Herec Vladimír Polák se po silvestrovském představení chystá na odpal petardy

Jaký byl pro jednoho z nejoblíbenějších ostravských herců uplynulý rok?

Je pro mě těžké zhodnotit hned celý rok, ale zkusil bych aspoň prosinec. Začal jsem zkoušet roli, která potká herce snad jen jednou za život, a to je Macbeth od Shakespeara. K tomu se přidaly záležitosti, které musím splnit, mám je na starost už několik let. Moderovat festival orientálního tance Latifa Orient Show s kolegou Jiřím Sedláčkem. Moderovat cyklus koncertů Děti dětem, což jsou tři koncerty v Ostravě a v Orlové, do toho pokračuje cyklus čtení pohádek pod názvem Čítanka pro Českou televizi. Každý pracovní den se střídá ostravské s pražským studiem. Osvěžující pro mě byla příležitost v nové řadě soudniček, které točí Česká televize, jeden příběh ohledně velmi komplikovaného rozvodu, což bylo taky obohacující. A abych toho neměl v prosinci málo, tak považuji za svou povinnost vytvářet charitativní pomoc.  Jsem členem Rotary Clubu Ostrava International. Prosím citovat přesně, protože tady je ještě jeden klub podobného názvu. Zorganizovali jsme prodej punče, ten byl natolik úspěšný, že sice nemohu říci přesnou částku, musím k pokladníkovi, ale je to 30 nebo 40 tisíc. Chceme je věnovat sdružení Bílá holubice, šek předáme na našem charitativním plese v Imperialu, který bude 18. ledna.
A ještě navíc každoročně moderuji pro společnost Sareza akce na kluzišti pod širým nebem na Masarykově náměstí. Ani se nedivím, že má žena má pocit, že nedávám Vánocům to, co bych měl. Největší paradox je, že když jsem jel z akce, kde jsem moderoval exhibici hokejistů Vítkovice HC Steel, tak jsem v autě zabloudil a nenašel málem Orlovou. Přijel jsem až na začátek koncertu se slovy “ Zastavme se v tento uspěchaný čas…,“ tak to už je trošku cynismus. To je tak zhruba můj prosinec.

Takže domů jste chodil jenom spát?

Já to mám momentálně těžké. Moje dcera má dva roky a začíná mluvit. A když odcházím, tak pláče a jí to nevysvětlím, že tím, že odcházím, tak to je dobře, protože máme co jíst, svítí světlo, hřeje topení.

A co tedy Vánoce a divadlo?

Je to zvláštní fenomén, protože existuje řada lidí, zejména mimoostravských nebo z okolí, kteří si na divadlo nenajdou čas jindy než právě v době vánočních svátků. Už máme dlouhodobou tradici, že hrajeme a divadlo je plné. Už několikátý rok jsem hrál i 25. prosince. Což je i výhoda. Nechtěně jsem zabloudil do ročenky a zjistil, že minulý rok jsem odehrál 147 představení. Chudáci diváci, kteří chtějí jít do divadla a nechtějí potkat mě, tak musí mít opravdu velké štěstí.

Jak budete slavit Silvestra?

Už poněkolikáté mám na Silvestra představení. Lidé v průběhu Silvestra chodí velmi rádi do divadla. Po představení, i když jsme velký nepřítel těchto věcí, budu poprvé odpalovat nějakou krabičku, kde je napsáno v návodu, že to stačí jenom zapálit, a ukotvit a utéct! Utéct, to vím, ale ukotvit, to nevím, z toho jsem nervózní už teď.

A kde se tak stane?

V centru to nebude. Po představení mám asi čtyři hodiny, abych to ukotvil.

Máte nějaké novoroční předsevzetí?

Nezblbnout z toho všeho. Nacházet plánovaně čas na relaxaci. Aby také členové mé rodiny mohli relaxovat. Někteří lidé si myslí, že se herci pořád flákají…. A pokud se mi podaří, mít dovolenou aspoň jednou za dva roky.