Klavíristka Hrudová: Cestu k současné hudbě jsem našla přes Bohuslava Martinů

Kde se vzala možnost zahrát si na Ukrajině?

Ostrava s Doněckem spolupracuje. U nás hostovali minulým rokem umělci z jejich Akademie. Měli tady koncert a letos tam jela menší delegace od nás. Kromě mne ještě Barbora Jirásková, Jakub Sivek, Petr Kozel a pedagog Michal Bárta za doprovodu naší paní ředitelky Soni Javůrkové. Během pobytu nám ukázali město, akademii, vysoké školy, radnici, galerii…

Jak se ti Doněck líbil? Je to industriální město. Ostrava ve větším měřítku?

To je sice pravda, je to ale taky jedno z nejbohatších měst. Vše je upravené, navštívili jsme tamní divadlo, solný důl s obrovským sálem, kde hrála i Vídeňská filharmonie. My jsme hráli v nově otevřené galerii moderního umění Ortdonbas. Bylo to pro mě zajímavé a inspirativní.

Vystoupili jste jen v galerii?

Měli jsme ráno i menší koncert v jejich Akademii, kde jsme byli krásně přivítáni celým profesorským sborem a večer jsme hráli v té galerii. Byla zcela zaplněná. Dokonce si nás přišla poslechnout první dáma Ukrajiny paní Janukovyčová.

Jaké skladby jsi tam přednesla?

Zahrála jsem Legendu č. 2 Svatý František z Paoly kráčí po vlnách od maďarského romantického skladatele Ference Liszta a dále Tři české tance Bohuslava Martinů.

Zajímala by mne reakce posluchačů na Bohuslava Martinů? Proč ses rozhodla pro jeho skladbu?

Byla jsem překvapená, protože lidé z Bohuslava Martinů byli nadšení. Ocenili asi nejvíc jeho rytmické zvláštnosti. Martinů je mi hodně blízký, obsah jeho skladeb mi mnohokrát pomohl v nelehkém období a dodal mi energii. Například Etudy a Polky energií přímo jiskří. Mám v repertoáru i další jeho skladby.

Martinů připadá některým posluchačům příliš složitý a „moderní“. Jaký máš vztah k soudobé hudbě a co právě studuješ?

K soudobé hudbě jsem našla cestu asi právě přes Martinů. Teď pracuji na Bartókovi. Nedávno jsem hrála taky Viktora Kalabise, od jeho ženy jsem dokonce dostala rukopis skladby 4 Enigmas for Graham, která je úžasně zajímavá. Taky jsem studovala menší dílo současného slovenského autora Vojtěcha Didiho, který experimentuje se zvukem

Vím, že Doněck nebyla tvoje první zahraniční štace. Kde jsi ještě hrála?

Se zahraničím mám inspirativní soutěžní zkušenosti z Itálie, Rakouska, Slovenska, Maďarska, takže spíš blízké okolí. Taky jsem si zahrála recitál v Katowicích a teď o prázdninách jsem si jela zahrát do Itálie. Největší zážitky mám asi z Itálie, kde byla pro tamní publikum zajímavá také právě česká část mého repertoáru: Martinů a Kalabis.

Vidím, že se stylově hodně zaměřuješ na interpretaci soudobé hudby. Jak je to s tvým vztahem ke klasikům?

Musím říct, že je pro mě velkou radostí svoboda a možnost experimentů se zvukem, kterým dává prostor právě novější hudba. Ze starších autorů je mi hodně blízký právě zmíněný Ferenc Liszt, hudba baroka má můj velký obdiv, kromě Bacha jsem nastudovala několik sonát Domenica Scarlattiho. Nemůžu opomenout ani radostnou hudbu Mozarta a podle mého se nikdy neoposlouchá ani Beethoven.

Jaké máš cíle do budoucna? Vím, že jsi zvažovala nastoupit na Akademii, ale nakonec ses rozhodla v klidu dokončit 5. a 6. ročník konzervatoře.

Pátý a šestý rok na konzervatoři beru jako čas navíc, kdy můžu nastudovat více repertoáru, který budu moci v budoucnu použít. Na vysoké škole by toho času možná tolik nebylo. No a do budoucna – určitě bych se chtěla ještě do zahraničí podívat, možná i na delší dobu. Vždycky byla mým snem Anglie, ale to je opravdu jen sen. Konkrétnější vizi zatím ještě nemám, spíš zvažuji.

Uvažuješ nad kariérou koncertní umělkyně? Jak vnímáš dnešní okrajový zájem o klasickou hudbu? I skutečně špičkoví interpreti si musí vydělávat učením…

Rozhodně si nedělám iluze. Vím, že aktivní koncertní umělci si přibírají učení navíc. Není určitě jednoduché věnovat se jen koncertní činnosti. V tomhle si nedělám žádné iluze. Pro mě je ale učení už teď (a to učím jen krátce a pouze pár hodin) spíše obohacující v jiných směrech. Dřív jsem se k tomu stavěla negativně, jako většina studentů konzervatoře, ale nakonec mě to i baví.