmu Metropolis pak poněkud překvapivě odlehčil film, který nikdo nečekal – Chaplinova Moderní doba. Film notoricky známý snad každé divácké generaci.

A tak měla Cinema Royal svou úspěšnou premiéru i v Ostravě. Snad na sebe další projekce nenechá moc dlouho čekat. Škoda jen, že v útrobách haly byla nepředpokládaná zima.

Krátce po desáté večer se ale zkřehlí hosté mohli rozehřát na stylové elektro-swingové párty. První autobus je pak mohl přepravit z utajeného hangáru teprve až o půlnoci.