Festival Archikultura začíná, Dům umění vítá světoznámého architekta Zvi Heckera

Architektura vždycky stála na pomezí umění a techniky. Využívá nejmodernější technologie a technické postupy, neobejde se však bez výtvarných umělců všech žánrů. „Dobrý architekt ke každé své práci povolává výtvarné umělce a v každém realizovaném objektu tak najdeme i zásahy umělců,“ připomíná základní styčné momenty architekt Gabriel Kurtis z brněnského Muzea Architektury. „Architektura je velmi komplikovaným předmětem a měla by zasahovat nejen do umění a krásna, ale také se propojovat s filozofií či psychologií a dalšími oblastmi,“ přemítá.

Právě Gabriel Kurtis zahájil ve středu večer v Galerii Cooltour Mezinárodní festival architektury Archikultura. Brněnské Muzeum Architektury přivezlo výbor z celoživotního díla brněnského architektonického nestora Ivana Rullera. „Architekta Ruller oslavil minulý měsíc už sedmaosmdesáté narozeniny, přitom stále pracuje, účastní se soutěží a vyučuje na Fakultě architektury. V jeho ateliéru ho vždycky najdu s nějakou novou knihou, stále se vzdělává,“ líčí kurátor Rullerovu neuvěřitelnou vitalitu a slibuje, že žáka slavných architektů Bohuslava Fuchse a Bedřicha Rozehnala přiveze během čtrnácti dnů do Ostravy. „Pan Ruller slíbil Ostravákům přednášku i komentovanou prohlídku výstavy. Bohužel, aktuálně má zdravotní problémy,“ vysvětluje Kurtis.

Ostrava se tak na celý měsíc mění v město architektury. Návštěvníci galerií totiž dostali možnost seznámit se s nejnovějšími trendy v evropské architektuře a rovněž s celoživotním dílem vybraných význačných architektů. K nim bezpochyby patří už jmenovaný Ivan Ruller, jenž v Cooltouru mimo jiné vystavuje fascinující projekt Památníku deportace otroků v africkém Dakaru, návrh Archeologického muzea v Káhiře, opery v Bělehradě či model kostela na náměstí v Hustopečích u Brna, jenž byl zrealizován v devadesátých letech minulého století.

Strůjcem celého festivalu Archikultura jsou spoluzakladatelé ostravského Kabinetu architektury Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec. Kurátor Gabriel Kurtis se k nim přidal bez většího otálení. „Nápadem jsem byl nadšen,“ říká. Stěžejním výstavním centrem celého architektonického festivalu je od čtvrtečního podvečera ostravský Dům umění. „Díky tomu, že se v Domě umění na měsíc zcela omezí aktivity sochařů, malířů i dalších vizuálních umělců, budou návštěvníci donuceni se setkat s architekturou. A vnímat, co vše lze v tomto oboru krásného realizovat,“ těší se Kurtis.

Počínaje čtvrteční vernisáží se tedy Dům umění změní v jeden obrovský kabinet architektury. Organizátoři lákají především na výstavu Cesta hledání, což je celoživotní bilance světoznámého izraelského architekta Zvi Heckera, přičemž tento dvaaosmdesátiletý architekt je v Ostravě osobně přítomen již od středy. Zvi Hecker se narodil v roce 1931 v Krakově a k jeho význačným dílům patří například radnice v Bat Yamu v Tel Avivu, areál vojenské akademie v Negevské poušti, židovské kulturní centrum v Duisburgu nebo kasárna královny Maximy na amsterodamském letišti Schiphol.

Dům umění zároveň představuje i současnou dánskou architekturu a pozoruhodné práce katalánského architektonického studia BAND (Barcelona Architecture ´N´ Design). Expozice Světoví architekti o architektuře zase zpřístupňuje kolekci záznamů a přepisů úvah světoznámých architektů o architektuře, kterou drahná léta pořizoval architekt Tadeusz Barucki.

Brněnský architekt Gabriel Kurtis je přesvědčen, že Ostrava si mezinárodní festival architektury plně zasluhuje. „Ostrava v posledních letech dokázala, že umí využívat potenciálu dobrých architektů. Její tvář se hodně změnila,“ chválí.

Mnozí ostravští odpůrci nákupního střediska Karolina v centru města ale asi nebudou s Kurtisem souhlasit, že Ostravě sluší právě tento chrám konzumu. „Karolinu mám moc rád. Nešťastné ovšem je, že Karolina vylidnila centrum a zabila život i obchodní ruch v historickém jádru,“ zároveň přiznává.