ČT art uvede dokument o pobytu Jaromíra Nohavici v Moskvě
26.3.2014 00:00 Redakce Hudba Aktualita
Česká televize natočila dokument o loňské cestě Jaromíra Nohavici do Moskvy, města jeho oblíbených autorů Vladimíra Vysockého a Bulata Okudžavy. Dokument vznikl v Tvůrčí producentské skupině Kateřiny Ondřejkové a poprvé bude uveden 1. dubna na programu ČT art ve 20.20 hodin. Repríza bude ještě 3. dubna po půlnoci v 1.35 hodin.
Snímek z dokumentu, který odvysílá Česká televize.
Foto: Česká televize
V Nohavicově repertoáru měly od počátku jeho veřejných vystoupení své místo překlady básní a písní ruských autorů. Melodiku a harmonii blízkou východoslovanskému cítění ostatně přiznává i ve své vlastní tvorbě. „A tak bylo jen otázkou času, kdy se vydá do míst spjatých se jmény Okudžava a Vysocký, do Moskvy. Stalo se tak v roce Nohavicových šedesátých a Vysockého nedožitých pětasedmdesátých narozenin, loni na podzim, kdy Nohavica v Moskvě odehrál dva koncerty a vydal se po stopách svých dvou ruských vzorů,“ uvedla mluvčí ostravského televizního studia Jolanda Pilařová.
Dokument zachycuje mimo jiné jedinečné vystoupení Jaromíra Nohavici a polského akordeonisty Roberta Kuśmierského v legendárním Modrém trolejbusu, který v průběhu koncertu projížděl moskevským centrem kolem památek ruské historie, jež vytvořily kulisu tomuto netradičnímu hudebnímu představení.
Kamerám České televize se podařilo zaznamenat i řadu cenných záběrů ze zákulisí, třeba Nohavicovu nervozitu před vystoupením ve Vysockého klubu na Tagance, v němž publikum tvořili především Vysockého obdivovatelé.
„Díky letité známosti autora a režiséra dokumentu Jiřího Vondráka s Jaromírem Nohavicou se podařilo natočit nevšední hudební dokument, který byste si neměli nechat ujít. Třeba jen proto, že se v něm vůbec poprvé Nohavica rozpovídal o svém soukromém životopisu,“ komentuje dokument producentka Kateřina Ondřejková.
Při svém pobytu v Moskvě navštívil Nohavica památná místa spojená s tvorbou i životem Bulata Okudžavy i Vladimíra Vysockého – třeba muzeum nesoucí jeho jméno či jedinou umělcovu sochu v Moskvě. A právě zde byly zaznamenány nejen Nohavicovy úvahy nad vztahem k ruským kumštýřům a k ruské kultuře vůbec. „Pozoruhodné a unikátní je potom bilancování stěžejních okamžiků vlastní muzikantské kariéry, ale i velmi osobních a rodinných vzpomínek,“ dodala Pilařová.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.