Francouzská zpěvačka ZAZ se vrací. Letos opět vystoupí na Colours

„Jsou návraty, které potěší. A jsou návraty, které rozpálí srdce a nedají spát. K těm druhým určitě patří ZAZ, která se stala neoficiální hlavní hvězdou prvního ročníku Colours v novém areálu. Nadchla nás i diváky svojí energií, bezprostředností a především hudbou. Od té doby jsme neustále dostávali prosby o její návrat. Jsme rádi, že návštěvníkům i sobě toto přání můžeme splnit a navíc že si sama zpěvačka vybrala z velkého množství tuzemských nabídek náš festival, na který ráda vzpomíná,“ říká ředitelka Zlata Holušová.

ZAZ přijede do Ostravy po dvou letech bohatší o jednu, velmi úspěšnou, studiovou desku Recto Verso, koncerty po celém světě, živé DVD i výstup na Mont Blanc, kde zahrála svůj hit Je Veux.

Program festivalu doplní ale i další kapely, které ať už na festivalu v Ostravě nebo vůbec v ČR zažijí svoji premiéru. Deník Ostravan.cz už kapely v minulých dnech představil jednotlivě. Budou to retro soul popoví The Asteroids Galaxy Tour z Dánska, turecký hudební klenot Taksim Trio, avantgardní francouzský saxofonista Guillaume Perret s formací The Electric Epic, ostrá francouzská dvojčata Isaya, berlínská čtveřice Abby hrající mix rocku, popu a techno rave, sanfranciská kapela Rupa & The April Fishes střídající francouzský šanson, punkrock, gypsy swing a tango, jamajský reggae veterán Winston McAnuff s harmonikářem Fixim a beatboxerem, nebo kapela David Wax Museum hrající totálně svádivý a živelný styl Mexo – Americana.

ZAZ okouzlila svět písničkami, ve kterých se snoubí tradice cikánského jazzu, francouzského šansonu, melodického popu, swingu, pouličního šramlu s příchutí latiny a flamenca. ZAZ – vlastním jménem Isabelle Geffroy – není rebelka, nevyšla z punku nebo rocku, má v sobě ale zdravou dávku sociálního cítění z pohledu někoho, kdo si v Paříži vydělával na ulicích a současnou popularitu si na koncertech tvrdě odpracoval.

A co se skrývá pod přezdívkou ZAZ? Budete možná překvapeni, ale vůbec nic: „Zní mi jako Zorro. Přišlo mi to praktické a snadněji zapamatovatelné než Isabelle.“

Zpívá odmalička, studovala na hudební škole a obdivuje Boba Marleyho, Ellu Fitzgerald, Richarda Bonu a Bobby McFerrina. „Nevyjela bych na cestu bez jeho alba Don’t Worry, Be Happy,“ tvrdí ZAZ. Od roku 2001 prošla nejrůznějšími bluesovými a jazzovými kapelami, s nimiž vystupovala v nočním baru v marocké Casablance, Baskicku, Japonsku, Kolumbii, v mínus třiceti stupních na Sibiři a naopak ve vedrech u egyptských pyramid. Zpívala vlastní písničky, ale i to nejlepší od Edith Piaf, Serge Gainsbourga, Charlese Aznavoura, z latin jazzu nebo amerického blues.

V roce 2006 se vrátila do Paříže a za tři roky naprosto nečekaně, bez jakékoliv podpory v natřískané Olympii vyhrála zpěváckou soutěž mladých talentů. Pak už šlo všechno strašně rychle: s producentem Kerredine Soltanim (autor Je Veux) natočila v roce 2010 debutové album s prostým názvem ZAZ. Většinu skladeb složila sama, s některými přispěl francouzský písničkář Raphael Haroche. Prodalo se ho skoro dva miliony, sbíralo jednu cenu za druhou a to nejen doma, dokonce vyhrála European Border Breakers, ale ze všeho nejvíc se ZAZ stala obrovským miláčkem Francie, nejúspěšnějším umělcem posledních let. A po velkém turné se k Francouzům přidaly i další země, včetně České republiky.

S novým albem Recto Verso, které vyšlo loni, znovu trumfuje: podmanila si s ním publikum i kritiku. A předtím  i největší francouzské skladatele: od Kerredine Soltaniho dostala další rozpustilý hit On Ira a jímavou baladu Si jí napsal zřejmě největší francouzský hitmaker Jean-Jacques Goldman.