Zoufalý Petr Hruška: Ztratil jsem rukopisy za celý rok 2013. Pomozte mi je najít!

Po celý rok 2013 si Petr Hruška zapisoval každý den jednu větu do sešitu formátu A5. Kniha těchto deníkových zápisků měla už brzy vyjít v pražském nakladatelství Revolver Revue v rámci projektu Jedna věta. Svoje deníkové záznamy už takto zveřejnili třeba básníci Petr Borkovec a Pavel Kolmačka, vydání Hruškových deníků je ale nyní vážně ohroženo.

„Z Ostravy do Brna jsem vyjel v pondělí 6. ledna vlakem číslo 838 v 10.39. Po celou dobu jsem ještě nahlížel do deníku a dělal poslední úpravy, protože v Revolver Revue už se na rukopis těšili,“ vypráví Petr Hruška. Denní záznamy básník dělal starosvětsky: perem do sešitu. Rukopis průběžně nepřepisoval do počítače, takže dílo nemá žádnou kopii. „Když vlak v Brně vjížděl do stanice, ještě jsem rychle běžel na záchod. Pak jsem se vrátil ke svému místu a jen jsem honem popadl bundu a tašku a nedošlo mi, že sešity zůstaly na sedadle,“ líčí básník.

Celé odpoledne pracoval v pobočce Akademie věd ČR v Brně a k  rukopisům se chtěl vrátit až zase při zpáteční cestě do Ostravy. „Načež jsem zjistil, že v kabele sešity nemám a rázem mi došla celá ta hrůza.“ Od té doby básník bombarduje České dráhy. „Už jsem poznal všechny průvodčí a strojvedoucí mezi Ostravou a Brnem, volal jsem vlakovým četám, do oddělení ztrát a nálezů, po sešitech se ale slehla zem,“ vypráví Petr Hruška.

Kromě zápisníku s rukopisem deníků Jedna věta totiž poeta na sedadle zapomněl i sešit, do něhož si zapisuje nové básně nebo jen nápady či obraty, které chce ve své poezii potencionálně využít. Pro jednoho z největších českých básníků je to ztráta celoroční práce, vpravdě jde o zoufalou situaci. „Někdo to mohl vyhodit jako odpadek, protože to byly dva ušmudlané sešity. Věřím ale, že si to někdo vzal jako kuriozitu a ještě mi sešity vrátí,“ doufá literát.

Šlo o zápisníky formátu A5, jeden byl černý s červeným lemováním a druhý měl na vazbě fotografii smutného psa. Uvnitř jednoho ze sešitů byla založena propiska. „Dárek od mé ženy. Na propisce je přitom nápis: Básník Petr Hruška, uvedeno je i moje mobilní číslo, e-mail i adresa. Snad mi ještě někdo zavolá nebo napíše,“ věří nešťastný autor.

„Sešity jsou pro mě nesmírně drahé a vůbec nevím, co teď s tím. Sedím doma, koukám do prázdna, mám z toho hrozné pocity,“ svěřuje se literát. „V zoufalství jsem se pokusil ten deník rekonstruovat, není to ale možné, 365 vět si člověk ke konkrétním dnům nemůže pamatovat.“ Hruška už kdysi o sešity s rukopisy jednou málem přišel, když vybuchl a shořel jeho automobil a sešity zůstaly ve voze. „Tehdy zápisník kupodivu jen ohořel po okrajích, zápisy uvnitř zůstaly čitelné,“ vzpomíná poeta.

V tragické situaci hledá nyní básník Hruška útěchu v poezii. „Ivan Martin Jirous v jedné básni píše: Všechno, co bylo napsáno, někde tady je nezávisle na fyzické existenci a fyzické podobě toho,“ cituje z Magora. Přesto bude nesmírně rád, když jeho ztracené dílo nebude navždy mít jen tuto zvláštní magorovskou podobu a sešity opravdu někdo najde. „Čtu si tu Jirousovu báseň pořád dokola, ale přiznám se, že mě moc neutěšuje,“ říká Hruška.

Případný nálezce může rukopisy poslat do redakce Revolver Revue, Jindřišská 5, Praha 1. Nálezce  také může kontaktovat redakci na e-mailu sekretariat@revolverrevue.cz nebo na telefonním čísle 222 245 801.