All You Need Is Love. Do Gongu vešla láska, ale bez zájmu ostravské bohémy

Projekt kurátora Ladislava Kesnera ve vítkovickém plynojemu Gong je zasvěcen lásce. Lásce ve všech podobách. „Chtěl jsem, aby jedna z prvních výstav v nové galerii byla skupinová a tématem přístupná co nejširší skupině návštěvníků, nechtěl jsem rozhodně dělat nějakou intelektuálně výlučnou výstavu,“ uvedl na úterní vernisáži v Galerii města Ostravy PLATO kurátor Ladislav Kesner. Zdůraznil, že současné umění jen poměrně vzácně zobrazuje témata jako emocionální blízkost dvou lidí či intimitu. Ve vizuální tvorbě totiž jasně převažuje zobrazení tělesnosti a sexuality, odcizené či emocionální patologie, nebo je na lásku často pohlíženo zaníceně feministicky.

Kesner proto vyzval šestnáct umělců, aby se pokusili podat svědectví o skutečné intimitě, v protipólu vůči degradaci intimity, kterou dnes předvádějí bulvární i společenská média. Výstava měla ukázat lidskou blízkost ve všech aspektech, lásku mladých milenců i lásku k bližnímu, například vztah zdravotních sester k umírajícím pacientům v léčebnách dlouhodobě nemocných. Až potud lze Kesnerovi tleskat. Bohulibé téma nabízelo možnost připravit výstavu skutečně ojedinělou, které mohla jitřit emoce návštěvníků a ukázat jim, že současné umění umí být k divákům i vstřícné, což si třeba nemyslí návštěvníci aktuální výstavy Začátek století v ostravském Domě umění.

Kesner ale nakonec nabídl prazvláštní pel-mel, který především prozrazuje, že kurátor pojal akci jako pracovní „bokovku“ a příliš si nelámal hlavu s koexistencí vystavených děl. Výstavní projekt byl přitom veřejně oznámen už loni v červnu, Kesner ovšem v projevu na vernisáži mimoděk přiznal, že v Ostravě byl od té doby jen osmkrát. Kurátor zřejmě vyzval jen několik spřátelených umělkyň a umělců a slepil puzzle z dílků, které k sobě vůbec nepasují.

Ostudná je především velkolepá instalace z díla ostravské malířky Ivany Štenclové. Právě její jméno loni v červnu zaznělo v souvislosti s uměleckou ředitelkou nové městské galerie, což místní umělecká scéna považovala za groteskní přehmat magistrátu. Ambiciózní Ivana Štenclová podle autora těchto řádků patří ke druhé až třetí lize ostravské výtvarné scény, Kesner ji ale zařadil mezi renomované umělce celostátního i mezinárodního významu. O to více pak těžká malířská ruka Ivany Štenclové vyniká například v sousedství Tomáše Císařovského nebo Ivany Lomové. Kdo ví, co ale stojí za exkluzivní prezentací Ivany Štenclové. Dost možná je to hlavně revanš za její loňské gesto, když se o místo umělecké manažerky v městské galerii přestala ucházet.

Výstava Intimní interakce a vůbec celá činnost Galerie PLATO ve vítkovickém Gongu je zatím před veřejností spíše utajována a propagace výstav je vpravdě mizerná. Ne úterní vernisáži se sešla hrstka diváků a fascinující prostor architekta Pleskota, který činí z PLATA jednu z nejzajímavějších galerií současného umění ve střední Evropě, tak nějak trpěl „okresní prázdnotou“. Chyběly ostravské elity a scházeli dokonce i místní umělci, až se zdálo, že jde o cílený bojkot. Nepřišel Jiří Surůvka ani Aleš Hudeček, do Vítkovic se nechtělo ani Kataríně Szanyi, Zbyňku Janáčkovi či Jiřímu Šigutovi ani dalším špičkám ostravské výtvarné scény. Nepřišel NIKDO, ačkoliv na jiných vernisážích současného umění obvykle ostravská bohéma nechybí.

Současný umělecký manažer Marek Pokorný ovšem na popisované šlamastice nemá zásadní vinu. Do funkce byl jmenován až po protestech odborné veřejnosti, která odmítala, aby nové galerii šéfovala již citovaná Ivana Štenclová, načež pohrdla i kurátorem Ladislavem Kesnerem. Bývalý ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný nyní musí několik měsíců vyčkávat, až doběhnou projekty připravené právě Kesnerem, s nimiž se vnitřně asi příliš neztotožňuje. Nešťastná válka, která poznamenala zrod nové galerie, prostě ještě úplně neodezněla a z bojiště dosud nebyly odneseny všechny mrtvoly. Uvidíme v časech míru, první projekty v režii Marka Pokorného budou k vidění až někdy na počátku léta.

Výstava Intimní interakce ale i přes uvedené výhrady jisté standardy splňuje a určitě je to dobrá volba na nedělní odpoledne. Káva mezi jednatřiceti originály Andy Warhola v dokonalém industriálním prostoru je navíc vyvažující bonus i za poněkud zpackanou výstavu. Intimní interakce ale divák nemusí hodnotit jen podle výtvarných měřítek, tématem je láska a nad tou je dobré se vždycky zamyslet, třeba jako to kdysi udělala skupina Beatles: „All you need is love, love. Love is all you need…“