Co je na světě nejsladší? Prozradí vám to Královna Koloběžka v Divadle loutek

Co se lidem nejvíce vyplatí, co je na světě nejsladší a kdo je největší nepřítel člověka? Tuhle hádanku dal král rybáři a mlynáři, kteří žili v jeho malinkém království a stále se o něco handrkovali a následně soudili. Nejlépe uměla odpovědět rybářova dcera Zdenička, protože odpověděla s důvtipem. Král se o ni začal zajímat. Poslal jí deset vajec a vzkázal jí, aby mu z nich druhý den přinesla deset pečených kuřat…

Nové inscenaci Divadla loutek, která si v polovině listopadu odbyla úspěšnou premiéru, dominuje kompaktní scéna. Dřevěné kulisy vytvářejí pomyslnou babylonskou věž, ve které se skrývá mlynářův mlýn, rybářův dům, hrad, podhradí, statkářovy příbytky a další místa. Na závěr se kolem tohoto kolosu prohání dokola Zdenička na koloběžce.

Režijní řešení tentokráte upouští od iluzivních prvků divadla a jde cestou kolektivního herectví, kdy se vedle herce-voditele loutky objevuje jako partner jeho dřevěný spoluhráč. Loutky jsou tentokráte pouze jedné velikosti (narozdíl od bohatší Zlatovlásky), a to povětšinou miniaturní tradiční marionety a maňásci.

Zpestření nabízí výrazná hudební, muzikálová složka, která souzní s lidovým prostředím pohádky a herci díky zpěvům ideálně komunikují s dětským publikem. Děti nejraději reagují na komické gagy, kdy se mezi sebou přou mlynář s rybářem nebo se dva statkáři hádají o hříbě.

V jednu chvíli z jeviště zazní odvážná věta ve smyslu „měli bychom dělat něco pro mentální pozdvihnutí úrovně poddaných našeho království“. Je otázka, zda tomu děti až tolik rozumějí, ale loutkoherci se netají tím, že jejich inscenace je určena i pro dospěláky.

Ve výsledku je Klemensova Koloběžka mnohem střízlivější než Zlatovláska. Zdá se, že se více drží předlohy a nijak zvlášť nevybočuje ze známé Werichovy osnovy, jak ji známe třeba z filmové adaptace. Nejzajímavějším okamžikem se může jevit práce se scénou a s loutkou, nejlépe asi ve chvíli, kdy se dvě loutky přetahují o třetí – hříbě, které je vytvořeno z natahovacího mechanismu, což zaslouženě upoutá divákovu pozornost, protože vzniká vtipná groteskní situace tak, jak je možné pouze v divadle, v jeho jedinečném prostředí.