Šéf Hudebního bazaru Jiří Zahuta: Internet? Děkuji. Ať žijí papírové noviny!

Děláme spolu rozhovor pro internetové noviny, ty ale internet, pokud vím, moc nepoužíváš..

Já jsem k internetu dosud žádný vztah nenašel a asi už ani nenajdu. Pohodu voňavých tištěných novin a časopisů si nedám vzít. Možná některým lidem vyhovuje, že jsou stále připoutaní k počítači, ale tohle není nic pro mne. Na záchod si počítač nemůžeš vzít, ale noviny ano.

A to si představ, že existují lidé, kteří si zprávy čtou na záchodě v mobilu…

To myslíš vážně? Rozumím, že někomu to tak může vyhovovat, ale toto fakt není nic pro mne. Teď jsem si vzpomněl na něco neuvěřitelného. Jeden můj kamarád, člen Janáčkovy filharmonie, mi jednou říkal, že celý den zkoušel s orchestrem, a když pak přišel domů, přečetl si e-mail od svého kolegy, že se zítra zkouška nekoná. A když se ho ptal, proč mu to neřekl, když spolu celý den seděli, odpověděl mu, že je na to takhle zvyklý. To je ale něco strašného.

Vadí ti, že s příchodem moderních technologií se vytrácí normální mezilidská komunikace?

Určitě ano. Bylo to ohroženo už s příchodem prvních mobilních telefonů. Klub Hudební bazar vznikl v době, kdy ještě mobilní telefony nebyly tak rozšířeny. Pamatuji si na některé lidi, kteří přišli do hospody v Heřmanicích s obrovskou skříní, která vypadala jako nějaký robot, a machrovali s tím, že mají mobilní telefon. Ty si určitě vzpomeneš na to, jak jsem ve své době každý měsíc obcházel redakce významných deníků s programem klubu, i když tehdy všichni tyto věci posílali faxem. A nebylo to nic jednoduchého, protože každá redakce sídlila v jiné části města. Ale já na osobní kontakt dám mnohem víc.

Zmínil jsi prehistorii klubu. Ono už to bude snad patnáct let…

Kamaráde, už to je sedmnáct let, i když zpočátku to nebyl klub, jak si ho pamatuješ z Havlíčkova nábřeží, ale malý prostor, kam se vešlo několik desítek lidí a kde fungovala prodejna hudebních nástrojů. Začali jsme v budově bývalých prádelen, která už dnes nestojí. Ale to už je obehraná písnička, kterou všichni znají. Hlavní milník v historii Hudebního bazaru byl rok 1997, kdy jsme se na podzim přestěhovali do prostor, kde dnes sídlí klub Barrák.

Od té doby se Hudební bazar několikrát stěhoval a vždy si zachovával undergroundový status, funguje téměř bez dotací. Čemu vděčíš za to, že se klub i v dnešní ekonomicky nepříznivé době stále drží? A že tam kapely hrají i za poměrně drobnou odměnu vybíranou do klobouku? Stačí jim to?

Mnohdy ne, ale ten klub naštěstí funguje díky subkultuře, která se kolem něj vytvořila. Některým kapelám se tady hraje tak dobře, že jsou u nás ochotny hrát za mnohem menší peníze než jinde. Třeba Ludvík Černý, který je profesionální bluesman, nebo lidé kolem Rudyho Horvata, který je také dítětem Hudebního bazaru, to jsou všechno lidé, kteří se dokážou muzikou živit a hrají tady s láskou a pro své kamarády ze subkultury, ze které vyrostli. Nechci být patetický, ale prostě je to tak, že klub mnoho let funguje díky tomu, že kapelám stačí peníze, které dostanou z dobrovolného příspěvku. Začínající kapely samozřejmě vědí, že když na ně nikdo nepřijde, nic se nevybere. A mají dnes už s čím srovnávat, protože v některých ostravských klubech, když si chce méně známá kapela zahrát, musí zaplatit nájem. Což je špatné, přitom jde i o kluby, které dostávají městské dotace.

V den, kdy náš rozhovor vyjde, začne třídenní akce Jazz Tří králů. Vím, že to bývá pro Hudební bazar jedna ze stěžejích událostí. Pokolikáté se letos koná?

Já si myslím, že nultý ročník se konal v roce 2000, kdy jsme byli nuceni odejít z budovy na nábřeží. Já jsem hrdý na to, že Hudební bazar se v Ostravě zasloužil o průnik jazzu do undergroundu, a před těmi třinácti lety mi přišlo dobré to zviditelnit nějakou koncentrovanější akcí a udělat to právě na začátku ledna, kdy se toho v Ostravě moc neděje. Dnes už neřeším, jestli to mají být kapely z Ostravy nebo odjinud, prostě oslovím pár dobrých ostravských jazzmanů, třeba Jennyho Krompolce, který je ředitelem tohoto ročníku. Určitě víš, že mezi kapelami existuje velká propojenost, tak se dá pro Jazz Tří králů sehnat bez problémů obsazení na několik dní. Kdysi na té akci hrávaly i tři kapely za večer, ale protože nemáme žádné dotace, nedá se to dlouhodobě utáhnout, jelikož by nebylo dobré, kdyby tak výborní muzikanti hráli úplně zadarmo. Ale i když hraje každý den jedna kapela, většinou si zve hosty a hraje delší dobu s několika přestávkami, takže ten večer se vždy protáhne. Letos kromě kapely Rudyho Horvata přijedou i kapely mnohem mladší a velmi nadějné. Letos je to snad poprvé, kdy je všechny neznám. Tak se rád nechám překvapit