Šamanské rituály proměnily Cooltour ve fosforeskující orgie
28.11.2013 00:00 Martin Jiroušek Hudba Recenze
Asi nejvíce fosforeskující kapela v Česku Song of Satori ovládla ve středu večer největší sál v multižánrovém centru Cooltour. Elektronické zvuky se mísily se starou dobrou ruční prací na bubínky a publikum se mohlo slastně ponořit do houštin brazilských nebo indonéských pralesů. Specifické osvěžení nabídly housle, takže kdo se napojil, pro toho se šestičlenná kapela proměnila v divošské průvodce až do kosmického zasvěcení.
Kapela Song of Satori při svém posledním ostravském koncertu.
Foto: Roman Pastorek
Polský hudební kritik Tomasz Baksinski kdysi prohlásil, že za jednu z nejvíce barevných kapel ve smyslu nápaditosti považuje gothic-rockovou formaci Alien Sex Fiend. Jejich členové se pro vystoupení k nepoznání proměnují v pomalované kreatury, které zaujmou už svým pouhým neidentifikovatelným vzhledem, když si tváře nalíčí barvami vytaženými pomocí UV světla.
Něco podobného by se dalo řící o ostravských Song of Satori. Když s nimi hovoříte v civilu, v životě by vás nenapadlo, že se dokážou změnit k nepoznání. Respektive velmi těžko poznáte, kdo je kdo, už vhledem ke specifickému nasvícení prostoru, který nepřipomíná žádný ze známých stylů popové hudby. Satori ukazují, že hudba, to je pro ně něco jako malba, šamanská malba připomínající domorodé zvyky, akorát okořeněná technologií 21. století, o to tady jde.
Cooltour se stal svědkem asi nejvýraznějšího vystoupení Satori od jejich památného koncertu na Colours od Ostrava 2009, kdy se setkání s jejich hudbou rovnalo pomalu setkáním s UFO. Zjevení o kterém nepředpokládáte, že by mohlo kdy na Černou louku zavítat. Psychedelie v čistém, krystalickém hávu, ideální předskokani Hawkwind.
Pokud je chcete popsat, nejde ani tak o hudbu samotnou, jako právě o styl prezentace. Neonové, fosforeskující tóny vás musí nutně pohltit. Mají své opodstatnění a hlavně jsou velmi rozmanité. Od velkoplošné plachty v pozadí až po nejmenší líčení na tvářích. Hudba je sama o sobě mixem akustiky s elektronikou, ale vizuál nemá obdobu. Minimálně ve střední Evropě.
Koncert v Cooltour se nesl v komornějším duchu než ten na Colours, možná to bylo dáno také tím, že kapela od té doby oficiálně nikde nevystoupila, takže rozjezd po pár letech byl o něco složitější. To ale nic nemění na originálním výsledku. Neonová džungle má svá specifika.
Kapela se snažila opravdu hodně, byla mlha, vlající fosforeskující tráva, psychedelické tanečky, dokonce se stylizovaným deštníkem. Bohužel přiliš nezafungovalo publikum, které se bálo vstoupit do UV světla před tanečním parketem, takže před hudebními šamany zela dvoumetrová jáma.
Pokud se někdo odvázal, tak dvě tanečnice na postranním parketu bokem pódia, což bylo málo a publikum by mělo dostat za uši, protože podobný odvaz už asi nebude šance zažít. Ale také kapela by mohla být vstřícnější a vystoupit před Cooltourem třeba v létě v rámci doprovodného programu Shakespearovských slavností. Letní počasí neonovým šamanům nepochybně více sluší než prozaická ostravská zima.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.