Lada Bělašková před premiérou Výnosného místa: Ženy, nenechte se zmanipulovat!

Sedáme si k rozhovoru po zkoušce před čtvrteční premiérou. Jste unavená?

Ano, hodně unavená. Začal generálkový týden Výnosného místa a měla jsem toho teď hodně…

Pracujete i v sobotu? Tedy nemyslím sobotní večerní představení, ale zkoušíte i v sobotu? To už jste jako někdejší havíři se sobotními Mamulovými příkopávkami?

No, myslím, že jsme jedno z mála divadel, které zkouší i v sobotu. Pro mě moc soboty a neděle jako volný víkend neexistují. Pracovní týden máme pondělí až sobota. Ale hráváme i v neděli.. Někdy se mi stane, jako například teď, že nemám během dvou týdnů jediný den volný, ale je to taky tím, že mám ještě nějaké pracovní záležitosti navíc. Ale baví mě to. Právě teď nám skončilo takové menší turné s Janáčkovou filharmonií…

To jste jezdila s filharmonií a moderovala hudbu?

Moderovala jsem koncerty filharmonie, nazvané Klasika na plátně. A o koncert byl takový zájem, že z toho bylo v podstatě týdenní turné, ale já nemohla všechny termíny, protože se blíží premiéra, tak jsem si jako sparing partnera pozvala do dvojice Vladimíra Poláka a ten mě i zaskočil, když jsem musela být v divadle na zkoušce nebo na představení.

O jakou hudbu šlo?

O filmovou. Filmová klasika. Zazněly slavné melodie z těch nejznámějších filmů. A zajímavá otázka byla, do jaké míry se hudba filmová stává klasickou a naopak. Ale hlavně jsem poprvé moderovala koncerty filharmonie a moc mě to bavilo. Bylo to skvělé, krásný zážitek! Krásná práce se skvělými lidmi! Vstřícného přijetí se dostalo jak u dětského publika při dopoledních výchovných koncertech , tak i u dospělého při koncertech večerních.

Co ještě kromě Výnosného místa momentálně děláte?

Čeká mě v divadle tuto sezónu ještě několik derniér. Před týdnem byla derniéra Roku na vsi…

…to je nám všem líto. V Roku na vsi jste měla krásnou roli a byla moc pěkně zahraná.

Děkuji. Divila jsem se, že jsme to nehráli třeba pro školy. Je to klasika, Mrštíci, povinná četba. Bylo nám to líto. Mě většinou vždycky přepadne lítost, když dojde k derniéře.

Jedna herečka, kterou teď nemohu jmenovat, aniž bych se jí zeptal, mi řekla, že má v hlavě vždycky maximálně osm rolí a víc se tam nevejde a že každá derniéra je pro ni úleva. Že se prostě vysype jeden šuplík v paměti a hned je místo pro další roli …

Někdy to může být úleva. Záleží, o jakou roli se jedná, jaký k ní máte vztah, s kým ji hrajete, jak probíhalo zkoušení nebo jestli jen třeba v konkrétní inscenaci sloužíte divadlu… Když se jedná třeba o těžkou rozsáhlou roli, tak ta odpovědnost k roli může být velmi svazující a před každým představením narychlo vždy znovu drtíte text, když ji hrajete třeba jen jednou za měsíc, ano, pak to může být úleva, když dojde k derniéře. Ale mně je to většinou líto, protože vím, že je to naposled. Teď končí ještě například Podivný případ se psem a také komedie Šťastni ve třech. Ale naštěstí přichází stále další práce. Třeba hned v neděli po premiéře Výnosného místa budu zase moderovat. Tentokrát festival Kompot a zároveň bych tam měla i zpívat se swingovým orchestrem, Big bandem Ostrava pod vedením Davida Schreibera. Na to se moc těším. Zpívání je taky moje láska. Nedávno jsem opět zpívala s Davidem Stypkou & Bandjeez, duet Dobré ráno, milá v Gongu na charitativni akci, velkém koncertě pro mobilní hospic Ondrášek. To byla taky krásná akce. A také teď jestě natáčím pohádky jako audioknihu. Takže má práce je barevná a rozmanitá…

Takže máte práce nad hlavu. To je dobře. Pojďme k Výnosnému místu. V té hře hrajete manželku hlavního hrdiny.

Ano, manželku pana Fišara.

Ne manželku pana Fišara, manželku postavy, kterou Jan Fišar hraje, paní Višněvskou. Jaká je to žena?

 V té hře moc kladných postav není, v podstatě žádná. Ani ta má. Je to žena, spíš tedy kdysi chudá holka, která se provdala, ona říká, že ji rodiče provdali – prodali velmi bohatému muži, který chtěl mít mladou ženu. Je to taková zraněná žena, která si za to ale tak trochu může sama. Protože ji nikdo nenutí, aby s ním byla, ale má se velice dobře, žije v materiálním přepychu, je zaopatřená a to jí svým způsobem zřejmě vyhovuje.

Ona měla možnost volby?

Ze začátku asi byla do sňatku vtlačena. Ale pořád má možnost odejít. Jenže se má tak dobře, že se jí odejít nechce….

Takže se nechává zkorumpovat bohatstvím?

Tak nějak. Zároveň je ale zhnusená tím světem peněz, ve kterém žije její manžel. Světem velkopodnikatelů, obchodníků, řekla bych spíš podvodníků, kteří vydělávají hodně velké peníze ne vždy poctivým způsobem. Sama říká: „Nejhorší bylo, když jsem zjistila, že ty peníze, které mi dáváš, ani nejsou tvoje, protože jsi je sprostě ukradl.“

Zase jsme jako téměř pokaždé v rozhovoru s vámi u paralely s dnešní realitou. Posledně jste mluvila o ekologii, plastech, životním prostředí znečišťovaném velkými podniky, teď mluvíte o zkorumpovanosti penězi a o nepoctivě nabytém majetku. To je snad každodenní téma v médiích…

…no vidíte. A my o tom všem v nejrůznějších hrách hrajeme a pořád je to tady. Nikoho neparodujeme, nepoužíváme popisné podobenství, nenavážíme se do konkrétních osob, mluvíme o obecných problémech, které ale vnímavý divák může snadno zařadit do aktuálního dění a najde paralelu.

Co byste si přála, aby si lidé odcházející z představení Výnosného místa řekli?

Aby si uvědomili, jak vypadá dnešní svět a aby si řekli, že s tím je třeba něco dělat. A to ve více oblastech. Pořád si to strašně zbytečně komplikujeme! Ničíme planetu. Lidé jsou spolupachateli svým sobectvím. Jedna vyhozená plastová láhev není tragédií, ale tragédie je, když si to řekne sedm a půl miliard lidí…  Bylo by moc fajn, kdyby si lidé i díky divadlu některé problémy uvědomili. Ale je jasné, a je to poslední dobou hodně znát, že se lidé chtějí v divadle hlavně bavit a smát a na problémy venku zapomenout, čemuž rozumím a v podstatě se tomu nedivím. Mám radost, když se diváci dobře baví a smějí.

Ale to je také úloha divadla …

Já vím, jistě, já jsem ráda, že hraju i v komediích, třeba teď  nejnověji v komedii Dokonalá svatba a samozřejmě i v dalších. A potěší mě, když mi přijde zpráva se slovy „Děkuji za dokonalý večer s Dokonalou svatbou“ (úsměv)…  Je třeba se smát, smích je zdravý.

Co byste poradila ženám, aby se do situace, ve které je paní Višněvská, nikdy nedostaly?

Aby sebou nenechaly manipulovat, aby si stály za svým názorem a rozhodovaly o sobě samy.